Radikál Malcolm X stále zneklidňuje (k článku sociologa Karla Černého)
Osobnost afroamerického aktivisty Malcolma X není v českém prostředí téměř vůbec známa a bez několika článků v uplynulých desetiletích neexistuje žádná monografie, která by jeho život a myšlení přiblížila i nám. Blýská se ale zřejmě na lepší časy, protože brzy budeme mít i my monografii jak o Malcolmu X, tak i americkém rasismu, kterou připravuje sociolog Karel Černý a byla anoncována v jeho článku z nedělní přílohy Lidových novin z 9. srpna 2020. V článku nazvaný "Já jsem černý, kdo je víc?" se primárně zaměřuje na právě již zmíněného Malcolma X, ale jeho obraz a hlavně rámec, do kterého jej zasazuje, je velmi tendenční a, bohužel, nevybočuje z již tak moc a dlouho bělochy vyjetých kolejí.
Problematický text se objeví hned v úvodu, kde se na stejnou úroveň klade bělošský rasismus s černošským. Toto je častá reakce bělocha/Evropana na osobnosti Malcolmova typu a spíše poukazuje na sebestřednost a nulovou empatii vůči afroamerické zkušenosti ve Spojených státech posledních čtyř století. Označit rétoriku a postoje Malcolma X nebo hnutí Nation of Islam za čistý rasismus nemá žádnou logiku, protože toto tvrzení by bylo pravdivé za předpokladu, že v minulosti prožil běloch také několik století pod státním rasismem a vražděním před očima politiků a veřejnosti. K tomuto ale nikdy nedošlo, proto musí pozorovatel tyto postoje chápat v souvislostech tehdejší doby, protože ta dávala těm Malcolmovým hlavní dynamiku a byly by zcela jiné, když by se historie ubírala jiným směrem.
Článek tedy vytváří názorový rámec, do kterého postavu Malcolma X zasazuje a v ní je popsán jako radikál, extrémista nenávidějící bělochy. Pochopitelně toto není poprvé, i samotní Američané mají jeho postavu mimo ten hlavní proud, kde je Dr. Martin Luther King Jr. nebo Roy Wilkins, kteří samozřejmě bělochovi neruší spaní. V tom je ale právě ten problém, Malcolm X požadoval změnu společnosti, změnu myšlení a to bylo pochopitelně pro bělocha z jihu Spojených států naprosto šílená představa, že začne sedět v restauraci vedle člověka, jehož rodiče byli otroci. Dr. King a další aktivisté za občanská práva chtěli udělat tlustou čáru, integrovat se a tvářit se, že americký svět není černo/bílý. Obraz Malcolma X je nepohodlný pro dnešní liberály, protože nekonvenuje s jejich duhovou vlajkou a "multikulturní" společností, kterou ale liberál vystavuje jen z kulis, nikoli ze skutečných lidí.
Myšlení, a řekněme i jako archetypální vzor, byl Malcolm X jedna z nejzásadnějších postav 20. století, které formovaly afroamerické myšlení a stojí vedle osobností jako byl W. E. B. Du Bois, Agela Davis a Marcus Garvey. Jestli se připravuje monografie o jeho životě a americkém rasismu, doufejme, že nebude psána z pozice ukřivděného bělocha, kterému černoch řekl pravdu do očí a chce po něm, aby se pouze změnil; a změnil k lepšímu.
PS: v úvodu článku se uvádí radikalizace Afroameričanů ve spojitosti s "extrémní formou politického islámu". Toto je opět zkreslení a roubování vícero světů do jednoho. Hnutí Nation of Islam téměř celou svou existenci nevyznávalo islám a bylo výhradně synkretická náboženská sekta. přistupující spíš "extrémně" selektivně ke všemu, co se mu hodilo a hodí.
16.8.2020
