Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Psychologie

"Carl Gustav Jung vs. abrahámovský monoteismus, pohanství, židé a nacismus" Richard Noll (1997)

Obrázek
  foto: Umění C. G. Junga (Portál, 2019) ukázka z kniha "Árijský Kristus: tajný život Carla Junga" Richard Noll (1997, česky 2001) "Prvních šedesát let svého života - tedy v období "skrytého života", z hlediska historie téměř neznámé - byl Jung otevřeně hostilní vůči židovskokřesťanským ortodoxním názorům, zvláště vůči judaismu a římskokatolické církvi. V současné době se ukázalo, že se patriarchální monoteismus ortodoxní židovskokřesťanské víry zhroutil. Prázdné místo však protestanti, katolíci i židé stále více vyplňují alternativním synkretickým systémem víry, jenž je často v rozporu se základem jungiánských "psychologických" teorií. Termín "psychologický" jsem dal do uvozovek, protože se domnívám, že tuto masku pro dvacáté století vytvořil Jung záměrně a poněkud klamně, aby učinil svůj vlastní magický, polyteistický, pohanský světový názor přijatelnějším pro sekularizovaný svět, jenž byl navyklý respektovat pouze ty ideje, které měly ale...

Ossie Davis "Kdo je černoch?" (dokumentární cyklus "History of the Negro People", 1965)

Obrázek
foto: History of the Negro People 1. (Episode "Heritage of the Negro")

"Člověk bez minulosti i budoucnosti, který se v každém okamžiku znovu rodí" Donald Barthelme (1968)

Obrázek
"Marivaudián je podle Pouleta člověk bez minulosti i budoucnosti, který se v každém okamžiku znovu rodí. Tyto okamžiky jsou body, jež se sdružují v přímku, ale důležité jsou ony okamžiky, nikoliv přímka. V jistém smyslu nemá marivaudián žádnou historii. Nic nevyplývá z toho, co předcházelo. Je stále překvapen. Není schopen předvídat svou vlastní reakci na události. Událostmi je vždy zaskočen. Obklopuje ho stav vzrušení a uchvácení." Donald Barthelme zdroj: Donald Barthelme "Unspeakable practices, unnatural acts" (Farrar, Straus and Giroux, 1968), kapitola "Robert Kennedy saved from drowning", s. 46. citováno v knize  "Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016)

"Odvrácená tvář transgenderu" Walt Heyer (ukázka)

Obrázek
(úvod) "K tomu, abych veřejně mluvil o svém příběhu, mě povzbudily články doktora Paula McHugha * , který začal před lety zpochybňovat transgenderovou ideologii. Psal o tom, že je to psychologie, nikoli biologie, co vede lidi k touze změnit pohlaví. To ve mně silně rezonovalo, protože moje vlastní zkušenost to potvrzovala, jak popisuji ve své autobiografii Transgender´s Faith." Kapitola: "Co víme o trans dětech" "Dětští genderoví specialisté přiznávají, že nejsou k dispozici žádná data ani žádný test, které by mohly spolehlivě určit, jestli zoufalé dítě je, nebo není transgender. [...] Na druhé straně, jak uvidíte dále, existují silné důkazy, že mnoho genderově nespokojených dětí přijme v průběhu dospívání svoje vrozené pohlaví, pokud v dětství neprojdou tranzicí a potvrzením jejich transgenderové identity. Je také zřejmé, že pokud dospělí utvrzují děti v opačné genderové identitě a lékaři těmto dětem nasadí hormonální blokátory puberty, přeruší se u těchto dět...

"Strach ze svobody" Erich Fromm (1941)

Obrázek
SVOBODA — PSYCHOLOGICKÝ PROBLÉM?  Moderní evropské a americké dějiny se soustřeďují na úsilí osvobodit se od politických, ekonomických a duchovních pout, která lidi svazují. [...] Principy ekonomického liberalismu, politické demokracie, náboženské svobody a individualismus v osobním životě byly výrazem tužeb po svobodě a současně se zdálo, že přibližují lidstvo k jeho seberealizaci. Člověk zpřetrhal jedno pouto za druhým, odvrhl nadvládu přírody a sám se učinil jejím pánem; zničil nadvládu církve a způsobil převrat absolutistického státu. Odstranění vnější nadvlády se zdálo být nejen nezbytnou, ale i dostatečnou podmínkou k dosažení vytouženého cíle: svobody jednotlivce. [...] Temné a ďábelské síly lidské přirozenosti byly vypovězeny do středověku a ještě starších historických údobí, přičemž se vysvětlovaly nedostatkem vědění či prohnanými záměry podvodných králů a kněží. Na tato období se pohlíželo, jako by to byla nějaká sopka, která už dávno přestala hrozit. Člověk se cítil bezp...

Neil Postman "Ubavit se k smrti"

Obrázek
"Podstatou mého výkladu však není fakt, že televize má zábavný charakter, ale že učinila ze zábavy přirozenou formu zobrazeni jakékoli skutečnosti. Televizní přijímač nás udržuje v neustálém styku se světem, ale má přitom stále tutéž, neměnnou, smějící se masku. Problém nespočívá v tom, že televize nabízí zábavná témata, nýbrž že jakékoli téma převádí na zábavu, což je úplně jiná otázka. Řekněme to ještě jinak: zábava je zastřešující ideologií veškeré televizní komunikace. Nezáleží na tom, co je předmětem zobrazení a jaký je úhel pohledu; nad vším se vznáší předpoklad, že nám to má přinášet především zábavu a potěšení. (...) Řešení, které navrhuji, je vlastně totéž, jaké navrhoval už Aldous Huxley, a stěží ho mohu překonat. Společně s H. G. Wellsem byl Huxley přesvědčen, že máme na vybranou mezi vzdělaností a katastrofou, a vytrvale psal o tom, jak je nutné, abychom porozuměli politickému a epistemologickému významu médií. Snažil se nám totiž sdělit, že tragédie obyvatel „překrás...

Erich Fromm "Umění milovat" (The Art of Loving, 1956)

Obrázek
„Láska není především vztah k určité osobě, je to postoj, orientace charakteru určující spřízněnost se světem jako celkem a nikoli s jedním objektem lásky.“  Erich Fromm "Umění milovat" (The Art of Loving, 1956) 

"Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu" Jean‑Claude Michéa (Masarykova demokratická akademie, 2019)

Obrázek
Kniha Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu byla vydána ve francouzském originále Les mystères de la gauche v roce 2013. Český překlad od Petra Druláka, předsedy vědecké rady Masarykovy demokratické akademie, je obohacen o celé, doposud nikdy zveřejněné znění rozhovoru s autorem knihy, pořízeného pro francouzský deník Midi Libre.   „Michéa důsledně sdílí Laschovu kritiku kapitalismu, kulturní konzervativismus i schopnost dívat na základní otázky společnosti zdola, tj. z perspektivy její chudší a slabší části. Snad se nedopustíme žádného násilí vůči jednomu či druhému, pokud je oba budeme považovat za představitele určitého konzervativního socialismu, který není ani liberální, ani komunistický.“  – z předmluvy Petra Druláka   „Kritika se nesmí spokojovat s tím, že bude rituálně odsuzovat následky ekonomického liberalismu (pro tyto účely cudně překřtěného na ‘neoliberalismus’) a současně posilovat dopady liberalismu politického a kulturníh...

Sebenenávist (Panenkový test psychologa Kenneth B. Clarka a jeho manželky Mamie Phipps Clark ze 40. let)

Obrázek
foto: In the 1940s, the psychologists Dr. Kenneth Clark and Dr. Mamie Clark designed the infamous “doll tests” to study the effects of racial segregation on children (foto by Gordon Parks) Krátký dokumentu newyorské filmařky Kiri Laurelle Davisové nazvaný A Girl Like Me  nabízí zajímavou sondu do života mladých Afroameričanek a ukáže jak vidí samy sebe.  Inspirace je převzata od význámného afroamerického psychologa Kenneth B. Clarka a jeho manželky  Mamie Phipps Clark*, se kterou ve 40. letech provedl  experiment s panenkami. *V roce 1943 byla Mamie Phipps Clark první afroameričanka, která získala titul Ph.D v oboru psychologie na Kolumbijské univerzitě. "A Girl Like Me" by Kiri Davis (2005) from Mecca_Audio on Vimeo . Malcolm X "Who taught you to hate the color of your skin?" (May 5, 1962, Los Angeles) from Mecca_Audio on Vimeo .

"Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016)

Obrázek
Kulturní historik zkoumá kořeny a důsledky normalizace patologického narcismu v americké kultuře 20. století na základě psychologické, kulturní, umělecké a historické syntézy. Podle jeho definice (převzaté z Freuda) narcista, jehož pohání potlačená zlost a nenávist k sobě samému, uniká do velkolepého sebepojetí neboli obrazu o sobě, přičemž ostatní lidi využívá jako nástroje k uspokojení, i když zároveň touží po jejich lásce a uznání. Ozvěny takových vlastností vidí Lasch ve fascinaci osudem a slávou celebrit, ve strachu ze soutěživosti, v neschopnosti potlačovat nedůvěru, v mělkosti a krátkodobosti osobních vztahů a v hrůze ze smrti. Podle Lasche Amerika zplodila po 2. světové válce typ osobnosti, který klinickým definicím "patologického narcismu" plně odpovídá. Svou tezi staví Lasch na osobitých politických názorech a encyklopedickém uchopení amerických sociálních a ekonomických dějin, aktuálních výtvarných a literárních děl a na klinickém výzkumu a psychologických teoriích...

Frantz Fanon "Černá kůže, bílé masky" (ukázka)

Obrázek
Dnes se výbuch konat nebude. Je příliš brzy... nebo příliš pozdě. Nepřicházím vyzbrojen odhodlanými pravdami. V mé mysli nehřímají fatální myšlenky. Přesto si zcela nezaujatě myslím, že by bylo dobré říci jisté věci. Ty věci vyslovím, nebudu je křičet. Protože křik už dávno odešel z mého života. A je to tak daleko… Proč psát toto dílo? Nikdo mě o to neprosil. Už vůbec ne ti, k nimž se obrací. Nuže? Nuže poklidně odpovím, že na této zemi žije příliš mnoho hlupáků. A proto to říkám, musím to i dokázat. Za nový humanismus...Porozumění mezi lidmi... Naši barevní bratři... Věřím v tebe, Člověče... Rasový předsudek... Pochopit a milovat... Odevšad se na mě valí desítky a stovky stran a snaží se mi vemluvit. Přitom by stačilo jediná řádka. Stačila by jediná odpověď, a černá otázka by ztratila svou závažnost. Co chce člověk? Co chce černý člověk? Pokud mám podlehnout zatrpklosti jako mí barevní bratři, řeknu, že černoch člověkem není. Existuje zóna nebytí, neskutečně pustá, vysc...