* fitra - knihovna *

  foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", @The Great Depression in Australia "Bylo léto a já jsem vstoje zapisoval položky do účetní knihy. Někdo bázlivě zaklepal na pult, za kterým jsem stál. Vzhlédl jsem a díval se přímo do očí dívky v černém baretu. Hlavou jen málo převyšovala pult. Její oči vypadaly ve vychrtlém obličejíku příliš velké. Měla plochou dětskou postavu. Otvírala rty a chtěla vyslovit slova, která si připravila před příchodem do kanceláře. Ale z úst nevycházelo ani slůvko. Odvrátila se a potom mi znovu pohlédla do očí. „Máte pro mne nějakou práci?“ vykoktala po dlouhém otálení. „Počkejte chvilku, zjistím to,“ odpověděl jsem jí. Stiskl jsem na automatickém telefonu knoflík s nápisem "Čistírna". Ozval se ženský hlas. „Je tady nějaké děvče, paní Bourkeová — začátečnice. Potřebujete ji, viďte? Dobrá.“ Zavěsil jsem a řekl děvče...

  foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", více @The Great Depression in Australia   " Večer jsem se stravoval v laciných jídelnách, potom bloudil po ulicích a zaznamenával si do zápisníku, co jsem viděl a slyšel. Vedle hotelu v Elizabeth Street vedla úzká ulička. Každý večer kolem půl deváté jsem tu viděl frontu lidí seřazených podél boční zdi budovy, která lemovala vchod do zadních dveří. Tam obnažovalo světlo z hlavní cesty obličeje ve frontě. V čele fronty vedle dveří stáli lidé v polotmě. Uvažoval jsem, nač tam čekají. Stáli většinou mlčky, někteří potahovali z nedopalků cigaret, které sebrali na ulici a přechovávali v plechovkách od tabáku, jiní se zasmušile choulili a bezvýrazně zírali před sebe. Nebyli to mladí lidé; většině z nich bylo přes čtyřicet. V dlouhém období nezaměstnanosti dospěli do stavu, kdy je optimismus opustil. Byli ošumělí ...

  foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly. Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchy...

 foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Řekl jsem mu, proč k němu přicházím. Vysvětlil jsem, že mám pocit, jako bych byl málo placen, a že srovnání s částkou, kterou dostává on, by mu snad umožnilo navrhnout mi spravedlivý honorář. „To nesouvisí s hodnotou vašich článků,“ pravil. „Všichni jsme placeni podle toho, jakou máme převahu, jakou váhu má naše osobnost, abychom dovedli přesvědčit ostatní o své ceně. Jste asi placen tolik, zač stojíte. Kolik vlastně dostáváte?“ „Tři libry deset." "Tři libry deset — ano, tak to je. Tak já dostávám patnáct liber za stejný počet slov, ale můj honorář vyjadřuje schopnost přesvědčit redaktora, že za tolik stojím. Vy takovou schopnost nemáte, a proto vám vždycky budou platit jenom to, čemu říkám pakatel. Kdybych byl vámi, netrápil bych se kvůli tomu. Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy, aby poskytovali blahobyt těm, jejichž potřeby jsou větší než vaše.“ „Vy si tedy mys...