* fitra - knihovna *

  foto: První vydání "Garden Cities of To-morrow" Ebenezer Howard (1898) Sir Ebenezer Howard byl anglický urbanista a zakladatel hnutí zahradních měst, známý svou publikací Zítra: Mírová cesta ke skutečné reformě (1898), popisem utopického města, ve kterém lidé harmonicky žijí společně s přírodou. Publikace vyústila v založení hnutí zahradních měst. Stavba prvního zahradního města Letchworth Garden City byla zahájena v roce 1903. Druhým skutečným zahradním městem byl Welwyn Garden City (1920) a hnutí ovlivnilo vývoj několika modelových předměstí v jiných zemích, jako například v USA Forest Hills Gardens navržené F. L. Olmstedem Jr. v roce 1909, Radburn NJ (1923) a města ve 30. letech 20. století zařazená v programu předměstského přesídlování Suburban Resettlement Program (Greenbelt v Marylandu, Greenhills v Ohiu, Greenbrook v Novém Jersey a Greendale ve Wisconsinu). Howard chtěl omezit odcizení lidí a společnosti od přírody, a proto prosazoval zahradní města a georgismus. Býv...

  Během veliké části historie umění bylo nerozdílnou částí života společnosti, je těžké stanovit, kde končí práce a začíná umění. Život je podrobován práci a celá lidská osobnost neproniká již pracovním procesem, aby jej oživila. Nová dělnická třída, jak je nazývána, nemůže bohužel, ani produkovati umění, ani na ně reagovati. Složité lidové tance mizí, národní písně ztrácejí svůj rozmar i hloubku. Strojově vyrobený nábytek, koberce, záclony i látky, které vstupují na místo starých rukodílných výrobků ztrácejí všechnu estetickou hodnotu.  Uprostřed 19. století započal zjevně věk neumění. Jaké účinky měly moderní metody výroby a styku na města a venkov v západním světě? Prvním následkem bylo nepochybně úplné znetvořeni krajiny a bezuzdné zneužití a drancování téměř všech přírodních zdrojů a hlavně bezuzdné zneužívání dělníků samotných. Rozklad pevných forem v pozdějších obrazech Turnérových a Whistlerových je z části svědkem prvního období režimu uhlí. Nová města 19. století trp...

"Egon Hostovský a Lewis Mumford. Egon Hostovský patří k hrstce česky píšících autorů, jejichž dílo upoutalo pozornost anglo-amerického světa. Ačkoliv se sám dívá v Literárních dobrodružstvích českého spisovatele v cizině na svou mezinárodní kariéru značně skepticky, ačkoliv v korespondenci přátelům  i ve svém díle mnohokrát proklamoval svou filiaci k českým kořenům a vyjadřoval nedůvěru, či alespoň rezervovanost vůči americkému způsobu života, faktem zůstává, že velkou část své literární i životní dráhy strávil právě v americkém prostředí. Je tedy více než pravděpodobné že toto kulturní a civilizační pozadí vykonávalo zřetelný tlak na jeho dílo. Zdánlivě je možné ho sledovat především v podobě jistého. „negativního" principu, který lze zaznamenat v plánu postav či vypravěče jako úzkost, nedůvěru, zoufalství, strach před neosobní betonovou džunglí amerických velkoměst, před životním stylem orientovaným na výkon. Hostovského vypravěči i postavy se mnohokrát (nejzřetelněji napří...

  "The City in History: Its Origins, Its Transformations, and Its Prospects" Lewis Mumford (Harcourt, Brace and World, 1961)

  foto: Lewis Mumford (1895–1990) a Egon Hostovský (1908–1973) "Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině" (1966, 1995)  info o knize zde "v cizině aneb O ctihodném povolání kouzla zbaveného. Podle vybraných vzpomínek a zkušeností." Edice: Nový domov, Toronto, Kanada 1966; druhé vydání ERM v r. 1995. *  *  * Egon Hostovský. Literární dobrodružství českého židovského spisovatele ve 20. století (FF UK, 2019)  info o knize zde U příležitosti 110. výročí narození prozaika Egona Hostovského (23. 4. 1908, Hronov - 7. 5. 1973, Montclair, New Jersey, USA) uspořádal 20. dubna 2018 Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze konferenci věnovanou jeho dílu. Předložená kolektivní monografie je komponovaným výstupem z tohoto mezinárodního odborného setkání.  *  *  * Audio-kniha: "Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině"  Drama exilu, osud emigranta, cizince, který hledá své zakot...

  ukázka z knihy  Neil Postman "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy"   (Mladá fronta, 1999, překlad: Irena Reifová, originál  "Amusing Ourselves to Death: Public Discourse in the Age of Show Business", 1. vydání 1985) "Orwell se obával těch, kteří zakážou knihy. Huxley se obával, že knihy už nebude třeba zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. [...] Orwell se obával, že před námi bude skrývána pravda. Huxley se obával, že pravda se utopí v moři bezvýznamnosti. [...] Jak Huxley poznamenal v pozdějším Návratu do překrásného nového světa (Brave New World Revisited), bojovníci za lidská práva a racionalisté, kteří jsou vždy připraveni vzdorovat diktatuře, zapomněli vzít v úvahu „takřka bezedný lidský hlad po nejrůznějších formách rozptýlení“. V románu 1984, dodává Huxley, jsou lidé ovládáni prostřednictvím bolesti. V Konci civilizace je kontrola zajištěna prostřednictvím slasti. Stručně řečeno, Orwell se obával, že nás zničí předmět ...

"Podstatou mého výkladu však není fakt, že televize má zábavný charakter, ale že učinila ze zábavy přirozenou formu zobrazeni jakékoli skutečnosti. Televizní přijímač nás udržuje v neustálém styku se světem, ale má přitom stále tutéž, neměnnou, smějící se masku. Problém nespočívá v tom, že televize nabízí zábavná témata, nýbrž že jakékoli téma převádí na zábavu, což je úplně jiná otázka. Řekněme to ještě jinak: zábava je zastřešující ideologií veškeré televizní komunikace. Nezáleží na tom, co je předmětem zobrazení a jaký je úhel pohledu; nad vším se vznáší předpoklad, že nám to má přinášet především zábavu a potěšení. (...) Řešení, které navrhuji, je vlastně totéž, jaké navrhoval už Aldous Huxley, a stěží ho mohu překonat. Společně s H. G. Wellsem byl Huxley přesvědčen, že máme na vybranou mezi vzdělaností a katastrofou, a vytrvale psal o tom, jak je nutné, abychom porozuměli politickému a epistemologickému významu médií. Snažil se nám totiž sdělit, že tragédie obyvatel „překrás...