2009-2018 blog Mecca Audio - databáze knih islámských, afroamerických a afrických literatur. Od roku 2019 blog zaměřený na témata * náboženství * společnost * politika * filosofie * kultura * umění * postmoderna
"Meeting the Man: James Baldwin in Paris" (1970), dokument, 26 min.
Získat odkaz
Facebook
X
Pinterest
E-mail
Další aplikace
A documentary portrait of James Baldwin, one of the towering figures of 20th-century American literature, Black culture and political thought, filmed in Paris. The iconic writer is captured in several symbolic locations in the city, where he was living at the time, including the Place de la Bastille. A meeting with James Baldwin doesn't quite go according to plan for a group of presumptuous white filmmakers in this Paris-set documentary short. (text IMDB)
"Meeting the Man: James Baldwin in Paris" (1970) Director/Writer: Terence Dixon
[James Baldwin]: "I am still, for Europe, a savage. When a white man tears down a prison, he is trying to liberate himself. When I tear down a prison, I'm assumed to be turning into another savage.
Because you don't understand... that you, for me, my prison.
You are my warden. I am battling you. Not you, Terry. But you, the English, you, the French.
A whole way of life, a whole system of thought...
which has kept me in prison until this hour"
[...]
After shooting began, Baldwin's attitude started to change, and he became less cooperative.
He did, however, agree to be filmed in the Algerian quarter, the Harlem of Paris.
[James Baldwin]: "I must say, the Algerians were very nice to me because they understood the city and I did not.
I didn't know these streets. And they protected me in the streets. And no-one else could. The Algerian in France is the nigger in America."
[...]
[James Baldwin]: "The 20 years, 22 years from 1948 and 1971.
And speaking, you know, speaking now as Jimmy, you know,
and speaking as a Black American who was, you know, who was once as young as these children are now, and why I left my country, I left it because I knew I was gonna be murdered there."
[...]
Do you think you could describe yourself as a revolutionary writer?
[James Baldwin]: "I don't know what I am. I'm a writer in a revolutionary situation."
[...]
But, I mean, everybody's been in love...
[James Baldwin]: "Has everyone been in love? ... If everyone had been in love, they'd treat their children differently. They'd treat each other differently."
[...]
In a literal sense, you're writing for white people. Are you aware of that?
[James Baldwin]: "I'm writing for people, baby.
I don't believe in white people. I don't believe in Black people either, for that matter. But I know the difference between being Black and white at this time. It means that I cannot fool myself about some things that I could fool myself about, if I were white."
[...]
[James Baldwin]: "if you break faith with what you know... that's a betrayal of many, many, many, many people.
I may know six people, but that's enough. Love has never been a popular movement and no-one's ever wanted really to be free. The world is held together, really it is, held together, by the love and the passion of a very few people."
[...]
[James Baldwin]: "I'm aware, you know, that I and the people I love may perish in the morning. I know that. But there's light on our faces now. If you live under the shadow of death, it gives you a certain freedom.
I'm perfectly happy, odd as it sounds, and relatively free."
foto: Theresa Bernstein "The Readers" (1914) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Neříkej mi, že jsem knihy měl rád víc než tebe. Měl jsem je rád víc než sebe." "Ve šťastných rodinách nemívají velké knihovny." Jan Zábrana "Celý život 2" (1992) ✻ ✻ ✻ "Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou." William Faulkner ✻ ✻ ✻ "Jste obklopen knihami – jako velký knihomil? Víte, knihy, to je hrozná věc! Vidíte u mě tu záplavu. Nevím si s ní rady. A to myslím doopravdy! Radím vám, abyste byl velice přísný ve výběru knih pro svou knihovnu. Nemilosrdně vyřazujte všechno, co už nebudete potřebovat. Hlavně různou beletrii a vůbec knihy, které jednou přečtete a víte, že se k nim už vracet nebudete. (1972)" Václav Černý, Antonín Bělohoubek "Rozmluvy s Václavem Černým" (1998) ✻ ✻ ✻ "Mně se líbí,“ opakoval jsem. „Bav se s ní rozumně. Ne abys jí povídal nesmysly jako ,Orchestr hraje dnes prima“...
foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Řekl jsem mu, proč k němu přicházím. Vysvětlil jsem, že mám pocit, jako bych byl málo placen, a že srovnání s částkou, kterou dostává on, by mu snad umožnilo navrhnout mi spravedlivý honorář. „To nesouvisí s hodnotou vašich článků,“ pravil. „Všichni jsme placeni podle toho, jakou máme převahu, jakou váhu má naše osobnost, abychom dovedli přesvědčit ostatní o své ceně. Jste asi placen tolik, zač stojíte. Kolik vlastně dostáváte?“ „Tři libry deset." "Tři libry deset — ano, tak to je. Tak já dostávám patnáct liber za stejný počet slov, ale můj honorář vyjadřuje schopnost přesvědčit redaktora, že za tolik stojím. Vy takovou schopnost nemáte, a proto vám vždycky budou platit jenom to, čemu říkám pakatel. Kdybych byl vámi, netrápil bych se kvůli tomu. Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy, aby poskytovali blahobyt těm, jejichž potřeby jsou větší než vaše.“ „Vy si tedy mys...
foto: Brooklynský rapper Special Ed. Toto foto bylo použito pro obálku alba "Youngest in Charge" (1989) Ačkoliv je hip hop už delší dobu nazýván "novým popem", stále bývá označován za městskou subkulturu. Kontroverzní newyorský podcaster Troi "Star" Torai ve svém pořadu The Star Report tvrdí, že hip hop není kultura, ale hudební žánr. Samotný pojem "kultura" definují vědní obory různými způsoby: sociolog Daniel Bell označuje kulturu za "sféru významů", jež je schopna "nalézat imaginativním způsobem, skrze expresivitu umění a rituál, smysl ve světě." Kulturní historik J. Huizinga vidí zase v kultuře "směřování k ideálu, který je více než ukojení pouhých tělesných potřeb." Jinými slovy, 20. století definuje kulturu jako nehmotné statky určité skupiny lidí (národa/civilizace), bez nichž by nebyla sama sebou. Teprve až éra amerického multikulturalismu a kulturní revoluce 60. let rozšířila význam kultury a zahrnula do...
foto: politická karikatura z časopisu Puck Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Jedna z velkých zkušeností, které jsem v životě udělal (a ne příliš brzo) : dávej si pozor, všímej si, jak se lidé tváří, nebo co jim bezděčně dělá obličej, když mluví o penězích..." Jan Zábrana "Celý život (1) - výbor z deníků 29. dubna 1948 - 5. listopadu 1976 (Torst, 1992) ✻ ✻ ✻ "Dělníci zoufale dřeli, aby se udrželi v továrnách na boty, podvyživená děvčata často omdlévala u strojů, byli zavedeni takzvaní vodiči, kteří udávali rytmus výroby. (Držte krok s vodičem po své levici, nebo půjdete. Vodič pracuje rychle. Je to vybraný dělník. A vy musíte také pracovat rychle.1) Jak se prohlubovala krize, zvyšovala se zaměstnanost dětí, zatímco mladí lidé přes jednadvacet let nemohli najít práci." Alan Marshall "Ve vlastním srdci" (1964, česky 1980) přel. Ladislav Smutek, s. 81 ✻ ✻ ✻ "Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a ch...
„Civilizace, jež zjevně nedokáže řešit problémy vyvolané vlastním fungováním, je civilizací úpadkovou. Civilizace, jež raději přivírá oči před svými nejklíčovějšími problémy, je civilizací zasaženou. Civilizace, jež se snaží oklamat vlastní zásady, je civilizací na smrt nemocnou. (...) Evropa je neobhajitelná. (...) To není samo o sobě nijak závažné. Závažné je, že „Evropa“ je mravně, duchovně neobhajitelná.“ „Rozprava o kolonialismu“ Aimé Césaire (1950)* Začátkem roku 2020 odvysílala švédská televize (Sveriges Television) a v březnu Netflix osmidílný seriál Chalífát, popisující příběh muslimů, kteří se buď do tzv. Islámského státu (IS) dostat chtějí a nebo v něm již naopak jsou, a rádi by se vrátili zpět do Evropy. V zásadě se příběh odehrává ve dvou rovinách; v té první je hlavní hrdinka Pervin, švédská muslimka, která se svým manželem odjede do syrského města Rakka (arab. aR-Raqqa) a naivně očekává v Dáiš ovládaném městě idylickou islámskou společnost. Po tomto zklamání s...
Among many writings of the brilliant scholar, philosopher and writer Avicenna (from his Arabic name Abu Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, born in 980 in Afsana, close to Bohara, and deceased in 1037 in Hamadan), the sixth book of his big work “Ash-shifaa“ (The Book of Healing), treating the subject of psychology , is highly significant by his importance. During the Greek antiquity as well as in the Middle Age, in Asia and in Europe, psychology had probably been, within the wide frame of philosophy and natural sciences, the most important scientific branch, for the questions it rises extend to all the phenomenon of life but mostly to the problems of sensible and intellectual knowledge, and also the problems regarding the union of the body and soul, from here, psychology enters the field of ancient natural sciences.