* fitra - knihovna *

  foto: S Langston Hughesem rozmlouvá Eva Corey @WBAI, 13. 6. 1963 Donald-Bogle · Langston Hughes / interviewed by Eve Corey (@WBAI, 13 June 1963) 00:00 Jak žije a pracuje Langston Hughes? 01:30 Jaké dopisy dostává Langston Hughes? 02:20 Život v Harlemu 03:30 Langston Hughes o svých cestách do Evropy a Afriky ve 20. letech 05:00 Langston Hughes o antologii "Poems from Black Africa" (1963) a o jazycích, v kterých Afričané píší a komunikují 06:55 Langston Hughes o svých knihách pro děti (viz odkazy níže) 08:10 Langston Hughes o svých povídkách  10:10 Langston Hughes o své knize "Fight for Freedom: The Story of the NAACP",           příběh o boji za lidská práva a hnutí NAACP 11:40 Langston Hughes o rasismu vůči ostatním etnikům v New Yorku           Langston Hughes o lynčování dnes a 20. a 30 letech. 14:00 Langston Hughes o psaní o hnutí NAACP a svých povídek Knihy Langstona Hughese pro děti: "The First Book of Rhythms" "The F...

"Když jsem v šedesátých letech studoval umění, kouřil jsem trávu, ale ne moc - byl jsem z ní totálně paranoidní. To se mi moc nezamlouvalo. Co se týče LSD, kamarádi, co ho brali, mi řekli, ať se ho ani nedotýkám. Vždycky jsem se sám sebe ptal, proč mě od něj tak odrazovali. Jsem jim ale vděčný, že na mě tak mysleli, a nakonec jsem si ho nikdy nevzal...  Všechny myšlenky už jsou na světě a jsou na dosah - drogy nám můžou pomoct se jich zmocnit, ale můžou je taky zdeformovat nebo můžou jiné myšlenky úplně zadusit. Je tu riziko, že člověk upadne do stavu, kdy své myšlenky není schopen konkretizovat. Pomocí meditace můžete zachytit tytéž myšlenky, navíc do větší nádoby. Drogy ani meditace nevytvářejí nic, co by předtím neexistovalo. Všechno už tu někde je." David Lynch zdroj "Vlastními slovy David Lynch" Helen Donlon , David Lynch (2007 , česky 2009, Volvox Globator), s. 70

    "Skleněná oblaka" (1958), 18 min. Režie: František Vláčil Scénář: František Vláčil Kamera: Josef Vaniš související: Filmový režisér František Vláčil "O dvou živlech" (1968) František Vláčil "Město v bílém" (1972, 15 min)

  "Zrcadlo moudrosti" - zajímavá publikace přinášející netradiční pohled na umění a vědu pravděpodobně zapadla, protože autor působící dojmem postmoderní "esoterie", ve skutečnosti nahlíží na Západ a jeho akademismus z pozic perennialismu (perenniální filosofie), neboli "věčné filosofie". Dalším důvodem pro obtížné přijetí je autorova obhajoba islámského myšlení, které kriticky hodnotí modernu se svým technickým pokrokem. Švýcarský kunsthistorik Titus Burckhardt (1908-1984) kromě dějin umění studoval orientalistiku v Basileji, základní školu navštěvoval s Frithjof Schuonem, hlavním představitelem "věčné filosofie" a stal se jeho celoživotním přítelem. Philosophia perennis „věčná filosofie“ je učení podle kterého náboženské a filosofické tradice lidstva vychází z jednoho univerzálního zdroje, někdy označovaného jako tradice , a sdílí tak jednu konečnou pravdu. Kromě Tituse Burckhardta tento směr reprezentují osobnosti René Guenon (1886-1951) nebo ...

  foto: První vydání "Garden Cities of To-morrow" Ebenezer Howard (1898) Sir Ebenezer Howard byl anglický urbanista a zakladatel hnutí zahradních měst, známý svou publikací Zítra: Mírová cesta ke skutečné reformě (1898), popisem utopického města, ve kterém lidé harmonicky žijí společně s přírodou. Publikace vyústila v založení hnutí zahradních měst. Stavba prvního zahradního města Letchworth Garden City byla zahájena v roce 1903. Druhým skutečným zahradním městem byl Welwyn Garden City (1920) a hnutí ovlivnilo vývoj několika modelových předměstí v jiných zemích, jako například v USA Forest Hills Gardens navržené F. L. Olmstedem Jr. v roce 1909, Radburn NJ (1923) a města ve 30. letech 20. století zařazená v programu předměstského přesídlování Suburban Resettlement Program (Greenbelt v Marylandu, Greenhills v Ohiu, Greenbrook v Novém Jersey a Greendale ve Wisconsinu). Howard chtěl omezit odcizení lidí a společnosti od přírody, a proto prosazoval zahradní města a georgismus. Býv...

foto: History of the Negro People 1. (Episode "Heritage of the Negro")

  "Televize je sítnicí duševního zraku, je součástí psychické struktury mozku. A proto vše, co se objeví na televizní obrazovce, se stává pro diváka ryzí skutečností. Proto je televize realitou a realita je méně než televize." "Rád bych vás pozval do úžasného světa optických efektů. Světa globálního světoobčana. Vyrábíme u nás levné brýle pro země třetího světa, ale i systémy střel pro NATO. Také Videodrome. A jak jistě víte, až s ním přijdeme na trh, bude to znamenat obrovský zvrat a změnu. Může být obrovským strojem na halucinace, ale ještě mnohem víc. Zatím však nejsme ještě tak daleko, co jste zachytil bylo jen zkušební vysílání ..." Videodrom (1983), rež. David Cronenberg

  Fotografie Jeana Baudrillarda, Paříž 2002 (více fotografií @leconsortium ) ✻ Ontologický neklid, materiální iluze světa "Absence věcí o sobě, fakt, že se nekonají, ale pouze tak vypadají, fakt, že se všechno vytrácí za svým vlastním zdáním, a že tedy nic není samo se sebou identické, na tom je postavena materiální iluze světa. [...] Strach z této hrůzy nás nutí dešifrovat svět, a tedy zničit v něm prvotní iluzi. Nesneseme ani prázdno, ani tajemství... To, co jsme se zapomněli naučit z moderny, kdy jsme neustále akumulovali, připočítávali, přihazovali, je to, že právě odečítání dává sílu, že z absence se rodí moc. A protože už dále nejsme schopni čelit symbolické převaze absence, utápíme se dnes v obrácené iluzi, odkouzlené, v iluzi proliferace obrazovek a obrazů. Nelze o realitě snít, protože v obraze je obsažena virtuální realita. Je to, jako by věci spolkly svoje zrcadlo a sobě samým se staly transparentními, úplně a cele přítomny v sobě samých [...]  Realita byla vyhnána ...

  foto: Charles Bukowski "The Genius of the Crowd", první vydání 1966 (info @Exile on Pain Street) "Genialita davu" Charles Bukowski (1966) „V průměrné lidské bytosti je dost zrady, absurdního násilí z nenávisti,  která by mohla zásobovat jakoukoli armádu den co den.   Nejlepší ve vraždění jsou ti, kteří proti němu kážou, Nejlepší v nenávisti jsou ti, kteří hlásají lásku Nakonec nejlepší ve válce jsou ti, kdo hlásají mír, Ti, kdo kážou Boha, potřebují Boha Ti, kdo hlásají mír, nemají mír Ti, kdo hlásají mír, nemají lásku Měj se na pozoru před kazateli Měj se na pozoru před chytráky Měj se na pozoru před těmi, co stále čtou knihy, Měj se na pozoru před těmi, kteří chudobu nenávidí, nebo jsou na ni hrdí Měj se na pozoru před těmi, kteří rychle chválí, protože budou chtít chválu na oplátku Měj se na pozoru před těmi, kteří rychle cenzurují, majíce strach z neznámého Měj se na pozoru před těmi, kteří neustále vyhledávají davy, protože ztratili sami sebe Měj se na pozoru...

  foto: Jean Baudrillard "O svádění" (1979, česky 1996), o knize zde ✻ Pornografie "Porno to říká jasně. Konec s neurčitostí, konec s tajemstvím. Právě nastupuje radikalismus obscénnosti. Sex je formou zbavenou kouzla, jakým je svádění. Toto je hra, sex je funkce, Svádění je rituál, sex a touha jsou přirozené. porno je násilí neutralizovaného sexu. Porno naopak přidává rozměr k prostoru sexu, dělá ho ještě realističtějším, než je jeho skutečná realita, v tom spočívá absence svádění. Všechno je příliš skutečné, příliš hmatatelné, aby to mohla být pravda. Právě to nás fascinuje, příliš mnoho reality, hyperrealistické podání. Jediným přeludem v pornografické hře, pokud tam nějaký je, není fantazma sexu, ale přeludnost reality a její vstřebání v hyperrealitu. Porno je umělou syntézou, je to jakýsi festival, nikdy však svátek. Ať už je to neo- nebo retro-, jak se vám zlíbí, je to jakýsi zelený prostor, který zastupuje vyhynulou přírodu chlorofylovými dojmovými falšemi, na nic...