* fitra - knihovna *

  Dobrák vozík (festivalový název) orig. název Borom sarret Krátkometrážní / Drama Senegal, 1963, 20 min Režie: Ousmane Sembène "Borom Sarret" (1963)  Neorealisticky laděný, krátkometrážní debut Dobrák vozík (Borom Sarret, 1963). Snímek o vozkovi, který se s koníkem a chatrným dvoukolákem v Dakaru snaží zajistit obživu pro svou rodinu, patří k prvním africkým filmům natočeným domorodým tvůrcem. Tvorba senegalského spisovatele a režiséra Ousmana Sembèneho, zvaného “otec afrického filmu“. (text HAMU ) Ousmane Sembène (1. ledna 1923 Ziguinchor – 9. června 2007 Dakar) byl senegalský spisovatel a filmový režisér, jeden z průkopníků kinematografie v subsaharské Africe. Hlavními tématy jeho děl jsou závislost afrických zemí na bývalých koloniálních mocnostech Pochází z rybářské rodiny žijící v kraji Casamance, v mládí vystřídal řadu manuálních zaměstnání, za druhé světové války sloužil u senegalských střelců. Od roku 1947 pobýval ilegálně ve Francii, kde pracoval v továrně Citr...

  Myšlenkové proudy v současném Egyptě I., Politické myšlení, literární kritika Karel Petráček, Jaroslav Oliverius (SPN, 1969) 215 s. OBSAH Úvodem        K. Petráček Moderní arabské myšlení a jeho charakteristika Moderní arabské myšlení Minulost, přítomnost, budoucnost Vývoj Možnost a podmínky Tradice - věčná sunna Zosobnění sunny Vnitřní tendence arabského myšlení Formy moderního myšlení v Egyptě Politické myšlení     K. Petráček Moderní politické ideologie arabského světa Vliv Západu na politické myšlení arabského světa Politické aspekty současného islámu Islám, lidská osobnost a humanismus Islám, svoboda a demokracie Islám a nacionalismus Islám a socialismus Islámský socialismus Islám a komunismus Islám a vlastní pojetí politicko ekonomické teorie společenského pokroku Islám a cizí směry ekonomicko politického myšlení Islám a současné ekonomické učení Principy islámské ekonomie Arabský socialismus v Egyptě a islám Islám v politické akci Islám ...

Kniha " Al-Kitâbu: mluvnice arabského jazyka " Jaroslava Sedláčka, profesora teologické fakulty pražské univerzity, patří mezi první učebnice arabštiny v češtině* a tématicky navazuje na jeho učebnici hebrejského jazyka z r. 1892. Kromě mluvnice spisovného arabského jazyka, obsahuje také Zuhairovu báseň a knihu Al-ažurrumíjje v původním znění i v českém překladu. Pozoruhodné jsou ukázky z Koránu (súra 71, Noe) a Evangelia (Zjev. sv. Jana 22), kde je text v arabštině, spolu s českým překladem důležitých pojmů. Dále jsou uvedeny ukázky z muslimského písemnictví; "Začátek 1001 noci" a Al-Bekrího pojedání o Slovanech a o Praze v 10. století. Autor se věnuje islámu a muslimské společnosti v několika dalších textech ( Biblické pověsti Židů a Mohamedánů, Izmael a Izák v pověstech Mohamedánův nebo Mojžíš v pověstech Mohamedánů ) vydaných v Katolickém dvojtýdenníku v letech 1906 a 1907. O dva roky později vychází série článků na pokračování s názvem " Biblick...

Kniha Arabský román: vznik a vývoj uměleckého žánru (1830-1930) se zabývá formativním obdobím moderní arabské prózy v kontextu arabské kulturní a literární obrody - nahdy. Monografie přináší nový pohled na úlohu arabských obrozeneckých autorů při hledání literárních forem a metod směřujících ke vzniku moderního arabského románového žánru. Cesty arabských obrozenců do Evropy dokládají jejich snahu získat vědomosti nejen o vývoji moderní evropské literatury, ale i celé společnosti. Arabští autoři tak nacházeli v Evropě inspiraci pro svou literární tvorbu a také pro rozsáhlé reformy, které chtěli uskutečnit ve své vlasti (Egyptě, Levantě, Tunisku aj.). Kapitoly týkající se typologie arabského románového žánru obsahují odpovědi na řadu zkoumaných otázek a současně přinášejí řadu hypotéz, jimiž se v současné době zabývá arabská i západní literární kritika. Během devatenáctého a první poloviny dvacátého století se arabský román stal respektovaným uměleckým žánrem, který seznamoval své čt...

Publikace předkládá soubor arabských přísloví, užívaných ve středověké arabské literatuře. Přísloví jsou nahlížena z variačního pohledu, s možnými alternacemi, a ty nejběžnější alternace jsou uvedeny v seznamu, aby byly naznačeny možné způsoby rozvoje daných přísloví. Celá kolekce je doplněna detailními informacemi, především údaji o frekvenci výskytu, o století, kdy se dané přísloví poprvé v korpusu objevilo, a částečně také o žánru, ve kterém se poprvé objevilo (tato informace je omezena na Korán a tzv. hadísy).

V tomto svazku pojednáváme o slovesnosti a literatuře v oblasti severní a severovýchodní Afriky až k jižním okrajům Sahary, Egypt s republikou Súdánem a krajiny na jih odtud, Etiopii a celé Somálsko.

Předložená kniha se zabývá lingvistickým vývojem arabštiny, významného světového jazyka. Je více než pozoruhodné, že dodnes není zpracována žádná syntéza o chronologické linii vývoje arabštiny jako jazyka. přitom jde o významný jazyk, který sebou nese i velkou kulturu, zastupuje významnou literaturu a bezpochyby je jazykem světovým.

Tento studijní text představuje revidovanou a podstatně přepracovanou a rozšířenou verzi vysokoškolského  skripta Syntaktická cvičení z moderní spisovné arabštiny, která vydala roku 1976 Univerzita Karlova v Praze. 

Kniha " Lo que Europa debe al Islam de Espana " (Barcelona 1999), pro jejíž český překlad byl zvolen titul Arabské Španělsko a evropská vzdělanost, je aktualizovanou reedicí práce profesora Verneta "La cultura hispanoárabe en Oriente y Occidente" (Hispanoarabská kultura na Východě a na Západě; Barcelona 1978). Její počáteční kapitolu tvoří historický úvod věnovaný vzniku islámu, arabské kultury a dějinám muslimského panství na Iberském poloostrově. V dalších kapitolách se přibližují aspekty antického dědictví v arabském světě.

V této populárně-naučné knize, první svého druhu v českém jazyce, podává Jaroslav Oliverius soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury. Sleduje ji od prvních dochovaných kasíd básníků předislámské Arábie (6. století n. l.) až do konce islámského středověku (18. století). Pozornost věnuje všem druhům a žánrům arabské literatury — poezii, próze, výpravným dílům historickým, geografickým, cestopisným a filozofickým a neopomíjí ani bohatou lidovou literaturu s jejími rozměrnými epickými skladbami — lidovými a rytířskými romány i pohádkami a historkami Tisíce a jedné noci. Zároveň však chce také čtenáře provést světem literatury a jejích tvůrců. Proto uvádí každou epochu nástinem historického vývoje, dobového pozadí s jeho společenskými a kulturními reáliemi a snaží se vykreslit podle dochovaných zpráv portréty literátů a jejich životní osudy. Výklad často ilustruje ukázkami z poezie i prózy. Obsahuje Rejstřík osobních jmen.

Slavný básník a myslitel arabský XI. stol. Abul'Alá (Ahmed b.'Abdallāh Abu l-'Ala' al- Ma'arrī): Přednáška, již měl při své instalaci za rektora c. k. České University Karlovy Ferdinandovy dne 19. října 1915 Rudolf Dvořák

O málokteré významné osobnosti arabského středověku máme tak skoupé životopisné údaje jako o al-Mas´údím. Nelze říci, že by biografická a bibliografická díla o něm mlčela, avšak pravda je, že mnohem větší pozornost věnují jeho rozsáhlému, dnes bohužel většinou ztracenému dílu než jeho životu. Al-Mas´údí se již v mladém věku vydal na cesty a léta putoval po okrajových zemích islámského světa i mimo jeho hranice.

Nové vydání propracovává, rozšiřuje a o nové poznatky obohacuje už v prvním vydání neobyčejně podrobný a všestranný obraz vývoje perské literatury od nejstarších dob, literatury avestské přes staroperskou a středoperskou do současnosti. Zcela nově zpracovává nástin dějin literatury tádžické a připojuje příspěvky o novoperské učené literatuře do konce 18. stol., perské literatuře v Indii a náčrt židovskoperské literatury. Dílo je všude dovedeno na nejnovější stav vědeckého poznání. 

Arabská literatura se v povědomí mnoha lidí pojí pouze s pohádkami Tisíce a jedné noci nebo ještě s Koránem. o trochu lépe jsou na tom čtenáři, kteří sledují překlady z arabské literatury vydané našimi nakladatelstvími a časopisy. Přes omezené vydavatelské možnosti leccos z této oblasti už vyšlo, chybí však dosud ucelenější přehledné dílo, které by širší veřejnosti informovalo o kulturním bohatství arabského světa a o jeho současném dynamickém vývoji.

Publikace Karla Petráčka se snaží zmapovat překladatelskou činnost našich předních orientalistů z jazyků islámských zemí, tj. arabština, perština, turečtina, atd. Tématicky se zaměřuje nejen na uměleckou literaturu (poezie, próza), ale i na vědecké nebo přímo náboženské texty, dále zmiňuje překlady významných muslimských učenců (Ibn Sína, Ibn Chaldún, Ibn Battúta). Přestože se jedná spíše o brožuru než o knihu (pouze 60 stran), její informativní význam není zanedbatelný.

V mini-projektu, který se snaží představit české arabisty a odborníky na islám, jak muslimské komunitě v ČR, tak i české společnosti, byla oslovena mladá arabistka Zuzana Kudláčková, která letos dala o sobě vědět svým knižním počinem  „ Z průpovědí arabských ", mapující překlady z arabského jazyka od roku 1945 do současnosti. Na Filozofické fakultě UK vystudovala obor arabistika a překladatelství-tlumočnictví (se specializací angličtina). Arabský jazyk dále studovala na stipendijních pobytech v Tunisu a Káhiře, a v současnosti jej vyučuje na Jazykové škole Březinka.

Složitá národnostní, společenská a kulturní situace Orientu – jak tradičně nazýváme země Asie a Afriky – se nám často zdá neproniknutelná. Odděleni jazykovou bariérou a malou znalostí hospodářské a politické specifiky jejich vývoje vnímáme i literaturu těchto četných národů jednou jako celek, jindy zas jsme nakloněni vidět v některé velké literatuře jediného reprezentanta veškeré orientální tvorby. Nesnadného a náročného úkolu umožnit českému čtenáři základní orientaci v této rozsáhlé oblasti se ujal Orientální ústav ČSAV. Za vedení akad. Průška zpracoval kolektiv vědeckých pracovníků ve spolupráci s Filosofickou fakultou na 1500 hesel z téměř stovky asijských i afrických literatur. Čtenář najde ve slovníku nejdůležitější poučení o spisovatelích, s nimiž se setkává v tisku i rozhlase nebo na knihkupeckém pultě, dozví se, jak je správně vyslovovat, zjistí, která jejich díla byla už přeložena do češtiny a jak se nazývají v originále.  Z životopisného nástinu pochopí lépe autor...

Knihy vzpomínek vědců na vlastní práci jsou ve světové literatuře zjevem dosti vzácným. Ještě vzácnější jsou pak ty případy, kdy se autor-vědec nečekaně projeví jako poutavý vypravěč, který dovede své příběhy prolnout jímavým lidským citem a vzrušenou dramatičností, takže strhne i neodborníka k napjatému účastenství na dějích, jež jsou mu jinak zcela odlehlé. Jednou z takových knížek je i soubor vzpomínek zesnulého sovětského arabisty akademika Ugnatije Julianoviče Kračkovského, nazvaný "Nad arabskými rukopisy". 

Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...

Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...