* fitra - knihovna *

  Patrice Lumumba  (2. července 1925 – 17. ledna 1961) Patrice Lumumba, entrevista from DeCollage

  Dobrák vozík (festivalový název) orig. název Borom sarret Krátkometrážní / Drama Senegal, 1963, 20 min Režie: Ousmane Sembène "Borom Sarret" (1963)  Neorealisticky laděný, krátkometrážní debut Dobrák vozík (Borom Sarret, 1963). Snímek o vozkovi, který se s koníkem a chatrným dvoukolákem v Dakaru snaží zajistit obživu pro svou rodinu, patří k prvním africkým filmům natočeným domorodým tvůrcem. Tvorba senegalského spisovatele a režiséra Ousmana Sembèneho, zvaného “otec afrického filmu“. (text HAMU ) Ousmane Sembène (1. ledna 1923 Ziguinchor – 9. června 2007 Dakar) byl senegalský spisovatel a filmový režisér, jeden z průkopníků kinematografie v subsaharské Africe. Hlavními tématy jeho děl jsou závislost afrických zemí na bývalých koloniálních mocnostech Pochází z rybářské rodiny žijící v kraji Casamance, v mládí vystřídal řadu manuálních zaměstnání, za druhé světové války sloužil u senegalských střelců. Od roku 1947 pobýval ilegálně ve Francii, kde pracoval v továrně Citr...

  “S koncem osvícenství vyprchává i jeho kouzlo. Na rozum, pro nějž je v jeho pošetilosti vše nesporné a jasné, dopadá stín. Rozum sice přežívá, avšak zároveň s tím, jak ztrácí spojitost se ctí, v něm nabývá vrchu vše nízké a hanebné. V osobách jeho zvěstovatelů se na světlo odkudsi z nevědomí dere nový proud ženoucí nevědoucí rozum к projevům posměchu a pohrdavého sebevyvyšování. Vše, co bylo v kultuře Západu symbolem krásy, dobra a laskavosti, musí nyní čelit zlovolnému útoku. Démoni procitají a tlačí se na povrch. Ocitáme se v období zkázy. Konkrétním historickým okamžikem, jenž rozbil kouzlo osvícenství, se staly události, jež proběhly ve Francii mezi rokem 1789 a porážkou Napoleona o 26 let později. Došlo ke zničení kulturních ideálů osvícenství. Naivní rozum již nebyl chopen další existence. Věda, jež byla striktně oddělena od otázek morálky, byla ve skutečnosti vtlačena do kulturního vakua, a tam ponechána vlastní logice. V té samé době, údobí průkopnických novinek ve výrobn...

  "Bitva o Alžír" (1966) Itálie / Alžírsko, 1966, 121 min Režie: Gillo Pontecorvo @čsfd související: Válka a emancipace barev (ke 100. výročí narození Frantze Fanona)

  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard   Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český Společnost spotřeby je výstižný popis našeho novodobého otroctví, otroctví bezmezného konzumu, kterému je bezvýhradně podřízen diskurz soudobého západního světa. Společnost spotřeby je jedním ze zásadních děl soudobé sociologie. Svým významem se řadí mezi díla, jako jsou Durkheimova Společenská dělba práce, Veblenova Teorie zahálčivé třídy nebo Osamělý dav Davida Riesmana. Společnost spotřeby s pronikavou jasností ukazuje, jak velké technokratické korporace vyvolávají tužby, jimž nelze odolat, a vytvářejí novou společenskou hierarchii, která nahradila někdejší třídní rozdíly. Ve Společnosti spotřeby Jean Baudrillard předkládá analýzu naší současné západní společnosti. Soustřeďuje na fenomén spotřeby předmětů, jehož se dotkl již v Le Système des objets (Systému předmětů, 1968). Je třeba si...

  "Individualism reconsidered, and other essays" David Riesman (Free Press, 1954) “What I am sure of, however, is that this culture of ours, even if it should vanish from the earth, would survive in men’s minds as an example of what the human race can accomplish. Among the forces which have forged that conviction must be included the writings of David Riesman.” Granville Hicks’ review in The New Leader (July 19, 1954) Související: "Kultura narcismu" Christopher Lasch (1979, česky 2016) William Barrett o moderním a středověkém člověku, protestantismu a kapitalismu, nicotě, pocitu bezmoci a osamění (ukázka z knihy "Iracionální člověk: Studie o existenciální filosofii" 1958) "Tři dimenze modernismu" Daniel Bell (1978) Byung-Chul Han o násilí pozitivity, depresi a ztrátě kontemplativního prodlévání v postmoderní společnosti ("Vyhořelá společnost", 2016)

  foto: The Nusretiye Mosque (turkish Nusretiye Camii), 1826, Istanbul, Turkey Západní islamologie a orientalismus 00:00 úvod 02:30 Hakimovo dětství, čeština/arabština a vztah k islamologii 09:00 Korán, český překlad od Ivana Ahmada Hrbka (1923-1993) "Korán" překlad Ignáce Veselého (Praha, 1913) https://meccaaudio.blogspot.com/2011/09/krn-ignac-vesely-1913.html 11:59 Lukáš Větrovec a jeho vztah k islamologii a překladům Koránu (Veselý, Nykl, Hrbek) 18:00 Kde je hranice v islamologii dezinterpretace, ideologická propaganda 19:15 Ivan Hrbek muslim, více v knize "Islám v srdci Evropy" Miloš Mendel, Tomáš Rataj, Bronislav Ostřanský (Academia, 2007) https://meccaaudio.blogspot.com/2012/02/islam-v-srdci-evropy-milos-mendel-tomas.html 23:40 Překlad Koránu Ivanem Hrbekm od 60. let, více v Novém Orientu: "Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33 https://meccaaudio.blogspot.com/2016/11/novy-orient-na-tema-muslimov...

  "Mezi krásou a pravdou je těsný vztah. To, co oceňujeme jako krásu, spočívá v pravdivém zobrazení démonického jako démonické." "Dobré umění je však vždy výsledkem usilovné práce. Žádné velké umění by nikdy nevzniklo, nebýt umělce, který nejen že má talent a představivost, ale také charakter, sílu v práci vytrvat, přemýšlet a namáhat se, aby svých cílů dosáhl. Nesmírně důležitý je zde charakter umělce. Normy umělce se neliší od norem platných v životě vůbec." "Bůh stvořil nebe a zemi, celý vesmír. V tomto vesmíru přebývají andělé a zlé mocnosti, lidé, zvířata, rostliny a věci. Ale především je tu mnohem víc, než co lze spatřit pouhým okem. Jsou tu principy a normy či zákony, a proto je možné rozlišovat mezi dobrým a zlým, správným a špatným. Bůh dal světu vnitřní uspořádání, v němž má všechno své konkrétní místo. Všechny věci nabývají svého významu právě v této uspořádanosti. Stvoření je harmonické a dobré, i když je znečištěno hříchem člověka. Rovněž člověk m...

  foto: "Satan na sněmu"; jedna z celkem 50 ilustrací Gustava Dorého z roku 1868, které byly použity pro básen "Paradise Lost" (první vydání 1667) od Johna Miltona (1608–1674) Předmluva  Je zlo pouze přirozený nedostatek, je to nedokonalost, která s růstem dobra sama od sebe mizí, anebo to je skutečná síla, jež pomocí různých pokušení ovládá náš svět tak, že pro úspěšný boj proti ní musíme mít opěrný bod v jiném řádu bytí? [...] Jestliže tito lidé pociťují třeba jen z lidské slabosti neodolatelnou potřebu opřít své názory kromě vlastního „rozumu“ ještě o nějakou dějinnou autoritu, proč tedy ne­hledají v dějinách někoho jiného, který jim víc vyhovuje? Takový už tu přece dávno je: je to zakladatel velice rozšířeného buddhistického náboženství. Ten přece doopravdy hlásal to, co požadují oni: neodporování /zlu/, pasivní lho­stejnost, nečinnost, střídmost atd. A svému náboženství úspěšně „otevřel skvělou kariéru“ i bez mučednictví. Posvátné knihy buddhismu skutečně zvěst...

  John Kenneth Galbraith  (1908–2006) byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii. V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století. Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus (1952), Společnost hojnosti (1958, česky 1967) a Nový industriální stát (1967). Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za r...