* fitra - knihovna *

 foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Řekl jsem mu, proč k němu přicházím. Vysvětlil jsem, že mám pocit, jako bych byl málo placen, a že srovnání s částkou, kterou dostává on, by mu snad umožnilo navrhnout mi spravedlivý honorář. „To nesouvisí s hodnotou vašich článků,“ pravil. „Všichni jsme placeni podle toho, jakou máme převahu, jakou váhu má naše osobnost, abychom dovedli přesvědčit ostatní o své ceně. Jste asi placen tolik, zač stojíte. Kolik vlastně dostáváte?“ „Tři libry deset." "Tři libry deset — ano, tak to je. Tak já dostávám patnáct liber za stejný počet slov, ale můj honorář vyjadřuje schopnost přesvědčit redaktora, že za tolik stojím. Vy takovou schopnost nemáte, a proto vám vždycky budou platit jenom to, čemu říkám pakatel. Kdybych byl vámi, netrápil bych se kvůli tomu. Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy, aby poskytovali blahobyt těm, jejichž potřeby jsou větší než vaše.“ „Vy si tedy mys...

  foto: Josef Sudek na snímku kolegy Zdenka Feyfara  Josef Sudek se narodil 17. března 1896 v Kolíně, zemřel 15.9.1976. Původně se vyučil knihařem, ale po zranění v první světové válce, při němž přišel o pravou ruku, se začal profesionálně věnovat fotografii. Vlastní studio si otevřel v roce 1928. Postupně se stal jedním z nejvýraznějších fotografů své generace. Jeho tvorba je spojena zejména s poetickými snímky Prahy, zátišími z ateliéru na Újezdě nebo s cykly fotografií krajiny a architektury. Charakteristická je pro ni citlivá práce se světlem, atmosférou a až kontemplativní vyznění. ( více @Akademie věd ) Výstavy k výročí Josefa Sudka: Josef Sudek - výstava fotografií Kdy: 1.4.2026 - 31.3.2027 Kde: Zvonice u chrámu sv. Bartoloměje, horní podlaží, Kolín Více zde   Josef Sudek a přátelé. Putování na sever 27. března – 28. června 2026 hlavní výstavní budova, Michalská 29/7, Litoměřice Více zde   "Fotograf a muzika" (1974), r. Eva Marie Bergerová Josef Sudek o hudbě ...

  The Birds of New Guinea and the Adjacent Papuan Islands" by John Gould (1875-1888) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Pořád jsem vzpomínal na zajíce, kterého sedláci v kruhovém honu chytnou do rukou. Pustí ho, aby ho mohli zastřelit v běhu, jak káže myslivecká čest. Je v těch několika okamžicích před smrtí zajíc svobodný? Vidí slunce? Myslí na svůj pelíšek? Na vonící jetelisko? Ne, neviděl jsem kolem sebe lidi, jen zajíce, pádící s větrem o závod."  Egon Hostovský "Úkryt" (Melantrich, 1946), s. 71 ✻ ✻ ✻ "Dospěl jsem v životě velmi brzy k tomu, že jsem cítil nechuť k výkonům cvičených zvířat v cirku a na jevišti. Zvědavost to byla, jež mne připravila o potěšení dívat se na výkony zvířat, neboť mne nutila hledat za těmi výkony způsob, jak se jim zvířata učí. A co jsem našel na rubu té zábavné podívané, za leskem mistrovských kousků, nebylo hezké. Byly to ukrutnosti tak hrozné, že snad není člověka, který, poznav je jednou, mohl by se ...

  foto: Dorothea Sharp (1874-1955), Na vrcholu útesu (The Cliff Top), 1920 Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Tato nedůvěra, že mladý člověk „není zcela spolehlivý“, prostupovala tehdy všechny vrstvy. Můj otec by byl nikdy do svého obchodu nepřijal mladého člověka, a kdo měl tu smůlu, že vypadal obzvlášť mladě, musel všude čelit nedůvěře. Tak se stávalo to, co je dnes téměř nepochopitelné, že mládí bylo pro každou kariéru překážkou, kdežto vyšší věk předností. Zatímco v naší dnešní, zcela změněné době čtyřicetiletí dělají vše, aby vypadali jako třicetiletí a šedesátiletí jako čtyřicetiletí, zatímco dnes se mladost, energie, výkonnost a sebedůvěra se podporují a doporučují, v onom věku jistoty se musel každý, kdo chtěl kupředu, maskovat všemi možnými způsoby, aby vypadal starší. Noviny doporučovaly prostředky, jak urychlit růst vousů, čtyřiadvacetiletí nebo pětadvacetiletí lékaři, kteří právě absolvovali studium medicíny, nosili mohutné plnovousy a nasazovali ...

  Sociální umění: sociální malířství a sochařství dvacátých a třicátých let Fedor Soldan (Melantrich, 1980), 124 s. Česká sociální grafika a kresba ve sbírkách Galerie umění, Karlovy Vary Zdenka Čepeláková (1976), katalog k výstavě, 27 s. Česká sociální grafika 20. let ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě Ludmila Jůzová (1983), katalog výstavy k Mezinárodnímu roku boje za mír, 29 s.

  foto: Christian Norberg-Schulz "Genius loci: Krajina, místo, architektura" (1980, česky 1994, 2010), Karsten Harries "Etická funkce architektury" (1998, česky 2010) Christian Norberg-Schulz (1926–2000)  byl norský historik a teoretik architektury. Je znám pro své četné knihy z oblasti historie a také z oblasti teorie architektury. V oblasti teorie architektury se jeho zájem posunul od analytických a psychologických teorií v počátku jeho intelektuální kariéry směrem k fenomenologii místa. Patří mezi první teoretiky architektury, kteří využili fenomenologii a ontologické myšlení Martina Heideggera v oblasti architektury. (wikipedia) Karsten Harries (*1937 v německé Jeně)  je profesorem filozofie na Yale University v USA. Zde také v roce 1961 získal titul Ph.D.; poté působil na univerzitách v Austinu a Bonnu, odkud se v roce 1970 vrátil na Yale University. Zabývá se filozofickým dílem Heideggerovým, ale také filozofií umění, především architektury. Knihu Smysl mod...

  Pavel Barša: Mají být jsoucna přírody našimi předměty, nebo společníky? (12.5.2025 @EDO) 00:00 Úvod 02:00 René Descartes ---> Člověk je subjekt a měl by se k přírodě chovat jako k objektu? Pavel Barša: "Teď se ale zdá, že ten objekt (příroda) se stal druhým subjektem a vrací úder" --- > antropomorfní interpretace ekologické krize. 03:00 Michel Serres "Smlouva s přírodou" (1990) 04:30 Vztahy k objektům a vztahy mezi subjekty, Michel Serres:           "Jednat s přírodou, jako by byla subjekt." 06:00 Přirozenost a konvence            Vztah k předmětu            Vztah k jinému subjektu - konvence, pravidla 07:30 Zákony přírody vs. zákony obce             Přírodní zákony jsou nutné            Společenské zákony jsou kontingentní = pluralita kultur vs. homogenita přírody            Thomas Hobbes "Válk...

  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947 .  (@wikipedia) Naše mechanická civilizace — toť splynutí četných zvyklostí, idejí a způsobů života, jakož i technických pomůcek; Avšak první projev nového řádu nastal v celkovém obraze světa: za prvních sedm set let existence strojů se kategorie času a prostoru n...