* fitra - knihovna *

  foto: obálka časopisu Paris-Match (No. 326, červen 1955), kterou Roland Barthes analyzuje "Jsem u holiče a podají mi číslo časopisu Paris-Match. Na obálce vidím mladého černocha, který je oblečen do francouzské uniformy a se zdviženýma očima, jež jsou nepochybně upřeny na trojbarevný prapor, vzdává vojenský pozdrav. Takový je smysl obrázku. Ať už jsem však jakkoli naivní, dobře rozumím tomu, co mi naznačuje.: že Francie je velká říše, že všichni její synové bez ohledu na barvu pleti věrně slouží pod její vlajkou a že pomlouvačům, ohánějícím se údajným kolonialismem, se nemůže dostat lepší odpovědi než nadšení, s jakým tento černoch slouží svým takzvaným utlačovatelům. [...] černochovu biografii je třeba uzávorkovat, chceme-li osvobodit obraz a připravit jej k přijetí označovaného. Klíčovým bodem toho všeho je ovšem skutečnost, že forma nepotlačuje smysl, pouze jej ochuzuje, oddaluje, nakládá s ním podle potřeby. Máme pocit, že smysl umírá, avšak jedná se o odročenou smrt: smysl

  foto: obraz  "Factory Workers (Dělníci)" (1942) od harlemského malíře Romare Beardena ( Ukázka zde )  V KOM A PROČ MÁ DNEŠNÍ LEVICE SKUTEČNÉ SPOJENCE  Doc. Michael Hauser s Dr. Josefem Skálou (26.7.2022, Petr Bureš TV) 00:06:00 Orientace v současné politické situaci - konzervativci, liberálové a socialisté. Co je úkolem socialistů? 0:17:00   Proč chránit institut rodiny? Rodina představuje štít vůči neoliberálnímu trhu, ochranu proti tlaku vyvíjenému na izolovaného jednotlivce. 00:20:00   Jak hájit zájmy České republiky? 00:26:00   Polemika s Petrem Drulákem Konzervatismus spojení s socialismem Teze Petra Druláka: Existují dva druhy socialismů - elitářský a lidový [komplet články polemiky Michaela Hausera s Petrem Drulákem]  Petr Drulák  Proč by se měl konzervativec bavit s levicí? (2.7.2022, @radiouniversum) Michael Hauser "Konzervativní revize socialismu - Polemika s Petrem Drulákem" (18.7.2022, @časopis Argument) Petr Drulák "Marxismus a liberalismus be

  foto: František Hudeček "Abstraktní kompozice" (1972 ) ukázka z tvorby F.H. "V žádné době nehemžilo se tolik padělků a náhražek uměleckých jako dnes. Nikdy nežili lidé tolik malovanými hody a nehřáli si tolik ruce u malovaných ohňů jako dnes. [...] Velikost kultury je v tom, kolik organizuje a jak jemně to organizuje" „Hodnoty kulturní a mocnosti životní“ F. X. Šalda (1909)* "Duše moderního člověka ztrácí se na všecky strany, do všech úhlů světa – nemá žádného pevného jádra, žádného středu, žádné jednoty. Nedopracoval se jednotného názoru na svět – odsud všecka ta bída, nervóznost, pomatenost, touha po smrti. [...] Jeho nemoc tkví v diletantismu, v polovičatosti." "Moderní člověk a náboženství" Tomáš Garrigue Masaryk (1898)** Svět, ve kterém žijeme, se dost změnil; živým důkazem této změny jsou texty k výstavě "Světy Jindřicha Chalupeckého" v Městské knihovně letošního roku (1) , jejímiž autory jsou (mimo jiné) Jan Bělíček, Tereza Mat

  foto: Mohamed Aziz Lahbabí "Le personnalisme musulman" (Parie, Presses Universitaires de France, 1964) Mohamed Azíz Lahbábí (25.12.1922 ve Fesu - 23.8.1993 v Rabatu)  Lahbábí studoval na pařížské Sorbonně, kde získal doktorát z filosofie. Po návratu do Maroka byl profesorem filosofie na univerzitě Mohammeda V. v Rabatu. Charakteristika jeho myšlení je syntéza islámského světonázoru s evropským humanismem. Kromě "Islámského personalismu" (1964) je autorem monografie o Ibn Chaldúnovi (1968) a "Světa zítřka" ("The World of Tomorrow: The Third World accuses", 1980). Kromě vědeckých a esejistických textů psal i poezii. V roce 1987 byl Lahbábí nominován na Nobelovu cenu za literaturu. "Islámský personalismus" Mohamed Azíz Lahbábí (1964) V předislámské Arábii zamlžoval vědomí sebe sama určitý kmenový egocentrismus, "tribocentrismus", jestliže si můžeme dovolit takovýto výraz. S islámem nabývá mu´mín (věřící) sebevědomí jako příslu

  "when I say “white” I'm not talking about the color of anybody's skin, I'm not talking about race. It is a curious country, a curious civilization, that thinks of it as race. I don't believe any of that. White people are imagined. White people are white only because they want to be white, and they want to be white only because they don't want to be black. They all turned white when they came, across the ocean. White is a metaphor for power; that is all it means, absolutely all. Therefore, it is a moral choice, a primary responsibility. You can become white if you want; you can be as white as you choose."  James Baldwin  zdroj: James Baldwin Writing and Talking (Sept. 23, 1979, @The New York Times) "During the past eleven days here in the Muslim world, I have eaten from the same plate, drunk from the same glass, and slept on the same rug - while praying to the same God - with fellow Muslims, whose eyes were the bluest of blue, whose hair was the blon

  "...Postmoderní situace vynáší do nebe smyslové rozkoše a ponouká k tomu, aby se každá škvíra a skulina zaplnila erotikou. [...] Na druhé straně tatáž kultura výslovně zakazuje, abychom s druhým hledačem rozkoše zacházeli jako se sexuálním objektem. " Zygmunt Bauman* HBO dokument "Woodstock 99: Mír, láska a běsnění" ukazuje zpytování svědomí potomků tzv. Baby-Boomers, generace narozené v období 1949-1964 a dospívající ve věku marxistického revizionismu 60. let, na kterou jejich děti již plně rezignovaly a festival Woodstock 99 pouze ukázal jejich “revoluční” potenciál. Divák by ale měl být s to nenechat se vtáhnout do moralizujícího narativu, ale naopak s odstupu jej sledovat a pokládat si otázku: Jak je možné, že mainstream kultura 90.let je zatracována mainsteam kulturou současnosti?  White Middle Class culture vs. Hip Hop Éra nu-metalových kapel Korn nebo Limp Bizkit pro kulturní průmysl skončila ve chvíli, kdy začalo být módní zachraňování planety, podpora me

  foto: Lewis Mumford (1895–1990) a Egon Hostovský (1908–1973) "Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině" (1966, 1995)  info o knize zde "v cizině aneb O ctihodném povolání kouzla zbaveného. Podle vybraných vzpomínek a zkušeností." Edice: Nový domov, Toronto, Kanada 1966; druhé vydání ERM v r. 1995. *  *  * Egon Hostovský. Literární dobrodružství českého židovského spisovatele ve 20. století (FF UK, 2019)  info o knize zde U příležitosti 110. výročí narození prozaika Egona Hostovského (23. 4. 1908, Hronov - 7. 5. 1973, Montclair, New Jersey, USA) uspořádal 20. dubna 2018 Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze konferenci věnovanou jeho dílu. Předložená kolektivní monografie je komponovaným výstupem z tohoto mezinárodního odborného setkání.  *  *  * Audio-kniha: "Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině"  Drama exilu, osud emigranta, cizince, který hledá své zakotvení. Poslechněte si vlt