Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)



Z opravdu nových filosofických interpretací měl od třicátých let velký kladný ohlas optimistický, současně racionální a vitalistický pokus Muhammada Iqbála o sladění filosofie a náboženství. Filosofie smí pronášet soud o hodnotách náboženství, ale musí uznat jeho ústřední postavení, poněvadž náboženství není jen afektivní cit, čistá myšlenka nebo pouhá činnost, ale je výrazem celého člověka. Iqbál patřil také k předním iniciátorům dnes již zcela, alespoň verbálně běžného pojímání islámu jako dynamického, nikoli statického přístupu ke světu.

„Konečný základ všeho života, jak jej pojímá islám, je věčný a projevuje se v rozmanitosti a změně. Společnost založená na takovémto přístupu ke skutečnosti musí ve svém životě smířit kategorie trvalosti a změny.“

Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)


Zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček
(Vyšehrad, 1998), s. 268

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Čas království a říší Mukaddima" Ibn Chaldún (Odeon, 1972)

"Malcolm X: The Great Photographs" (Stewart Tabori & Chang, 1993)

"An Islamic Response to Imperialism: Political and Religious Writings of Sayyid Jamal ad-Din al-Afghani" Nikki R. Keddie (1968, University of California Press)

"West vs. East" Muhammad Abduh

"Korán", Ivan Hrbek (Odeon 1972)