* fitra - knihovna *

  foto: Francisco de Goya "Čarodějnický sabat" (1789) Duchovní mezi čarodějnicemi. Kryštof Alois Lautner a jeho cesta na hranici Jaroslav Čechura @Vltava 2. květen 2026 Z temného stínu čarodějnických procesů v oblastech severní Moravy historik Jaroslav Čechura „vytahuje“ zásadní události, ale také osudy nejznámějších protagonistů. Výraznou oporou mu při tom jsou dochované archivní dokumenty, výslechové protokoly, matriky i korespondence. Po knize Kronika jednoho šílenství (2023), zkoumající reálné základy tzv. sabatů na Čertových kamenech, následovaly dvě monografie: Heinrich Franz Boblig: Temná postava čarodějnických procesů (2024) a Kryštof Alois Lautner: Duchovní mezi čarodějnicemi.   "Kronika jednoho šílenství: Čarodějnice na severní Moravě v 17. století" Jaroslav Čechura @Vltava, 9. březen 2024  Poslechněte si rozhovor nejen o čarodějnicích na severní Moravě v 17. století. Historik Jaroslav Čechura mluví o sabatech, galánech, ukradené hostii a zastřeleném tele...

  související: Zlo v západní kultuře XI. - Letní olympijské hry 2024 v Paříži Zlo v západní kultuře IX. - The Opening Ceremonies of Gotthard Tunnel (June 2016) Zlo v západní kultuře II. - The Opening Ceremonies of Commonwealth Games ( July 2022)

  Polská fantastika - Fantastika a horor první poloviny 20. století v polské literatuře 21.11.2025, 9.00 – 29.1.2026, 19.00 Klementinum (Národní knihovna ČR) Výstavní chodby - přízemí Výstava přibližuje nepříliš známou, ale fascinující kapitolu polské literatury – fantastiku a horor první poloviny 20. století. Tajemné příběhy plné démonů, smrti, šílenství i okultních sil tehdy silně rezonovaly nejen v Polsku, ale i v českém a německém prostředí. Výstava seznamuje jak s díly předních autorů tohoto žánru, jako byli Jerzy Żuławski, Stefan Grabiński, Władysław Reymont nebo Stanisław Przybyszewski, tak s bohatou výtvarnou kulturou, která jejich texty doprovázela. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna a Polský institut v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Władysława Reymonta (1867–1925). Autoři výstavy: Martin Jiroušek a Pierre Van Cutsem zdroj:  Klementinum (Národní knihovna ČR) související: Zlo v západní k...

  "Mezi krásou a pravdou je těsný vztah. To, co oceňujeme jako krásu, spočívá v pravdivém zobrazení démonického jako démonické." "Dobré umění je však vždy výsledkem usilovné práce. Žádné velké umění by nikdy nevzniklo, nebýt umělce, který nejen že má talent a představivost, ale také charakter, sílu v práci vytrvat, přemýšlet a namáhat se, aby svých cílů dosáhl. Nesmírně důležitý je zde charakter umělce. Normy umělce se neliší od norem platných v životě vůbec." "Bůh stvořil nebe a zemi, celý vesmír. V tomto vesmíru přebývají andělé a zlé mocnosti, lidé, zvířata, rostliny a věci. Ale především je tu mnohem víc, než co lze spatřit pouhým okem. Jsou tu principy a normy či zákony, a proto je možné rozlišovat mezi dobrým a zlým, správným a špatným. Bůh dal světu vnitřní uspořádání, v němž má všechno své konkrétní místo. Všechny věci nabývají svého významu právě v této uspořádanosti. Stvoření je harmonické a dobré, i když je znečištěno hříchem člověka. Rovněž člověk m...

  foto: "Satan na sněmu"; jedna z celkem 50 ilustrací Gustava Dorého z roku 1868, které byly použity pro básen "Paradise Lost" (první vydání 1667) od Johna Miltona (1608–1674) Předmluva  Je zlo pouze přirozený nedostatek, je to nedokonalost, která s růstem dobra sama od sebe mizí, anebo to je skutečná síla, jež pomocí různých pokušení ovládá náš svět tak, že pro úspěšný boj proti ní musíme mít opěrný bod v jiném řádu bytí? [...] Jestliže tito lidé pociťují třeba jen z lidské slabosti neodolatelnou potřebu opřít své názory kromě vlastního „rozumu“ ještě o nějakou dějinnou autoritu, proč tedy ne­hledají v dějinách někoho jiného, který jim víc vyhovuje? Takový už tu přece dávno je: je to zakladatel velice rozšířeného buddhistického náboženství. Ten přece doopravdy hlásal to, co požadují oni: neodporování /zlu/, pasivní lho­stejnost, nečinnost, střídmost atd. A svému náboženství úspěšně „otevřel skvělou kariéru“ i bez mučednictví. Posvátné knihy buddhismu skutečně zvěst...

  foto: Umění C. G. Junga (Portál, 2019) ukázka z kniha "Árijský Kristus: tajný život Carla Junga" Richard Noll (1997, česky 2001) "Prvních šedesát let svého života - tedy v období "skrytého života", z hlediska historie téměř neznámé - byl Jung otevřeně hostilní vůči židovskokřesťanským ortodoxním názorům, zvláště vůči judaismu a římskokatolické církvi. V současné době se ukázalo, že se patriarchální monoteismus ortodoxní židovskokřesťanské víry zhroutil. Prázdné místo však protestanti, katolíci i židé stále více vyplňují alternativním synkretickým systémem víry, jenž je často v rozporu se základem jungiánských "psychologických" teorií. Termín "psychologický" jsem dal do uvozovek, protože se domnívám, že tuto masku pro dvacáté století vytvořil Jung záměrně a poněkud klamně, aby učinil svůj vlastní magický, polyteistický, pohanský světový názor přijatelnějším pro sekularizovaný svět, jenž byl navyklý respektovat pouze ty ideje, které měly ale...

  "Příliš se ukvapujeme, považujeme-li své předky šmahem za blázny a náboženské pomatence věřící v kouzla. Vidíme, že ve vztazích к tomuto viditelnému světu byli právě tak rozumní a obezřelí jako my a rozpoznali kdejakou dějinnou nesrovnalost. [...] Gorgony a Hydry, Chiméry - strašlivé příběhy o Celaenovi a Harpyjích - se mohou odrážet v pověrčivém mozku - ale byly tu už předtím. Jde o přepisy, typy - archetypy jsou v nás, věčné. Jak jinak by na nás všechny mohlo mít vliv líčení toho, o čem v bdělém stavu víme, že je falešné? To už od přírody propadáme hrůze z těchto bytostí, neboť známe jejich schopnost působit nám tělesnou újmu? Ale kdeže! Tyto hrůzy jsou mnohem starší. Sahají do časů mimo tělo - bez těla by tudíž byly stejné ... To, že druh strachu, o němž zde pojednáváme, je čistě duchovní - že sílí podle toho, jak je na zemi nehmotný, že převažuje v době našeho nevinného dětství -, jsou obtíže, jejichž řešení by mohlo poskytnout vhled do našeho předzemského bytí a nabídnout p...

  "Televize je sítnicí duševního zraku, je součástí psychické struktury mozku. A proto vše, co se objeví na televizní obrazovce, se stává pro diváka ryzí skutečností. Proto je televize realitou a realita je méně než televize." "Rád bych vás pozval do úžasného světa optických efektů. Světa globálního světoobčana. Vyrábíme u nás levné brýle pro země třetího světa, ale i systémy střel pro NATO. Také Videodrome. A jak jistě víte, až s ním přijdeme na trh, bude to znamenat obrovský zvrat a změnu. Může být obrovským strojem na halucinace, ale ještě mnohem víc. Zatím však nejsme ještě tak daleko, co jste zachytil bylo jen zkušební vysílání ..." Videodrom (1983), rež. David Cronenberg