Who do you think who you are? Who do you thank who you are?
Who do you think who you are?
Who do you thank who you are?
Gustave Le Bon "The World of Islamic Civilization" (1974)
Populární příspěvky z tohoto blogu
O mně / About me
foto z r. 2015, kdy jsem ještě nevěděl, že budu 3 měsíce nezaměstnaný, ale fresh. foto z r. 2020, kdy jsem byl 5tým rokem zaměstnaný v korporátu (open space, hodně xls souborů)., stále fresh. O mně Jméno: Richard Hlaváček (12.8.1977, Praha) 1996–2008, klubový DJ (jazz, rap, soul) 1999–2006, moderátor Rádia 1 (pořad „Soundbomb“) ženatý víra: sunnitský islám (od roku 2002) vzdělání: střední škola mekka1977(at)gmail(dot)com About me Name: Richard (12-Aug-1977, Prague) 1996–2008, club DJ (jazz-rap-soul) 1999–2006, a radio anchor at Radio 1 (Soundbomb show) Married Religion: sunni islam (Since 2002) mekka1977(at)gmail(dot)com Blogs: * fitra - knihovna * databáze knih islámských, afroamerických a afrických literatur (v letech 2009-2018 blog Mecca Audio) https://meccaaudio.blogspot.com/ * časové i nadčasové * umění, literatura, filosofie, politika, společnost (od roku 2014) https:...
Mohammed Abed al-Jabri "Avoid the hudud Penalties when in Doubt" *
Since the modern Arab Awakening, which soon swept across the entire Muslim world, with the efforts of Jamal al-Din al-Afghani (d. 1897CE) and Muammad ‘Abduh (d. 1905CE), the Muslim masses have used the slogan of ‘application of Islamic shariah´ to propound to the masses, the alternative which they hoped would take them to the enjoyment of a free and honourable life. Every member of the Muslim masses, all over the world, aspires to the day when Islamic shariah will be applied in a manner that can remove political and social injustice, realize freedom and dignity for the human being, and pave the way to good deeds and noble conduct in order for these principles to become the bases of life in Islamic society, nay, in the whole of human society.
Socialistický realismus #1: Adolf Zábranský (1909–1981)
Adolf Zábranský (29. listopadu 1909 Rybí – 9. srpna 1981 Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor, představitel českého socialistického realismu. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1929–1932) u profesora Františka Kysely a na Akademii výtvarných umění v Praze (1932–1935) u Willi Nowaka. Stal se členem SVU Mánes a Svazu československých výtvarných umělců. Byl autorem monumentálních děl z období socialistického realismu v 50. letech, především sgrafit Hrzánského paláce v Praze na Hradčanech s tématem „Se Sovětským svazem na věčné časy” a Ledeburských zahrad s tématem „Na paměť osvobození”. Kromě toho se stal čelným tvůrcem politických plakátů, věnovaných revolučním událostem, revolučním jubileím, svátkům, spartakiádě, apod. Část z jeho výzdoby budov byla v 90. letech odstraněna. (zdroj wikipedia ) zdroj: "Adolf Zábranský" Jiří Marcel Boháč (Odeon, 1985)
"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman
foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017 - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim ...
"Konec dějin umění, masová/globalistická kultura, kýč a budoucnost umění" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga
.jpg)
foto: John Baldessari (1931–2020) " Vše až na umění je z tohoto obrazu odstraněno. V tomto díle se neuplatnily žádné myšlenky. " (1966) ✻ Dějiny umění (moderna, postmoderna, avantgarda, tradice) ✻ "Ponoříme-li se do literatury o umění, která v 18. století hovořila o umění nejraději jako o ideálu, přičemž jednotlivá díla o tom mohla vždy jen svědčit, zatímco v 19. století vznik „dějin umění“ zase redukoval veškerá díla na doklady, a to průběhu stylu, vývoje atd. V obou případech byla díla spíše sekundárními tématy bádání, zaostávajícími za primárními tématy jako „uměním“ nebo „dějinami. Až později, snad teprve po válce, kdy současné umění stále nemilosrdněji zpochybňovalo pojem díla, se váhavě uznalo, že studium umění získalo svou skutečnou věrohodnost z vlastnictví děl." "Dějiny umění zkoumají, jak víme, díla, jež jsou nositeli ztvárnění. Ztvárňují však i samy sebe, když se objeví na veřejnosti a přitom používají diskurs zvláštního druhu, diskurz dějin umění....