Výtvarník a "černý panter" Emory Douglas


                             foto: Výtvarník Emory Douglas, c. 60. léta
Po zavraždění Malcolma X (1965) a později M. L. Kinga, Jr. (1968) došlo k určité roztříštěnosti na afroamerické politické scéně a k hlavnímu proudu, který vycházel z křesťanských církví a hnutí za občanská práva, se přidaly dva zcela nové; myšlenkový proud Black Power v čele se Stokely Carmichaelem (později znám jako Kwame Ture) a také levicové hnutí Černí panteři (Black Panthers). Postoji a rétorikou navazovaly oba proudy na Malcolma X, jen s rozdílem, že nebylo akcentováno náboženství (jak islám, tak křesťanství) a větší důraz byl na společensko/ekonomická témata lehce filtrované přes myšlenky panafrikanismu. V této době se k tomuto hnutí přidal výtvarník Emory Douglas , kde zastával post „minister of culture“. Během svého působení v tomto hnutí, až do jeho oficiálního rozpuštění v 80. letech, vytvořil nespočet ilustrací a komiksů pro noviny „The Black Panther“. Téma a zdroj inspirace pro něj byla afroamerická reality městského života ve Spojených státech. 

V roce 2007 byla publikována monografie věnována jeho pracím, Emory Douglas: Black Panther, jež obsahuje 165 plakátů, novinových stránek a dalších výtvarných prací. Jeho práce se rovněž objevila ve videoklipu Public Enemy "Shut´em Down" v roce 1991 a o pár let později se jeho prací inspirovalo brooklynské trio Digable Planets pro cover svého druhého alba "Blowout Comb" a prvního singlu "9th Wonder (Blackitolism)" z roku 1994.

 V roce 2020 Emory Douglass spolupracoval na filmu Da 5 Bloods režiséra Spike Lee.  




Colette Gaiter o E.Douglasovi řekla:

„Douglasovy obrazy mají dva cíle, které nám předkládají; první: popisuje stav, ve kterém se revoluce zdá nevyhnutelná. Druhý: vytvářet silný vizuální kult pro lid, jež se cítí bezmocný a obviňovaný. Mainstreamová media předkládají střední a vyšší třídu jako „normální“, Douglas se stal Norman Rockwellem ghetta, zaměřený na chudé a utiskované“










Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Obrázek
Nahrávka Alexe Haleyho pochází z 2-alba „ Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots ”, vydané v roce 1977 na Warner bros. records. Na těchto dvou deskách je téměř dvouhodinový záznam haleyho vyprávění příběhu, který předcházel napsání knihy “Kořeny”. Nahrávka byla pořízena na Pensylvanské univerzitě. Již zmíněná kniha “Kořeny” byla vydána v roce 1976 a o rok později byl příběh haleyho předků zfilmován. Haley se ale hlavně proslavil svou první knihou vydanou již v roce 1965, popisující život Malcolma X.
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text