"Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu" Jiřina Šedinová a kol. (Academia, 2011)
Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace“ a zároveň „integrace“ – vystihují v kostce základní situaci Židů rozptýlených v diaspoře. Autoři přitom vycházejí z přesvědčení, že „dějiny Židů v diaspoře vyžadují studium ne izolované, nýbrž nedílně související s obecnou historií“ (jak píše Jiřina Šedinová v úvodu).
Jednotlivé kapitoly podávají výklad o právním postavení Židů pod vládou křesťanství a islámu, sledují hlavní proudy aškenázského myšlení ve vrcholném středověku a v období tzv. „pražské židovské renesance“, věnují se orientálnímu světu sefardských Židů před jejich vyhnáním z Iberského poloostrova a po něm.
Cílem autorů, představitelů nastupující generace českých judaistů spjatých s Filozofickou fakultou UK, bylo vytvořit barvitý obraz dějin židovské společnosti a jejího střetávání s většinovou kulturou, přínosný pro odbornou veřejnost a zároveň přístupný i širšímu okruhu čtenářů.
(text vydavatel)
"Výběr z korespondence" Maimonides (Academia, 2010)
"Maimonides – život a dílo" Joel L. Kraemer (Bergman, 2010)
"Polemika islámu s judaismem a hebrejskou biblí ve středověku"
D. Boušek, Ibn Hazm, S. al al-Magribí (Academia, 2013)
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název: Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu : mezi integrací a izolací
Autoři: Jiřina Šedinová a kol.
Vydavatelství: Academia
Edice: Judaica ; sv. 3
Rok vydání: 2011
Počet stran: 580
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Foreword (Hillel J. Kieval) 11
Úvod (Jiřina Šedinová) 14
I. Právní postavení Židů ve středověké Evropě
(Markéta Pnina Rubešová) 22
I.1 Klíčové pojmy a koncepty 25
I.2 Židé v Římské říši a Byzanci 32
I.3 Latinský západ v době římskokatolického monopolu 43
I.3.1 „Barbarské" státy 46
I.3.2 Franská říše 50
I.4 Židé ve feudální Evropě 59
I.4.1 Církev mezi lety 1000 a 1300 59
I.4.2 Stát a právo 61
I.4.3 Středověké město 63
Exkurz I: Židé jako „služebníci královské komory" 69
Exkurz II: Židé v landfrídu 74
I.4.4 Marginalizace židovského obyvatelstva 76
I.5 Závěr
II. Právní postavení Židů v islámských zemích ve středověku (Daniel Boušek) 90
II. 1 Ahl al-dhimma - „chráněné obyvatelstvo" 93
II. 1.1 Právní autonomie 99
II. 1.2 Dědictví 102
II. 1.3 Vlastnění otroků 105
II. 1.4 Konverze 106
II. 1.5 Právo odplaty a výkupné za zabití 109
II.2 Umarova smlouva 113
II.3 Sakrální stavby
II.4 džijár - symboly odlišení a ponížení 135
II.4.1 Lázně 147
II.4.2 Jízda na zvířatech 149
II.5 Veřejné vystavování náboženství 152
II.6 džizja - daň z hlavy 155
II.7 Nemuslimové v administrativě 162
II.8 Segregace Židů 177
II.9 Modloslužebníci jsou věru nečistota. Židé a ší'itské zákonodárství 184
II.10 Závěr: Tahat 'Edom we-lo tahat Jišma ''el versus 'ejn
po galut. Pojem galutu ve vztahu k islámským zemím... 188
III. Básník a filosof Šelomo ibn Gabirol (Dita Rukriglová) 196
III. 1 Historické okolnosti a životopisná data 197
III.2 Básník moderní tradice 206
III.2.1 Náboženská a světská poezie 209
III.2.2 Etické spisy 217
III.2.3 Filosofický traktát Pramen života (Fons Vitae)... 227
III.3 Je Ibn Gabirol mužem několika tváří? 239
III.4 Literární dílo mezi izolací a integrací 243
Exkurz III: K projevům kulturního sblížení. O přejímání vnějších
forem v hebrejské krásné literatuře a výtvarném/užitém umění
(Jiřina Šedinová) 247
Ze sefardské poezie (vybrala a přeložila Jiřina Šedinová) 254
IV. Hlavní proudy středověkého (pre)aškenázského myšlení a tzv. pražská komentátorská škola. Hledání identity
v podmínkách izolace a integrace (Lenka Uličná) 268
IV.1 Židovská komunita v 10.-13. století 268
IV.2 Izolované židovské obce na periferii diaspory 275
IV.2.1 Porýní 276
IV.2.2 Champagneské centrum 278
IV.2.2.1 Raši (1040-1105) 278
IV.2.2.2 Tosafisté 279
IV2.2.3 Tosafistické akademie 280
IV.2.2.4 Tosafistická metoda a předmět studia... 281
IV.2.3 Další myšlenkové proudy ve středověké aškenázské oblasti 284
IV.2.3.1 Paštanim 284
IV.2.3.2 Hasidej 'Aškenaz 287
IV.3 Tzv. pražská komentátorská škola 292
IV.3.1 Kena'an čili země české 292
IV.3.2 Židovští učenci v Praze 294
IV.3.3 Avrahamben 'Azri'el 296
IV.3.4. Jishaq ben Moše 299
IV.4 Samostatná česká škola? 303
IV.4.1 Tzv. židovské jazyky 304
Exkurz IV: Le 'azim 308
IV.4.2 Glosy v lešon kena'an 310
IV.4.3 Glosy jako doklady židovských jazyků? 311
IV.5 Závěr 318
Exkurz V: Staročeské glosy ve spisech 'Arugat ha-bośem, 'Or zarua' a v norimberském Mahzoru 318
V. Širší kontext pražské židovské renesance (Pavel Sládek) ... 332
V.1 Šulhan 'aruch. Praha, Krakov a Lublin 334
V.1.1 Jehuda Loew ben Besal'el 339
V.1.2 Šelomo ben Jehi'el Luria 344
V.1.3 Mordechaj ben 'Avraham Jaffe
Exkurz VI: Historie tisku Jaffeho Levušim 352
V. 1.4 Moše Isserles 356
V.1.5 Kodifikace halachy a proměny aškenázského rabinátu 361
V.2 Metahalachické disciplíny 370
V.2.1 Spor o studium „řecké moudrosti" 371
V.2.2 Vítězství mystiky 384
V.2.3 Reforma osnov rabínského učebního plánu 398
V.2.4 Humanismus v Aškenázu 415
Exkurz VII: Qaro, Isserles a Loew o nežidovském víně 433
V.3 Postskriptum namísto závěru. Budoucnost jedné iluze
aneb Znovu mezi izolací a integrací 441
V.3.1 Natan (Nata) Hannover: O životě v Polsku před Chmelnického pogromy 450
V.3.2 Solomon Maimon: O dětství ve východní Evropě 459
VI. Sefardové v Amsterdamu aneb Holandský Jeruzalém (Pavel Čech) 463
VI.1 Židé v západní Evropě 16. století 463
VI.2 „Marrano je katolík bez víry a Žid bez znalosti."
Conversos na Iberském poloostrově 465
VI.3 „Opravdu, zde je lid a město Boží." Amsterdam a sefardští přistěhovalci 469
VI.4 Přístavní Židé 476
VI.5 „Bůh s námi naložil lépe než s ostatními Židy diaspory." Mýty o počátku 477
VI.6 Species Hollandia Judaica. Konstituování komunity .... 479
VI.7 Fugi fugi dessa Babilonial Judaizace conversos 484
VI.8 Vztah k Aškenázům 490
Exkurz VIII: Rembrandt 492
VI.9 Cirkulace idejí 495
VI.10 Rabinizace conversos 501
VI.11 Šabataj Sevi 507
Exkurz IX: Spinozova exkomunikace 508
VI.12 Závěr 511
Zkratky 513
Bibliografie 515
Shrnutí 547
Summary 554
O autorech 562
Poznámka k vyobrazením 565
Jmenný rejstřík. 566
Věcný rejstřík 575
Jednotlivé kapitoly podávají výklad o právním postavení Židů pod vládou křesťanství a islámu, sledují hlavní proudy aškenázského myšlení ve vrcholném středověku a v období tzv. „pražské židovské renesance“, věnují se orientálnímu světu sefardských Židů před jejich vyhnáním z Iberského poloostrova a po něm.
Cílem autorů, představitelů nastupující generace českých judaistů spjatých s Filozofickou fakultou UK, bylo vytvořit barvitý obraz dějin židovské společnosti a jejího střetávání s většinovou kulturou, přínosný pro odbornou veřejnost a zároveň přístupný i širšímu okruhu čtenářů.
(text vydavatel)
Další knihy na téma „Muslimsko-židovské vztahy“
"Maimonides – život a dílo" Joel L. Kraemer (Bergman, 2010)
"Polemika islámu s judaismem a hebrejskou biblí ve středověku"
D. Boušek, Ibn Hazm, S. al al-Magribí (Academia, 2013)
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název: Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu : mezi integrací a izolací
Autoři: Jiřina Šedinová a kol.
Vydavatelství: Academia
Edice: Judaica ; sv. 3
Rok vydání: 2011
Počet stran: 580
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Foreword (Hillel J. Kieval) 11
Úvod (Jiřina Šedinová) 14
I. Právní postavení Židů ve středověké Evropě
(Markéta Pnina Rubešová) 22
I.1 Klíčové pojmy a koncepty 25
I.2 Židé v Římské říši a Byzanci 32
I.3 Latinský západ v době římskokatolického monopolu 43
I.3.1 „Barbarské" státy 46
I.3.2 Franská říše 50
I.4 Židé ve feudální Evropě 59
I.4.1 Církev mezi lety 1000 a 1300 59
I.4.2 Stát a právo 61
I.4.3 Středověké město 63
Exkurz I: Židé jako „služebníci královské komory" 69
Exkurz II: Židé v landfrídu 74
I.4.4 Marginalizace židovského obyvatelstva 76
I.5 Závěr
II. Právní postavení Židů v islámských zemích ve středověku (Daniel Boušek) 90
II. 1 Ahl al-dhimma - „chráněné obyvatelstvo" 93
II. 1.1 Právní autonomie 99
II. 1.2 Dědictví 102
II. 1.3 Vlastnění otroků 105
II. 1.4 Konverze 106
II. 1.5 Právo odplaty a výkupné za zabití 109
II.2 Umarova smlouva 113
II.3 Sakrální stavby
II.4 džijár - symboly odlišení a ponížení 135
II.4.1 Lázně 147
II.4.2 Jízda na zvířatech 149
II.5 Veřejné vystavování náboženství 152
II.6 džizja - daň z hlavy 155
II.7 Nemuslimové v administrativě 162
II.8 Segregace Židů 177
II.9 Modloslužebníci jsou věru nečistota. Židé a ší'itské zákonodárství 184
II.10 Závěr: Tahat 'Edom we-lo tahat Jišma ''el versus 'ejn
po galut. Pojem galutu ve vztahu k islámským zemím... 188
III. Básník a filosof Šelomo ibn Gabirol (Dita Rukriglová) 196
III. 1 Historické okolnosti a životopisná data 197
III.2 Básník moderní tradice 206
III.2.1 Náboženská a světská poezie 209
III.2.2 Etické spisy 217
III.2.3 Filosofický traktát Pramen života (Fons Vitae)... 227
III.3 Je Ibn Gabirol mužem několika tváří? 239
III.4 Literární dílo mezi izolací a integrací 243
Exkurz III: K projevům kulturního sblížení. O přejímání vnějších
forem v hebrejské krásné literatuře a výtvarném/užitém umění
(Jiřina Šedinová) 247
Ze sefardské poezie (vybrala a přeložila Jiřina Šedinová) 254
IV. Hlavní proudy středověkého (pre)aškenázského myšlení a tzv. pražská komentátorská škola. Hledání identity
v podmínkách izolace a integrace (Lenka Uličná) 268
IV.1 Židovská komunita v 10.-13. století 268
IV.2 Izolované židovské obce na periferii diaspory 275
IV.2.1 Porýní 276
IV.2.2 Champagneské centrum 278
IV.2.2.1 Raši (1040-1105) 278
IV.2.2.2 Tosafisté 279
IV2.2.3 Tosafistické akademie 280
IV.2.2.4 Tosafistická metoda a předmět studia... 281
IV.2.3 Další myšlenkové proudy ve středověké aškenázské oblasti 284
IV.2.3.1 Paštanim 284
IV.2.3.2 Hasidej 'Aškenaz 287
IV.3 Tzv. pražská komentátorská škola 292
IV.3.1 Kena'an čili země české 292
IV.3.2 Židovští učenci v Praze 294
IV.3.3 Avrahamben 'Azri'el 296
IV.3.4. Jishaq ben Moše 299
IV.4 Samostatná česká škola? 303
IV.4.1 Tzv. židovské jazyky 304
Exkurz IV: Le 'azim 308
IV.4.2 Glosy v lešon kena'an 310
IV.4.3 Glosy jako doklady židovských jazyků? 311
IV.5 Závěr 318
Exkurz V: Staročeské glosy ve spisech 'Arugat ha-bośem, 'Or zarua' a v norimberském Mahzoru 318
V. Širší kontext pražské židovské renesance (Pavel Sládek) ... 332
V.1 Šulhan 'aruch. Praha, Krakov a Lublin 334
V.1.1 Jehuda Loew ben Besal'el 339
V.1.2 Šelomo ben Jehi'el Luria 344
V.1.3 Mordechaj ben 'Avraham Jaffe
Exkurz VI: Historie tisku Jaffeho Levušim 352
V. 1.4 Moše Isserles 356
V.1.5 Kodifikace halachy a proměny aškenázského rabinátu 361
V.2 Metahalachické disciplíny 370
V.2.1 Spor o studium „řecké moudrosti" 371
V.2.2 Vítězství mystiky 384
V.2.3 Reforma osnov rabínského učebního plánu 398
V.2.4 Humanismus v Aškenázu 415
Exkurz VII: Qaro, Isserles a Loew o nežidovském víně 433
V.3 Postskriptum namísto závěru. Budoucnost jedné iluze
aneb Znovu mezi izolací a integrací 441
V.3.1 Natan (Nata) Hannover: O životě v Polsku před Chmelnického pogromy 450
V.3.2 Solomon Maimon: O dětství ve východní Evropě 459
VI. Sefardové v Amsterdamu aneb Holandský Jeruzalém (Pavel Čech) 463
VI.1 Židé v západní Evropě 16. století 463
VI.2 „Marrano je katolík bez víry a Žid bez znalosti."
Conversos na Iberském poloostrově 465
VI.3 „Opravdu, zde je lid a město Boží." Amsterdam a sefardští přistěhovalci 469
VI.4 Přístavní Židé 476
VI.5 „Bůh s námi naložil lépe než s ostatními Židy diaspory." Mýty o počátku 477
VI.6 Species Hollandia Judaica. Konstituování komunity .... 479
VI.7 Fugi fugi dessa Babilonial Judaizace conversos 484
VI.8 Vztah k Aškenázům 490
Exkurz VIII: Rembrandt 492
VI.9 Cirkulace idejí 495
VI.10 Rabinizace conversos 501
VI.11 Šabataj Sevi 507
Exkurz IX: Spinozova exkomunikace 508
VI.12 Závěr 511
Zkratky 513
Bibliografie 515
Shrnutí 547
Summary 554
O autorech 562
Poznámka k vyobrazením 565
Jmenný rejstřík. 566
Věcný rejstřík 575