Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Tomáš Garrigue Masaryk

2 x Literární historik Jaroslav Med - Česká literatura za Druhé republiky: vztahy katolických spisovatelů s TGM a Karlem Čapkem, antisemitismus, Mnichov & Od havlíčkobrodského dětství za války až po dnešek

Obrázek
  Hledání tradice zrady a kapitulace na příkladu Druhé republiky s literárním historikem Jaroslavem Medem (1932-2018). Připravil Milan Hanuš Hovory o hledání (ČRo 6), 27.11.2008 Al-jazair · Česká literatura za Druhé republiky (27.11.2008) "Literární kritik a historik Jaroslav Med - Od havlíčkobrodského dětství za války až po dnešek Připravil L. Dvořák vysíláno: 1.8.2009, pořad: Rozmluvy ČRo 6 dilo-FXS · Literární kritik a historik Jaroslav Med

Koncept moderny u Masaryka a Šaldy (Jiří Brabec, 2011)

Obrázek
     Koncept moderny u Masaryka a Šaldy (Jiří Brabec, 2011) 16. pokračování cyklu veřejných přednášek na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. 04:00 Co je moderna? Moderna v literatuře se pojí s koncem 18. stol. a začátekem 19. stol. Moderna je krize člověka. K čemu se subjekt (člověk) bude vztahovat. Jménem tolerance byl rozbit náboženský rozměr společnosti.  Rozum ovládnul konec 18. stol. a začátek 19. stol - "Panství rozumu" Tato moderna může být charakterizována jako uvolnění subjektu z nadosobních (náboženských vazeb) 08:29 Masaryk podává docentskou práci "Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty" Poprvé byla kniha vydána v roce 1881 v německém znění, v roce 1904 pak byla vydána i česky Masaryk si v Sebevraždě klade otázky: Kde vlastně žijeme v přítomném čase? Jak vlastně vypadá moderní člověk? Moderní člověk je nervózní, neklidný, člověk, který se zbavil Boha. Sebevražda je extrémní řešení na tuto skutečnost. 14:00 Masaryk tuto společnost naz...

"Peroutkův postoj má i svá omezení" Jiří Brabec (Vltava, 2017)

Obrázek
  Jiří Brabec Peroutkův postoj má i svá omezení (Vltava, 2017) download mp3 (1:01:03) Jiří Brabec: Peroutkův postoj má i svá omezení 26. září 2017 (Vltava, Vizitka) Literární historik, vysokoškolský pedagog a signatář Charty 77 Jiří Brabec se dlouhodobě zabývá osobnostmi, jako jsou T. G. Masaryk, F. X. Šalda a Záviš Kalandra. Rediguje Spisy TGM a Dílo Jaroslava Seiferta. 20. století bylo „časem absurdním, hrozným, byl to čas otřesených hodnot, nic nebylo pevného, vše bylo v pohybu, ale v takovém pohybu, který má spíše záhubný charakter, než aby byl povzbuzující. A v takovém čase člověk hledá někoho, s kým si může popovídat,“ odůvodnil Jiří Brabec, proč se jako literární historik pokoušel s Masarykem, Šaldou a dalšími osobnostmi především vést dialog.   2:50 Co pro vás představují osobnosti F. X. Šaldu, T. G. Masaryka nebo Z. Kalandru? 4:30 Návrat k minulosti je vždy dialog. Záleží, jaké dotazy historii klademe? 5:20 F. X. Šalda: "Co je člověk v moderním světe? Je to člově...

Tomáš Garrigue Masaryk o náboženství, moderně, filosofii, francouzské revoluci, křesťanství (katolicismus, protestantismus), literatuře, umění (ukázka z knihy "Moderní člověk a náboženství", články z let 1896-1898)

Obrázek
  "... duše těch četných obětí moderní civilisace, jejichž výkřiky neslyšíme; noviny a statistika registrují jen čísla: „tento týden se utopilo lidí 10, 16 se jich oběsilo a tak dále“ – ale co se dálo v těch jejich duších, než se  takto rozhodli?  [...] Problém sebevraždy je vůbec hlavní problém moderního tvoření literárního bezmála bych řekl problém jediný."  s. 20-21 "Tedy – jasnosti a světla věda nám poskytuje, ale činí nás nešťastnými… Napájel se žízniv všemi velikými ideami, ale stával se jen nešťastnějším a nešťastnějším! [...] Positivistický skepticismus rozežral mou duši jako kyselina. [...] Ztratil rovnováhu, protože ztratil duchovní střed. Duše toho moderního člověka ztrácí se na všecky strany, do všech úhlů světa – nemá žádného pevného jádra, žádného středu, žádné jednoty. Nedopracoval se jednotného názoru na svět – odsud všecka ta bída, odsud nervosnost, pomatenost, touha po smrti… „Hlavní příčina četných nervových bolestí v naší době jest vlastně ta, že ...

Muslimská obec uspořádala 7.3.1938 posmrtnou modlitbu (salát-al-džanáza) za prezidenta T. G. Masaryka

Obrázek
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 a Muslimská obec jako projev úcty uspořádala posmrtnou modlitbu (salát-al-džanáza). Ve zvacím dopise je modlitba nepřesně nazvána "dova", čímž se myslí arabsky "du´a", česky "prosba", protože muslim při posmrtné modlitbě (salát-al-džanáza) prosí Boha, aby zesnulému odpustil hříchy. Ve stejném roce zemřeli další dvě významné české osobnosti, historik Josef Pekař (23. ledna 1937) a literární kritik F. X. Šalda (4. dubna 1937).

Alois R. Nykl o křesťanství, víře v Boha, muslimech a Evropenech (ukázka z knihy Josefa Ženky, část I.)

Obrázek

"Osm dní" Jaroslav Seifert (kresby Josef Čapek)

Obrázek
Sbírka básní " Osm dní “ (název podle posledních 8 dní v životě T.G.Masaryka) je věnována našemu prvnímu prezidentovi, kterého J.Seifert považoval za svůj vzor. Sbírka obsahuje několik kreseb od Josefa Čapka.