Nikolaj Berďajev o Bohu, pravdě, starém a novém člověku, marxismu (Hegelovi), nacionalismu, vlastenectví a svobodě (1949)
foto: Ilya Repin "Burlaci na volze" (1870) ✻ "Nový/starý" člověk a jeho revolučnost "Člověk se může hodně vyvinout, ale je to stále on, jedině on se vyvíjí. Kdyby se na konci vývoje objevil zcela nový subjekt, nová osobnost, pak by to nebyl žádný vývoj. Osobnost je spojením změny a neměnnosti. Kdyby se osobnost měnila tak, že by sebe samu úplně ztrácela, vedlo by to k jejímu rozkladu. Nejsilnější stránkou revoluce je její negace starého režimu, nenávist je v ní vždy silnější než láska. Nejmenší šanci na vytvoření nového člověka má ekonomika, kterou zajímají více prostředky než cíle života. Stane-li se z ní cíl života, vede to nutně i degradaci člověka. Revoluce, a to všechny revoluce, pouze odhalují, jak nízká dovede být masa navzdory hrdinství jednotlivců. Revoluce je do značné míry odplatou za hříchy minulosti. Proto také nelze očekávat, že z revoluce povstane nový člověk. Mstitel hříchů minulosti není nový člověk, nýbrž člověk starý. Revoluce sama sebe chá