* fitra - knihovna *

Several of the essays caution against generalizing all African people into a monolithic culture, or using Africa as a facile metaphor. The opening essay, "An Image of Africa: Racism in Conrad's Heart of Darkness", challenged the prevailing opinions in the west about Joseph Conrad's depiction of African people. He also discusses several notable authors and shares his opinion on the role of writers and writing in cultures. In a contemporary review, Chris Dunton wrote: "The essays in his new book remind us also how tough-minded, how properly insistent, he can be in exposing false and demeaning ideas about Africa and its culture." The book is dedicated to Professor Michael Thelwell. Chinua Achebe "Hopes and Impediments: Selected Essays, 1965-1987" Published by Doubleday, 1988, pages 130 Table of Contents An Image of Africa: Racism in Conrad's Heart of Darkness Impediments to Dialogue Between North and South Named for Victoria, Queen of England The ...

Sláva těm, kdo nevynalezli ani prach, ani kompas, těm, kdo nikdy nezkrotili páru či elektřinu, těm, kdo neprozkoumali ani moře, ani oblohu, ale znají nejodlehlejší končiny země útrap; těm, kdo poznali cestování, jen když je odvlékali, těm, jejichž tělocvikem bylo poklekání, těm, jež domestikovali a pokřeťanšťovali, těm, kterým očkovali degeneraci, tamtamům prázdných rukou, tamtamům vysíleným bubnováním, tamtamům smějícím se zradě. Mé černošství není kámen s hluchotou vrženou do řevu dne, mé černošství není bělmo mrtvé vody na mrtvém oku země, mé černošství není věž, ani katedrála. Noří se do rudého mase země, noří se do žhavého masa nebe, svou poctivou trpělivostí navrtává neprůsvitnou ochablost. Sláva královskému žezlu, těch, kdo nikdy nic nevynalezli, těch, kdo nikdy nic neprozkoumali, těch, kdo nikdy nich nezkrotili, ale uchváceně se oddávají podstatě každé věci, neznají povrch, ale jsou uchváceni pohybem každé věci, nedbají o zkrocení, ale hrají hru světa, Sku...

Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem. Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro veřejnost, významně se podílel na vzniku Ottova slovníku naučného, překládal orientální poezii a byl vlivným popularizátorem Orientu obecně a Číny zvláště. Přes svou významnou roli v historii české univerzity a vzdělanosti je ovšem dnes Rudolf Dvořák v podstatě zapomenut. Kniha si proto klade za cíl tuto významnou postavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy připomenout a při té příležitosti se zamyslet nad pojetím a smyslem orientalistiky v Dvořákově době, jeho vztahem k Orientu a představami o sepětí vědecké práce orientalis...

  Kde domov můj? Česká hymna obsahuje motiv hledání a nacházení domova. Ten v bývalém Československu našlo více než sto namibijských dětských válečných uprchlíků z Angoly, kteří zde byli přijati na výchovu a vzdělání jako výraz internacionální pomoci SWAPO, osvobozeneckému hnutí bojujícímu za nezávislost Namibie. Velké světové dějiny – pád železné opony, konec komunistického režimu v ČSSR a získání nezávislosti Namibie – však vedly k nucené relokaci dětí do Namibie, jejíž jazyk ani kulturu pořádně neznaly. Ze dne na den se ocitly na africkém venkově v neznámých rodinách. Tato kniha rekonstruuje dosud neznámou historii této skupiny „Afročechů“, snaží se porozumět komplexnímu fenoménu formování jejich kolektivní paměti, identity a pojetí domova. Ten jim však neustále uniká a rozbíhá se někde mezi ČSSR, kde prožili své dětství, Českou republikou, kde je jim odepíráno češství, a Namibií, kde nyní většina z nich žije.  Rozhovor s  Kateřinou Mildnerovou  @ČRozhlas (23. bře...

foto: "From Slavery to Freedom" John Hope Franklin (Edition 1969) Since its original publication in 1947, From Slavery to Freedom has stood as the definitive his-tory of African Americans. Coauthors John Hope Franklin and Alfred A. Moss, Jr., give us a vividly detailed account of the journey of African Americans from their origins in the civilizations of Africa, through their years of slavery in the New World, to the successful struggle for freedom and its aftermath in the West Indies, Latin America, and the United States. The book deals in considerable detail with the period after slavery, including the arduous struggle for first-class citizenship that has extended into the twentieth century. Many developments in recent African American history are examined, including demographic change; educational efforts; literary and cultural changes; problems in housing, health, juvenile matters, and poverty; the expansion of the black middle class; and the persistence of discrimination...

poznámka: Rozhovor s islamologem Bronislavem Ostřanským o knize "Islámská čítanka" mapující muslimské písemnictví (28.10.2020) Záměrem této publikace je především napomoci zájemcům o islámské písemnictví v arabštině. Vybrané ukázky z nejrůznějších „žánrových“ i tematických okruhů v ní zahrnuté jsou uváděny paralelně (zrcadlově) dvojjazyčně, arabsky a česky. (...) Při četbě je v každém případě nutné pamatovat na to, že předkládaný text, jak ostatně název napovídá, je arabskou čítankou. Pochopitelně ne všechny texty islámu jsou pouze v arabštině. Naším záměrem však není výklad dějin islámu ani poskytnutí komplexního přehledu islámských textů ze všech možných geografických a jazykových oblastí. Usilovali jsme o vyvážené a přehledné zastoupení nejrůznějších „žánrů“ – Korán, hadíthy, fatwy, exegeze, teologické traktáty, islamistické texty, liberálně či konzervativně laděná zamyšlení, vyjádření islámských autorit v prostředí sociálních sítí a mnoho dalších, různě obsahově i formáln...

  "Nemohou se sami zastupovat: musí být zastupováni." Karl Marx "Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta" (1852) "Východ je povolání." Benjamin Disraeli "Tancred" (1847) Američané se na Orient dívají trochu jinak. V představách si ho spojují nejčastěji s Dálným východem (především s Čínou a Japonskem). Na rozdíl od Američanů mají Francouzi a Britové - méně už Němci, Rusové, Španělé, Portugalci, Italové a Švýcaři - dlouhou tradici toho, co budu nazývat orientalismem, tedy jistého způsobu vyrovnávání se s Orientem, vycházejícího ze zvláštního postavení, jemuž se v západoevropské tradici Orient vždy těšil. (...) Orient tak pomáhal Evropu (či Západ) negativně definovat - byl jejím protikladným obrazem, myšlenkou, osobností i zkušeností. Nic z toho však neexistovalo pouze v představách, protože Orient je také nedílnou součástí evropské hmotné civilizace a kultury. Orientalismus toto vše vyjadřuje a reprezentuje v oblasti kulturní i ideologické - je to jis...

Základní téma všech trendů africké filozofie (etnofilozofie, politická filozofie, tradiční filozofie a profesionální filozofie) se vyvinulo z myšlenkových a politických směrů uplynulých staletí - hledání lidského rozměru černošského obyvatelstva. Tato snaha definovat identitu Afričanů coby důstojných lidských bytostí má své kořeny v úsilí o kulturní a politickou emancipaci. Klasická filozofie euro-amerického civilizačního okruhu tak dostává zcela nový rozměr. ............................ Název: Africká filosofie : dějiny, trendy, problémy Autorka: Alena Rettová (*1975) Nakl.: Zdeněk Susa Rok: 2001 Počet stran: 237 ............................. Obsah Seznam vyobrazení Předmluva 1. Úvod 1.1. Africká filosofie v Čechách 1.2. Otázka africké filosofie 1.3. Členění africké filosofie 2. Přehled africké filosofie 2.1. Počátky africké filosofie Anton-Wilhelm Amo Edward W. Blyden W. E. B. Du Bois 2.2. Čtyři trendy v současné africké filosofii 2.2.1. „Etnofilosofie" Aimé Césaire Léopold Séda...

  This book explores what constitutes contemporary African social and political philosophy with regard to its meaning, aims, sources, and relevance for today’s Africa. Kasanda denounces conventional approaches considering these either as a subcategory of general philosophy or as the ideological attempts of individual African leaders and professional philosophers, such as Nkrumah, Nyerere, Senghor, Fanon, Hountondji and Towa. On the contrary, Kasanda defines contemporary African social and political philosophy as an inclusive reflection of African communities with regard to power and equitable modes of social and political organization in order to promote human excellence for everyone. This perspective also includes the criticism of social and political concepts in use within African communities. The author postulates that contemporary African social and political philosophy relies on the legacy of precolonial African societies, as well as on the contribution of the diaspora through...

foto: Courtesy of Tia Sinclair Bell

Jestliže v letech 2013 až 2015 byli muslimové a islám hlavním mediálním tématem, nyní (nebo poslední dva až tři roky) se debata přesunula zcela jinam; tím je konzervatismus/liberalismus. V případě, že toto téma sledujete, nemělo by vám uniknout jméno Aleksandra Dugina, ruského politologa, sociologa, filosofa a bývalého profesora Lomonosovy univerzity v Moskvě. Pro některé je extremista a fašista, nicméně, pokud nemáte v plánu s ním uzavřít pakt, jeho postoje dávají této debatě dynamiku a díky lidem jako Dugin není debata jen plytkým notováním a poplácávání se po zádech. Ačkoli v rozhovoru níže mluví o spojenectví s islámským světem, muslimové by si měli toto spojenectví rozmyslet, protože jeho pohled na svět je částečně nastaven generalizující optikou, kdy vše co není ze Západu, může teoreticky být jeho spojenec. Proto se Rusko v Sýrii spojilo s Íránem v boji proti povstalcům, Dái´š, ale i civilistům (viz dokument "Pro Samu" 2019 ).  Rozhovor z 15. června 2020 je zaměřen na j...

Osobnost afroamerického aktivisty Malcolma X není v českém prostředí téměř vůbec známa a bez několika článků v uplynulých desetiletích neexistuje žádná monografie, která by jeho život a myšlení přiblížila i nám. Blýská se ale zřejmě na lepší časy, protože brzy budeme mít i my monografii jak o Malcolmu X, tak i americkém rasismu, kterou připravuje sociolog Karel Černý a byla anoncována v jeho článku z nedělní přílohy Lidových novin z 9. srpna 2020. V článku nazvaný " Já jsem černý, kdo je víc? " se primárně zaměřuje na právě již zmíněného Malcolma X, ale jeho obraz a hlavně rámec, do kterého jej zasazuje, je velmi tendenční a, bohužel, nevybočuje z již tak moc a dlouho bělochy vyjetých kolejí.