Debata o Milanu Kunderovi (spolek Svatopluk, 19.9.2023 @Slovenský dům v Praze)

 


Debatu o Milanu Kunderovi, která proběhla 19.9.2023 ve Slovenském domě v Praze, uvedl predseda Svetového združenia Slovákov v zahraničí Vladimír Skalský, moderoval Dominik Forman, vystoupili literární vědec Jakub Češka a bývalý diplomat Petr Drulák





Debata o Milanu Kunderovi (Svatopluk, 19.9.2023)
Petr Drulák, Jakub Češka, Dominik Forman


Petr Drulák
Milan Kundera v politickém kontextu let 1968 - 1989

06:20
Kauza obvinění Milana Kundery z udavačství v týdeníku Respekt,
viz článek "Udání Milana Kundery" Petr Třešňák, Adam Hradilek 12. 10. 2008, @Respekt 

Jiří Dienstbier uspořádal 29.09.2009
Semináře na téma "EVROPAN MILAN KUNDERA". (@Senát ČR)
Vyšlo také knižně  "Evropan Milan Kundera" (2010), Ed. Jiří Dienstbier

10:00
Setkání Milana Kundery a Petra Druláka ve Francii

14:20
České občanství Milana Kundery po roce 1989

17:00
Milan Kundera vs. Václav Havel (polemika 1968-1969)

"Český úděl" Milan Kundera
Text původně vyšel v Listech č. 7–8/1968

"Český úděl?" Václav Havel
Text původně vyšel v časopise Dnešek 1/1969, v časopise Tvář 4/1969 a spolu s odpovědí
Milana Kundery v Hostu do domu 15/1968–1969.


18:20
Václav Havel realizoval po roce 1989 svou vizi z 1968,
kterou popsal v odpovědi Kunderovi "Český úděl?"
Havel reprezentuje model západní společnost jako cestu pro Československo po roce 1989.
Podle Havla není třeba hledat jinou cestu,
jak ji popisoval Milan Kundera ve svém článku "Český úděl" z 1968.

22:00
Emigrace Milans Kundery do Francie a setkání s Pavlem Tigridem, který radí Kunderovi, aby se nepletl do politiky, protože Tigridovi jde o osobnost Václava Havla.
"Tigrid byl ten, kdo Havla vytvořil." Petr Drulák

24:20
Pavel Tigrid spolupracovník CIA a vztah disentu k Milanu Kunderovi
Antikunderovská strana reprezentována Pavlem Tigridem a Václavem Havlem

František Janouch (*1931)
V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 je poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. (wikipedia)


27:00
Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta (1984, Seifert umírá v r. 1986) a 
role českého disidentu v souvislost s Milanem Kunderou
Záznam hlasu Jaroslava Seiferta a jeho reakce na Nobelovu cenu za literaturu (11.10.1984)


Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r
celý text

"Kultura a umění v post-industriální společnosti" Daniel Bell (1976)

Obrázek
  foto: Vincent van Gogh "Červený vinohrad" (1888) "Věřím v hodnotu podloženého úsudku o kvalitě uměleckých děl a považuji za nezbytný princip autority při určování hodnoty zkušenosti, umění či vzdělání. [...] Vulgárnost modernity spočívá v jejím důrazu na sebevyjádření a v tom, že stírá hranici mezi životem a uměním, díky čemuž se uspokojivým stává impulsivní jednání, nikoli přemýšlivá, disciplinovaná imaginace. Aby měla kultura význam, musí transcendovat přítomnost, neboť jedině skrze věčně se obnovující konfrontaci se základními otázkami lze dospět k odpovědím, které dodají smyslu naší existenci životadárnou koherenci. A jelikož smyslu pro tradici v kultuře a pro vkus v umění je třeba se učit; autorita - v podobě vzdělanosti, výuky a umění exegeze - je nezbytným vodítkem pro bloudící.  Kulturní sféra je sférou významů. Spočívá v úsilí nalézat imaginativním způsobem, skrze expresivitu umění a rituálu, smysl ve světě - zejména pokud jde o jeho nepochopitelné aspekty jak
celý text

"Čím vyšší byly domy, tím menší byli lidé" Zdeněk Němeček (1932)

Obrázek
  foto: Scott Gillis "Metropolis" (2013) "Čím vyšší byly domy, tím menší byli lidé. Na ulicích  tísnily se jich tisíce, takže člověka nebylo vidět. Člověk zahynul. Začal žít teprve v násobcích, jakmile za ním vzrostla řada nul, měnil se v dav, získávaje úcty statisíců. V boji o štěstí na něj lehl zástup. [...] Věže domů se slily v jednu mohutnou horu, jejíž olověné šedé rysy se ztrácely v oblacích. S mostu to byl fantastický pohled, který pokořil užaslé oko člověkovo. [...] Odešlo všecko. Nikdy nevstoupíš dvakráté do téže řeky, nikdy neuvidíš dvakráté téhož Nového Yorku.  V této části začal vertikální život. Klubka lidských těl letěla zdvižemi do práce, zdvižemi z práce. Davově se pracovalo, davově myslelo, továrně se vyrábělo nad hřbitovy řemesel. Továrny na jídlo, které dosud jmenovali jídelnami, nasycovaly hřmotné davy kolem dvanácté; továrny na bydlení počaly požírati malé, útulné domy sídelních čtvrtí, pročež rodinný život dosud utíkal daleko za obvod Města, aby se
celý text