* fitra - knihovna *

  foto: Válka světů – příští století (1981), rež. Piotr Szulkin O-bi, O-ba zánik civilizace (1984) Pátek 16. 1. 2026, 20:30 Bizarní sci-fi polského režiséra Piotra Szulkina je pochmurnou vizí světa po nukleární válce. Několik set lidí tísnících se v obrovské kopuli podzemního města marně čeká na přílet smyšlené „archy“, která by je odvezla do bezpečí. Stejně jako u předešlých Szulkinových filmů (Golem, Válka světů – příští století) neslouží prvky žánru sci-fi k oslavě technického pokroku, ale jsou varováním před možným katastrofickým vývojem současné společnosti. Režisér zde vytváří sugestivní obraz destrukce způsobené vědou a úpadkem morálních hodnot. Jeho hrdinové, zoufalí a osamělí ve své snaze změnit zaběhnutý systém, se ocitají v mezních, často groteskních situacích. Szulkinův osobitý styl a poetika hodně těží z výtvarné složky filmu, používající působivé prvky ošklivosti a rozkladu. Výsledkem je stísňující atmosféra plná beznaděje. Szulkinovy filmy přesto nepostráda...

  foto: Nebe nad Berlínem (1987), scéna v knihovně "Myslím, že Giacomo Leopardi má ve svých Canti verš o pohledu hvězd - ne tedy o tom, jak vidíme hvězdy my, ale jak ony se dívají na nás. Chci zde psát právě o tomto druhu troufalé imaginace, jež chce jakoby uniknout "antropocentrickým" zvyklostem, aniž se jí to kdy ovšem zcela podaří. Zajímá mne smysl takové úmyslně "marné" imaginace, a také to, jak se jí daří na poli kinematografie. Jde o pohled odjinud - jiný, než je ten, který vysílají běžně lidské oči: kupříkladu o pohledu mrtvých (připomínám Unavenou smrt Fritze Langa či z nejnovější doby Noční hovory s matkou Jana Němce), o pohledu Smrti samé (Bergmanova Sedmá pečeť), pohled zvířete (Bressonovo A co dále, Baltazare) či opravdu také o leopardiovský pohled vzdálené hvězdy (Tarkovského Solaris). V tomto textu se však soustředím na ještě jiný, také velice speciální zrak: na oči andělů z proslulého snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987). Wendersův film,...

  "Chlapec a svět/O Menino e o Mundo/The Boy and the World"  Rok výroby 2013 Země Brazílie Minutáž 80 min Režie Alê Abreu Malý chlapec žije s rodiči na venkově. Jeho otec odchází za prací a syn ho následuje. Postupně objevuje nevšednost světa, ve kterém dominují zvířecí stroje a silní jedinci. Dětská nevinnost ostře kontrastuje s tíživou odpovědností dospělých a bezcitnou společností. Důmyslná práce s barvou, perspektivou a rozmanité způsoby zobrazují otázky či důsledky moderního světa očima dítěte.

  Dobrák vozík (festivalový název) orig. název Borom sarret Krátkometrážní / Drama Senegal, 1963, 20 min Režie: Ousmane Sembène "Borom Sarret" (1963)  Neorealisticky laděný, krátkometrážní debut Dobrák vozík (Borom Sarret, 1963). Snímek o vozkovi, který se s koníkem a chatrným dvoukolákem v Dakaru snaží zajistit obživu pro svou rodinu, patří k prvním africkým filmům natočeným domorodým tvůrcem. Tvorba senegalského spisovatele a režiséra Ousmana Sembèneho, zvaného “otec afrického filmu“. (text HAMU ) Ousmane Sembène (1. ledna 1923 Ziguinchor – 9. června 2007 Dakar) byl senegalský spisovatel a filmový režisér, jeden z průkopníků kinematografie v subsaharské Africe. Hlavními tématy jeho děl jsou závislost afrických zemí na bývalých koloniálních mocnostech Pochází z rybářské rodiny žijící v kraji Casamance, v mládí vystřídal řadu manuálních zaměstnání, za druhé světové války sloužil u senegalských střelců. Od roku 1947 pobýval ilegálně ve Francii, kde pracoval v továrně Citr...

  foto z knihy "Tarkovsky - Films, Stills, Polaroids and Writings" (2019) Andrej Tarkovskij "Umění – touha po ideálu" (2010) čte: Jiří Hromada V textu s názvem "Umění – touha po ideálu" Tarkovskij zkoumá samu podstatu umění a tvorby. Klade si zásadní otázky jako např. Proč umění existuje? a Kdo umění potřebuje? Lidstvo je podle Tarkovského odsouzeno k nekonečnému úsilí dosáhnout pravdy a umění i věda jsou způsoby, jak získat svět a představují prostředky jeho poznávání na cestě člověka k takzvané „absolutní pravdě“. Umění si podle Tarkovského eseje na rozdíl od vědeckých koncepcí neklade za úkol žádné praktické cíle v materiálním smyslu. Jedna z nejsmutnějších věcí, která se v současnosti odehrává, je definitivní rozpad všeho, co je ve vědomí člověka spojeno s chápáním a vnímáním skutečné krásy. Současná masová kultura, zaměřená na „konzumenta“, mrzačí duše. (text Tur, Vltava) Tarkovskij3286 · Andrej Tarkovskij: Umění – touha po ideálu I. (2010) Tarko...

  Kniha Budujeme pohraničí od Zdeňka Formana, Vojtěcha Jasného a Karla Kachyni, která vyšla v roce 1950 v nakladatelství Orbis, je dokladem snah vtisknout tomuto kraji po vysídlení Němců novou identitu, jež zajímavě mísí národní prvek s utopickým komunistickým projektem. Na publikaci se podíleli filmoví režiséři Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa, kteří v té době společně točili agitační dokumentární filmy ze života zemědělských družstev a státních statků, např. Není stále zamračeno (1950), Neobyčejná léta (1952). (text Čeněk Pýcha "Budujeme pohraničí" @Paměť a dějiny, 2017/03, PDF zde ) Zdeněk Forman (1926-1981) režisér, scenárista, docent filmové fakulty, literatura z oboru Vojtěch Jasný (1925-2019) česko-americký scenárista, filmový režisér, fotograf, vysokoškolský pedagog Karel Kachyňa (1924-2004) režisér a scenárista související: "Česká rapsodie" (1969), rež. Vojtěch Jasný Socialistický realismus #1: Adolf Zábranský (1909–1981)

"Když jsem v šedesátých letech studoval umění, kouřil jsem trávu, ale ne moc - byl jsem z ní totálně paranoidní. To se mi moc nezamlouvalo. Co se týče LSD, kamarádi, co ho brali, mi řekli, ať se ho ani nedotýkám. Vždycky jsem se sám sebe ptal, proč mě od něj tak odrazovali. Jsem jim ale vděčný, že na mě tak mysleli, a nakonec jsem si ho nikdy nevzal...  Všechny myšlenky už jsou na světě a jsou na dosah - drogy nám můžou pomoct se jich zmocnit, ale můžou je taky zdeformovat nebo můžou jiné myšlenky úplně zadusit. Je tu riziko, že člověk upadne do stavu, kdy své myšlenky není schopen konkretizovat. Pomocí meditace můžete zachytit tytéž myšlenky, navíc do větší nádoby. Drogy ani meditace nevytvářejí nic, co by předtím neexistovalo. Všechno už tu někde je." David Lynch zdroj "Vlastními slovy David Lynch" Helen Donlon , David Lynch (2007 , česky 2009, Volvox Globator), s. 70

    "Skleněná oblaka" (1958), 18 min. Režie: František Vláčil Scénář: František Vláčil Kamera: Josef Vaniš související: Filmový režisér František Vláčil "O dvou živlech" (1968) František Vláčil "Město v bílém" (1972, 15 min)