* fitra - knihovna *

  zdroj: "Zpěv drozda" Walter Tevis (1980, česky 1986), přeložil Miroslav Jindra Anotace knihy:  Autor nás uvádí do světa 25. století, světa úpadku, který předznamenává konec lidstva. Populace celé Země je složena pouze z několika miliónů lidí a lidská civilizace se postupně, ale nezadržitelně blíží ke svému konci. Ale to předbíhám. Je to příběh o společnosti poznamenané drogami, výchovou a minulostí, která už v pamětích lidí neexistuje. Do tohoto tristního světa degenerace jsme vtaženi, abychom si prošli cestu spásy. Příběhem nás bude provázet vrchol lidského génia, robot deváté generace Spofforth, který nemůže zemřít. Univerzitní profesor Paul Bentley a jeho družka Mary Lou. ( Walter Tevis @databáze knih ) související: "Zpěv drozda" Walter Tevis (1980), ukázky

  foto: Metropolis (1927), rež. Fritz Lang, vizualizace/animace: Otto Hunte, Erich Kettelhut, Karl Vollbrecht ( ukázka zde ) "Obtížnost definice modernismu je notoricky známá. V rámci schématické definice bych zdůraznil tři jeho dimenze: 1. Tématicky spočívá modernismus ve vzpouře proti řádu a zejména proti buržoazní spořádanosti. Důraz je kladen na individualitu Já a na neustálé hledání nové zkušenosti. Ústřední premisa zní, že lidské zkušenosti nelze stavět žádné překážky, že nic nesmí být svaté. 2. Po stylistické stránce se modernismus vyznačuje syntaktickým jevem, který nazývám "zánikem distance". Jde o úsilí dosáhnout bezprostřednosti, sílu efektu, souběžnosti a mimořádnosti skrze zrušení estetické a psychické distance. Snižování estetické distance vytlačuje nezúčastněnou reflexi a uzavírá pozorovatele do zakoušeného prožitku a uvolňuje prostor snění a halucinaci, instinktu a pudu. Ve všech těchto ohledech modernismus zavrhuje "kosmologii racionality", kte...

  "The City in History: Its Origins, Its Transformations, and Its Prospects" Lewis Mumford (Harcourt, Brace and World, 1961)

  foto: Scott Gillis "Metropolis" (2013) "Čím vyšší byly domy, tím menší byli lidé. Na ulicích  tísnily se jich tisíce, takže člověka nebylo vidět. Člověk zahynul. Začal žít teprve v násobcích, jakmile za ním vzrostla řada nul, měnil se v dav, získávaje úcty statisíců. V boji o štěstí na něj lehl zástup. [...] Věže domů se slily v jednu mohutnou horu, jejíž olověné šedé rysy se ztrácely v oblacích. S mostu to byl fantastický pohled, který pokořil užaslé oko člověkovo. [...] Odešlo všecko. Nikdy nevstoupíš dvakráté do téže řeky, nikdy neuvidíš dvakráté téhož Nového Yorku.  V této části začal vertikální život. Klubka lidských těl letěla zdvižemi do práce, zdvižemi z práce. Davově se pracovalo, davově myslelo, továrně se vyrábělo nad hřbitovy řemesel. Továrny na jídlo, které dosud jmenovali jídelnami, nasycovaly hřmotné davy kolem dvanácté; továrny na bydlení počaly požírati malé, útulné domy sídelních čtvrtí, pročež rodinný život dosud utíkal daleko za obvod Města, aby se ...