foto: Francisco de Goya "Čarodějnický sabat" (1789)
"Kronika jednoho šílenství: Čarodějnice na severní Moravě v 17. století"
Jaroslav Čechura @Vltava, 9. březen 2024
Poslechněte si rozhovor nejen o čarodějnicích na severní Moravě v 17. století. Historik Jaroslav Čechura mluví o sabatech, galánech, ukradené hostii a zastřeleném teleti. Začalo to přistižením Mariny Schuchin odnášející hostii z kostela za účelem čarování. „Domnívám se, že o tom museli všichni vědět,“ zamýšlí se historik Jaroslav Čechura. Sabatická setkání se konala dlouhodobě a do prostoru Petrových kamenů se mohly vejít tisíce lidí přijíždějících nejen z okolí Velkých Losin, ale třeba i z poměrně vzdálené Olomouce.
"Vzdělaný právník, nebo násilník a lakomec? Heinrich Boblig – inkvizitor mýtů zbavený"
Jaroslav Čechura @Vltava, 25. leden 2025
Představu charakteru, jednání, a dokonce i podoby Heinricha Franze Bobliga z Edelstadtu silně ovlivnil film Kladivo na čarodějnice natočený podle románu Václava Kaplického. Jaký však byl doopravdy? Po tom v archivech, právních a soudních spisech pátral historik Jaroslav Čechura. Historik Jaroslav Čechura ovšem nezůstal jen u povrchního pohledu a úsudku, poodkrýval historické a ideologické nánosy a z archivních dokumentů zpracoval věrohodný obraz. Vsadil jej do dobového kontextu a výsledek, výrazně se lišící od výše zmíněných zažitých představ, sepsal do knihy – monografie – „přelomové publikace“ zbavující mýtů onu „temnou postavu čarodějnických procesů“.
Kniha se věnuje nejznámějším případům čarodějnických procesů na území českých zemí, které se odehrály na severní Moravě, zejména na Velkolosinsku a Šumpersku, v závěru 17. století. Na základě rozsáhlého a dosud málo zpracovaného materiálu kniha sleduje osudy žen i mužů obviněných z čarodějnictví, jejich každodenní život a obzor, přičemž ze zkoumání vyvstává poněkud jiný obraz čarodějnic a čarodějnictví, než bývá obvykle tradován v historické literatuře. Pozornosti se dostává pochopitelně i nejznámějším protagonistům procesů, jejichž osudy zvěčnil film Kladivo na čarodějnice – děkanu Kryštofu Lautnerovi a inkvizitorovi Bobligovi. Díky zpřístupnění výslechových protokolů, které jsou obsáhle citovány, nabízí knih dramatický čtenářský zážitek.
Inkvizitor Heinrich Franz Boblig z Edelstadtu je proslulý především díky románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a ještě více díky jeho filmové verzi režiséra Otakara Vávry, v níž tohoto muže nezapomenutelným způsobem ztvárnil Vladimír Šmeral. Monografie Jaroslava Čechury představuje tohoto temnou aurou obestřeného muže, hlavního strůjce čarodějnických procesů na Velkolosinsku a Šumpersku na konci 17. století, jako člověka z masa a kostí. Ukazuje Bobliga jako vzdělaného právníka a respektovaného člena tehdejší společnosti, přibližuje jeho nezvykle dlouhou aktivní kariéru a rozptyluje mimo jiné rozšířenou představu o tom, že se obohacoval na úkor obětí čarodějnických procesů a jejich rodin. Výsledný obraz není ani obžalobou, ani obhajobou historické osobnosti, ale jejím zasazením do dobových souvislostí.
Životopis tragické postavy severomoravských čarodějnických procesů, šumperského rodáka Kryštofa Aloise Lautnera. Tento duchovní, protivník inkvizitora Bobliga z románu a filmu Kladivo na čarodějnice, v Čechurově knize vystupuje jako vzdělaný duchovní, který působil na několika místech v regionu (Dolní Moravice, Osoblaha), než se stal děkanem v rodném Šumperku. Dozvíme se třeba také, co měl pan děkan v knihovně, a jaký byl jeho vztah se Zuzanou Foglickin, další důležitou postavou čarodějných procesů. Centrem knihy je dramatický proces s děkanem Lautnerem, jeho pět let trvající věznění na hradě Mírov a spektakulární, krutá poprava, která připomínala popravu Jana Husa. Kniha je "dvojčetem" k podobně koncipované monografii H. F. Bobliga.
