2009-2018 blog Mecca Audio - databáze knih islámských, afroamerických a afrických literatur. Od roku 2019 blog zaměřený na témata * náboženství * společnost * politika * filosofie * kultura * umění * postmoderna
"Meeting the Man: James Baldwin in Paris" (1970), dokument, 26 min.
Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace
A documentary portrait of James Baldwin, one of the towering figures of 20th-century American literature, Black culture and political thought, filmed in Paris. The iconic writer is captured in several symbolic locations in the city, where he was living at the time, including the Place de la Bastille. A meeting with James Baldwin doesn't quite go according to plan for a group of presumptuous white filmmakers in this Paris-set documentary short. (text IMDB)
"Meeting the Man: James Baldwin in Paris" (1970) Director/Writer: Terence Dixon
[James Baldwin]: "I am still, for Europe, a savage. When a white man tears down a prison, he is trying to liberate himself. When I tear down a prison, I'm assumed to be turning into another savage.
Because you don't understand... that you, for me, my prison.
You are my warden. I am battling you. Not you, Terry. But you, the English, you, the French.
A whole way of life, a whole system of thought...
which has kept me in prison until this hour"
[...]
After shooting began, Baldwin's attitude started to change, and he became less cooperative.
He did, however, agree to be filmed in the Algerian quarter, the Harlem of Paris.
[James Baldwin]: "I must say, the Algerians were very nice to me because they understood the city and I did not.
I didn't know these streets. And they protected me in the streets. And no-one else could. The Algerian in France is the nigger in America."
[...]
[James Baldwin]: "The 20 years, 22 years from 1948 and 1971.
And speaking, you know, speaking now as Jimmy, you know,
and speaking as a Black American who was, you know, who was once as young as these children are now, and why I left my country, I left it because I knew I was gonna be murdered there."
[...]
Do you think you could describe yourself as a revolutionary writer?
[James Baldwin]: "I don't know what I am. I'm a writer in a revolutionary situation."
[...]
But, I mean, everybody's been in love...
[James Baldwin]: "Has everyone been in love? ... If everyone had been in love, they'd treat their children differently. They'd treat each other differently."
[...]
In a literal sense, you're writing for white people. Are you aware of that?
[James Baldwin]: "I'm writing for people, baby.
I don't believe in white people. I don't believe in Black people either, for that matter. But I know the difference between being Black and white at this time. It means that I cannot fool myself about some things that I could fool myself about, if I were white."
[...]
[James Baldwin]: "if you break faith with what you know... that's a betrayal of many, many, many, many people.
I may know six people, but that's enough. Love has never been a popular movement and no-one's ever wanted really to be free. The world is held together, really it is, held together, by the love and the passion of a very few people."
[...]
[James Baldwin]: "I'm aware, you know, that I and the people I love may perish in the morning. I know that. But there's light on our faces now. If you live under the shadow of death, it gives you a certain freedom.
I'm perfectly happy, odd as it sounds, and relatively free."
foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", @The Great Depression in Australia "Bylo léto a já jsem vstoje zapisoval položky do účetní knihy. Někdo bázlivě zaklepal na pult, za kterým jsem stál. Vzhlédl jsem a díval se přímo do očí dívky v černém baretu. Hlavou jen málo převyšovala pult. Její oči vypadaly ve vychrtlém obličejíku příliš velké. Měla plochou dětskou postavu. Otvírala rty a chtěla vyslovit slova, která si připravila před příchodem do kanceláře. Ale z úst nevycházelo ani slůvko. Odvrátila se a potom mi znovu pohlédla do očí. „Máte pro mne nějakou práci?“ vykoktala po dlouhém otálení. „Počkejte chvilku, zjistím to,“ odpověděl jsem jí. Stiskl jsem na automatickém telefonu knoflík s nápisem "Čistírna". Ozval se ženský hlas. „Je tady nějaké děvče, paní Bourkeová — začátečnice. Potřebujete ji, viďte? Dobrá.“ Zavěsil jsem a řekl děvče...
související: Style Wars (40. výročí) & kniha "Asian Series" od POST177 v čase korporátní/pozdně kapitalistické kultury Karsten Harries "Etická funkce architektury" (1998) Rapper Special Ed o vlivu kapely N.W.A. na vznik destruktivního žánru "Gangsta Rap" "Zahradní města budoucnosti" Ebenezer Howard (1898, česky 1924)
foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly. Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchy...
„Civilizace, jež zjevně nedokáže řešit problémy vyvolané vlastním fungováním, je civilizací úpadkovou. Civilizace, jež raději přivírá oči před svými nejklíčovějšími problémy, je civilizací zasaženou. Civilizace, jež se snaží oklamat vlastní zásady, je civilizací na smrt nemocnou. (...) Evropa je neobhajitelná. (...) To není samo o sobě nijak závažné. Závažné je, že „Evropa“ je mravně, duchovně neobhajitelná.“ „Rozprava o kolonialismu“ Aimé Césaire (1950)* Začátkem roku 2020 odvysílala švédská televize (Sveriges Television) a v březnu Netflix osmidílný seriál Chalífát, popisující příběh muslimů, kteří se buď do tzv. Islámského státu (IS) dostat chtějí a nebo v něm již naopak jsou, a rádi by se vrátili zpět do Evropy. V zásadě se příběh odehrává ve dvou rovinách; v té první je hlavní hrdinka Pervin, švédská muslimka, která se svým manželem odjede do syrského města Rakka (arab. aR-Raqqa) a naivně očekává v Dáiš ovládaném městě idylickou islámskou společnost. Po tomto zklamání s...
foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", více @The Great Depression in Australia " Večer jsem se stravoval v laciných jídelnách, potom bloudil po ulicích a zaznamenával si do zápisníku, co jsem viděl a slyšel. Vedle hotelu v Elizabeth Street vedla úzká ulička. Každý večer kolem půl deváté jsem tu viděl frontu lidí seřazených podél boční zdi budovy, která lemovala vchod do zadních dveří. Tam obnažovalo světlo z hlavní cesty obličeje ve frontě. V čele fronty vedle dveří stáli lidé v polotmě. Uvažoval jsem, nač tam čekají. Stáli většinou mlčky, někteří potahovali z nedopalků cigaret, které sebrali na ulici a přechovávali v plechovkách od tabáku, jiní se zasmušile choulili a bezvýrazně zírali před sebe. Nebyli to mladí lidé; většině z nich bylo přes čtyřicet. V dlouhém období nezaměstnanosti dospěli do stavu, kdy je optimismus opustil. Byli ošumělí ...
Málokterá schopnost člověka je tak samozřejmá, jako je schopnost dítěte naučit se jazyk a tímto jazykem komunikovat. Ačkoliv osvojování jazyka dětmi je předmětem psychologického a lingvistického bádání již po dobu více než sto let, ani dnes není tento proces dokonale prozkoumán. Kniha objasňuje proces osvojování jazyka a rozvoje komunikační schopnosti u dětí na základě teorií a výzkumů vývojové psycholingvistiky. Seznamuje čtenáře s nejnovějšími teoretickými a výzkumnými poznatky o tom, jak vzniká a vyvíjí se jazyková a komunikační schopnost u dětí od narození a během předškolního období. Publikace je určena především studentům psychologie, lingvistiky, pedagogiky, vysokoškolským pedagogům těchto oborů a také učitelkám mateřských škol.