* fitra - knihovna *

  Cairo/Al-qahira foto by Hazem Khaled @ D o c u m e n t a r i e s  Mystika, bez ohledu na náboženskou příslušnost, zažívá v postmoderní době svou konjunkturu. Dost možná se z ní stává jakási "postmoderní teologie", jejíž pravidla zcela korelují se smazáváním hranic a významů společnosti vykreslené autory Lewis Mumford , Jean Baudrillard nebo Neil Postman   (1) . Muslimská mystika je  Západem nazývána "súfismus", v islámské teologii se nazývá "tasawwuf"  (3) . Západní pojetí muslimské spirituality představuje súfismus jako žádoucí praktiku a podobně jako v diverzitě  (3)  i v něm vidí kladný aspekt eliminující rigidní praktiky tradicionalistů. Narazit na kritiku súfismu není lehké a jestliže na nějakou narazíte, jedná se o kritiku z fundamentalistických řad typu Dái´š. Stejně jako je v muslimském písemnictví tématizován spor sunnitů/šíitů, šariatské otázky nebo státní uspořádání, lze narazit i na kritiku súfismu. Proto se tento článek pokusí pouk...

"Al-Džábirí byl především filosof post-koloniality, jež ho přivedla ke kritické reflexy islámské tradice. (...) Právě tato post-koloniální situace je i kontextem, ve kterém se vyvíjí myšlení al-Džábirího. Byl aktivním intelektuálem politické nezávislosti, jakož i intelektuální emancipace Maročanů a posléze obecně Arabů. Zasazoval se o popularizaci filosofie jako nástroje racionálního myšlení na nižších stupních škol, byl advokátem autochtonní modernizace své země: tedy požadavku, aby společenské reformy slepě nekopírovaly západní vzory, ale reflektovaly stěžejní etapy evropského i arabského rozvoje." (...) Na rozdíl od levicových intelektuálů se k pojmu kulturního dědictví a islámské tradice nestaví rozpačitě, nýbrž systematicky a kriticky. Argumentuje pro to, že pro projekt autentické modernizace je důležité se tradicí zabývat, ale odmítá islamistický sen o obnovení minulosti skrze její pouhou imitaci. Tradicí, dědictvím myslí celý bohatý korpus arabského a islámského my...

Oddělení morální a politické filosofie a Centrum globální studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR  Vás zvou na workshop s představením knihy Muhammad ‘Ábid al-Džábirí: Kritika arabského rozumu. Úvod (Praha: nakladatelství Filosofia, ediční řada Filosofie a sociální vědy, 2018) Své příspěvky přednesou: Marek Hrubec : Muhammad al-Džábirí v globálním kontextu současné filosofie Zora Hesová : Muhammad al-Džábirí a boj o racionalitu v arabském myšlení Bronislav Ostřanský : Muhammad al-Džábirí a (re)interpretace odkazu minulosti Magdalena Vitásková : Vědecko-překladatelské problémy knihy Kritika arabského rozumu Čtvrtek 20. září 2018 od 15:00 Zasedací místnost Filosofického ústavu AV ČR Jilská 1, Praha 1, 1. patro   Info o knize Info o autorovi

Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) ( více o autorovi z de ) byl jedním z  nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury. Ukazuje meze a  originální přínosy arabského myšlení, čímž vyvolává rozsáhlou debatu v akademickém světě i v politice. Kniha, kterou držíte v ruce, je úvodem ke zmíněným čtyřem svazkům. Arabské myšlení se dnes zdá být v napětí mezi fundamentalismem, který chce rekonstruovat současnost podle idealizované minulosti, a  dovezeným modernismem, který odmítá tradici. Al-Džábirí odmítá toto falešné napětí a zkoumá tvůrčí filozofickou cestu k arabské modernitě. Jeho progresivní kritika mu umožňuje stanovit principy čtení koncepčních přístupů arabského rozumu. Tato kniha evropsk...

Mohamed Abed Al-Džábrí Arabsky: محمد عابد الجابري‎ 27.12.1936 – 3.5.2010   Al-Džábrí byl profesor filosofie na Univerzitě Mohammeda V. v Rabatu. Rovněž patřil mezi odborník na arabský jazyk a arabskou literaturu. Je považován za jednu z hlavních osobností mezi intelektuály v současném arabském světě. Do povědomí se dostal rovněž svým projektem "Kritika arabského myšlení".

Since the modern Arab Awakening, which soon swept across the entire  Muslim world, with the efforts of Jamal al-Din al-Afghani (d. 1897CE)  and Muammad ‘Abduh (d. 1905CE), the Muslim masses have used the  slogan of ‘application of Islamic shariah´ to propound to the masses,  the alternative which they hoped would take them to the enjoyment of a  free and honourable life.  Every member of the Muslim masses, all over the  world, aspires to the day when Islamic shariah will be applied in a manner  that can remove political and social injustice, realize freedom and dignity  for the human being, and pave the way to good deeds and noble  conduct in order for these principles to become the bases of life in Islamic  society, nay, in the whole of human society. 

Since the earliest period of Islamic history, Arab thought has been dominated by a reverence for tradition and textual analysis. In this groundbreaking work, the great contemporary Arab philosopher Mohammed Abed Al-Jabiri seeks to chart a route towards modernity via the proposition that respect for textualism and tradition are not inconsistent with rationalism and that both history and philosophy are key to the evolution of knowledge systems and ways of reasoning in Arab culture.

Mohammad Abed al-Jabri is one of the most influential political philosophers in the contemporary Middle East. A critical rationalist in the tradition of Avincenna and Averroes, he emphasizes the distinctive political and cultural heritage of the Arab world while rejecting the philosophical discourses that have been used to obscure its democratic deficit.

Arab-Islamic Philosophy: A Contemporary Critique (Middle East Monograph Series) Mohammed 'Abed al-Jabri The distinguished Moroccan philosopher Mohammed Abed al-Jabri, in this summary of his own work, examines the status of Arab thought in the late twentieth century. Al-Jabri rejects what he calls the current polarization of Arab thought between an imported modernism that disregards Arab tradition and a fundamentalism that would reconstruct the present in the image of an idealized past.

En cette fin de siècle, la pensée arabe semble déchirée entre un fondamentalisme qui veut reconstruire le présent sur le modèle d'un passé idéalisé et un modernisme importé qui rejette la tradition. Dans cet essai, Mohammed A. al-Jabri refuse cette fausse alternative et explore une voie d'accès philosophique originale à la modernité arabe.

Depuis l’émergence de l’Islam politique dans les sociétés musulmanes des années 1980, médias et experts occidentaux ont multiplié discours et analyses sur les relations entre Islam et politique, sans éviter trop souvent les pièges de l’essentialisme, voire de la simple islamophobie. Mais les nombreux penseurs du monde musulman qui ont abordé ces questions restent largement méconnus, en particulier ceux qui s’expriment en arabe. D’où l’intérêt majeur de cette traduction du troisième volume d l’œuvre célèbre du philosophe marocain Mohammed Abed Al-Jabri, Critique de la raison arabe : cet ouvrage propose une analyse critique, de l’intérieur, du patrimoine politique islamique, qui éclaire d’un jour nouveau les manifestations de l’Islam politique moderne – fondamentalisme, extrémisme religieux, etc.