Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Marshall McLuhan

Marshall McLuhan "Formativní silou médií jsou média sama" (1964)

Obrázek
  foto: "Understanding Media: The Extensions of Man" Marshall McLuhan (Routledge & Kegan Paul, 1964) ✻ Formativní silou médií jsou média sama ✻ "Arnold Toynbee nemá ani ponětí o tom, jak média utvářejí historii. Jednou zcela vážně tvrdil, že výchova dospělých, jako například práce britského Sdružení pro výchovu dělníků, je užitečnou protiváhou bulvárního tisku. To zní jako hlas literárního člověka, který je zavalen reklamou a přitom se chlubí: „Osobně nevěnuji reklamě žádnou pozornost.“ Duchovní a kulturní výhrady, které mohou mít orientální národy k naší technologii, jim nebudou k ničemu. Technologie nepůsobí na úrovni názorů či pojmů, nýbrž stále a bez jakéhokoli odporu mění vzájemný poměr jednotlivých smyslů a modely vnímání. Vážný umělec je jedinou osobností, která se s technologií dokáže beztrestně střetnout, právě protože si je jako odborník vědom změn, k nimž ve smyslovém vnímání dochází. (...) Peníze reorganizovaly smysl života národů právě proto, že jsou ext...

Jean Baudrillard o odcizeném a unaveném člověku, nové kultuře, obrazu ženy, narcismu, úroku a mediích rozkládajících naši realitu (z knihy "Společnost spotřeby a její mýty")

Obrázek
  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard  Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český

"Společnost spektáklu" Guy Debord (1967), ukázka I.

Obrázek
  foto: zadní strana amerického vydání "Society of the Spectacle" Guy Debord (Black & Red, 1970), 1st Edition in the English "Společnost spektáklu poprvé vyšla v listopadu 1967 v Paříži v nakladatelství BuchelChastel. [...] Takováto kritická teorie se nemusí měnit, dokud nebudou zničeny obecné podmínky dlouhého dějinného období... Roku 1988 jsem v Komentářích ke společnosti spektáklu jasně doložil, že „předchozí celosvětová dělba spektakulárních úkolů“ mezi soupeřícími říšemi „koncentrované spektakularity“ a „rozptýlené spektakularity“ se mezitím zhroutila ve prospěch jejich splynutí do společné formy „integrované spektakularity“. [...] Tato vůle k modernizaci a sjednocení spektáklu, spojená se všemi ostatními aspekty zjednodušování společnosti, vedla roku 1989 k tomu, že ruská byrokracie jako jeden muž náhle konvertovala k současné ideologii demokracie, tj. k diktátorské svobodě Trhu, mírněné uznáním Práv spektakulárního člověka. Nikdo na Západě ani jediný den nekom...