"Člověk bez minulosti i budoucnosti, který se v každém okamžiku znovu rodí" Donald Barthelme (1968)




"Marivaudián je podle Pouleta člověk bez minulosti i budoucnosti, který se v každém okamžiku znovu rodí. Tyto okamžiky jsou body, jež se sdružují v přímku, ale důležité jsou ony okamžiky, nikoliv přímka. V jistém smyslu nemá marivaudián žádnou historii. Nic nevyplývá z toho, co předcházelo. Je stále překvapen. Není schopen předvídat svou vlastní reakci na události. Událostmi je vždy zaskočen. Obklopuje ho stav vzrušení a uchvácení."

Donald Barthelme





zdroj: Donald Barthelme "Unspeakable practices, unnatural acts" (Farrar, Straus and Giroux, 1968), kapitola "Robert Kennedy saved from drowning", s. 46.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

David Lynch (1946 - 2025)

Obrázek
"Když jsem v šedesátých letech studoval umění, kouřil jsem trávu, ale ne moc - byl jsem z ní totálně paranoidní. To se mi moc nezamlouvalo. Co se týče LSD, kamarádi, co ho brali, mi řekli, ať se ho ani nedotýkám. Vždycky jsem se sám sebe ptal, proč mě od něj tak odrazovali. Jsem jim ale vděčný, že na mě tak mysleli, a nakonec jsem si ho nikdy nevzal...  Všechny myšlenky už jsou na světě a jsou na dosah - drogy nám můžou pomoct se jich zmocnit, ale můžou je taky zdeformovat nebo můžou jiné myšlenky úplně zadusit. Je tu riziko, že člověk upadne do stavu, kdy své myšlenky není schopen konkretizovat. Pomocí meditace můžete zachytit tytéž myšlenky, navíc do větší nádoby. Drogy ani meditace nevytvářejí nic, co by předtím neexistovalo. Všechno už tu někde je." David Lynch zdroj "Vlastními slovy David Lynch" Helen Donlon , David Lynch (2007 , česky 2009, Volvox Globator), s. 70
celý text

Rozhovor s básníkem a spisovatelem Langston Hughesem (rozmlouvá Eva Corey, @WBAI, 13. 6. 1963)

Obrázek
  foto: S Langston Hughesem rozmlouvá Eva Corey @WBAI, 13. 6. 1963 Donald-Bogle · Langston Hughes / interviewed by Eve Corey (@WBAI, 13 June 1963) 00:00 Jak žije a pracuje Langston Hughes? 01:30 Jaké dopisy dostává Langston Hughes? 02:20 Život v Harlemu 03:30 Langston Hughes o svých cestách do Evropy a Afriky ve 20. letech 05:00 Langston Hughes o antologii "Poems from Black Africa" (1963) a o jazycích, v kterých Afričané píší a komunikují 06:55 Langston Hughes o svých knihách pro děti (viz odkazy níže) 08:10 Langston Hughes o svých povídkách  10:10 Langston Hughes o své knize "Fight for Freedom: The Story of the NAACP",           příběh o boji za lidská práva a hnutí NAACP 11:40 Langston Hughes o rasismu vůči ostatním etnikům v New Yorku           Langston Hughes o lynčování dnes a 20. a 30 letech. 14:00 Langston Hughes o psaní o hnutí NAACP a svých povídek Knihy Langstona Hughese pro děti: "The First Book of Rhythms" "The F...
celý text

"Lady Sings The Blues: The story of jazz singer Billie Holiday" (1972), Diana Ross, Billy Dee Williams, Richard Pryor (kino Ponrepo, čtvrtek 6. 2. 2025, 18:00)

Obrázek
  ( Kino Ponrepo, čtvrtek 6. 2. 2025, 18:00 ) Píše se rok 1936. Do věznice je přiváděna mladá černošská žena. Její vzhled prozrazuje, že je pod vlivem narkotik. Když se uklidní, probíhá před jejím zrakem vše, co předcházelo… Billie Holiday, známá pod přezdívku Lady Day, byla jednou z nejosobitějších jazzových zpěvaček třicátých a čtyřicátých let. Billie, vlastním jménem Eleannor Fagan, se narodila 7. dubna 1915 v Baltimoru a zemřela 17. července 1959 v New Yoku. V letech 1931-33 vystupovala v jazzových klubech v Harlemu, kde ji objevili John Hammond a Benny Goodman. Postupně se stávala hvězdou, nedokázala se však vymanit z různých osobních životních problémů, vrcholících konflikty s policií a užíváním drog, když neunesla tíhu přepracování a rasové nenávisti, kterou proti ní rozpoutala americká společnost.. Své pohnuté životní osudy zaznamenala v knize "Lady Sings the Blues" William Dufty (1956), jíž se částečně inspirovali autoři scénáře a režisér tohoto životopisného filmu. ...
celý text