Pavel Barša: Tři utopie 19. století - prométhovsko-pokrokářská, romanticko-reakční a marxistická @EDO (2023)

 


Pavel Barša: Od utopie smíření k věku smíšení @EDO (14–16. 4.2023)


Devatenácté a dvacáté století vidělo svět prizmatem dichotomií, jejichž strany představovaly heterogenní a vzájemně se vylučující vrstvy skutečnosti. Přírodní vědy odkrývaly a manipulovaly determinovanou realitu hmoty, humanitní vědy zkoumaly svobodnou realitu ducha. [...]  Protiklad mezi ním a přírodou – duchem a hmotou – by byl překonán. Utopické naděje minulých dvou století na dokonalé naplnění vystřídaly dnes obavy z apokalypsy. Vize smíření či překonání protikladu člověka a přírody nám dnes již nic neříká, neboť je již nemůžeme chápat jako dvě heterogenní vrstvy bytí. Oddělení ducha a hmoty, budoucnosti a minulosti, rozumu a tradice vystřídalo jejich smíšení. (text EDO)

knihy:
"Síla a rozum Spor realismu s idealismem v moderním politickém myšlení"
Pavel Barša (Filosofia, 2007)

"Román a dějiny" Pavel Barša (Host, 2022)



01:30 Dichotomie mezi člověkem a přírodou
          "Román jako literární formát, tak dějiny v moderním smyslu se plně ustavily v 19. století."

02:00 Tématem knihy "Román a dějiny" je 19. století a jak z něj vyjít

02:30 "Tato přednáška by měla naznačit konfiguraci ideologicko-kulturní, která byla ustanovena v 19. století, která stále trvá, ale v posledních 20 letech je podkopána."
19. století = moderní koncept dějin, moderní historiografie, industriální civilizace

03:30 Dichotomie světa, jako dvě heterogenní vrstvy ontologické reality: a) svět člověka, civilizace, b) svět přírody, tělesnosti

04:10 Tři utopie 19. století, které se snažili tuto dichotomii zvládnout.

04:40 "19. století je velmi dlouhé,; potence, které se objevily 17.  století se naplnily v 19. století."
            "Do nedávné doby se děly variace na to, co bylo ustaveno v 19. století."
             "Tři hlavní ideologie byly ustaveny v 19. století"

06:10 "Filosofy čtu hegelovsky. Pro něho byl filosof kvintesencí své doby, pro něho byla filosofie nějakého filosofa duchovní kondenzací doby. [...] Marx, Rousseau jsou tady jako šifry, pro určitou pozici, která existovala v 19. století."

07:30 Svět ducha a svět přírody implikují různé metody přístupu k realitě.
           Svět přírody má od Galilea určité zákonitosti, opakuje se a proto je můžeme zachytit.
           Svět ducha má své težiště v čase, v historii, kde dějiny jsou jedinečné.

08:50 Dva typy lidské svobody pro tyto dva typy reality:
           a) "Svoboda je poznaná nutnost" = poznám zákonitosti, naučím se manipulovat přírodu a tím se od ní osvobodím a ovládnu ji.  Realizuje se v oblasti vědy.
           b) "Svoboda jako tvorba" = tvoření z ničeho, z chaosu lidského nitra vytvářím jinou realitu.
                 Realizuje se v oblasti umění
Obě tyto oblasti chápou jinak přírodu:
Věda ji chce ovládnout rozumem.
Umění ji považuje za zdroj inspirace, dostáváme se k ní jinak než rozumem, citem

10:55 Tři utopie 19. století snažící se překonat propast těchto dvou přístupů ke světu.
1. utopie prométhovsko-pokrokářská/osvícenecká, také utopie modernizace, která nás zbavuje vztahu k přírodě a tradicím.
2. utopie romanticko-reakční, protože reaguje na tu první a má dvě podoby:
    a) rousseauvsko-umělecká = kritika civilizace, která člověka odcizuje a ničí autenticitu. Až do období kontrakultury 60. let.
    b) politická = nejde ji o návrat k přírodě a nalezení autenticity, ale k tradicím, přirozenému právu (pojatého velmi konzervativně)
 3. utopie smíření, nejlépe vidět u raného Marxe, který smiřuje tyto dva protiklady radikálně, smířit subjekt a objekt, tvořivost uměleckou a vědecké poznání. A smířit i ty dvě svobody.

14:50 První utopie má své počátky v moderní vědě a v postavě Galilea a jeho převratem geocentrického paradigmatu na heliocentrický. Galileo Galilei: „Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.
                         
 15:10 Inspirace přednášky je u francouzského filosofa Michel Serres (*1930) a jeho knihy "Le Contrat naturel" (1990)


15:55 M. Serres popisuje ve své knize "Le Contrat naturel" (1990), že Galileo zbavil Zemi své jedinečnosti a pochopil ji jako jednu z mnoha planet, které se všechny pohybují podle stejných zákonitostí.
 
17:30 Důležitější než Galileo je pro moderní vědu a její dogmata René Descartes (1596-1650).
          v knize "Rozprava o metodě" (1637) ukotvil subjekt v něm samém (myslím, tedy jsem; lat. Cogito ergo sum) a objektivně popsat objekt.
          Zde je položen základ moderní vědy a prométhovsko-pokrokářského projektu:
          "Člověk jako pán a vládce přírody" René Descartes "Rozprava o metodě...", Jan Laichter, 1933, s. 67.
19:40 V racionalistickém přístupu je "dvojí ostří": a) ovládnout přírodu, b) odmítnutí tradic.
           Změní se přístup člověka k času.
21:50 Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) kritizuje civilizační pokrok, který je pro něj regres.
           Civilizovaný člověk ztratil bezprostřední kontakt s přírodou a se svou vlastní přirozeností a ztratil autenticitu. Tento étos si osvojila kontrakultura 60. let

23:45 V čem se shodují utopie prométhovsko-pokrokářská/osvícenecká a romanticko-reakční?
            Pojetí přírody jako nezávislé na člověku.
            Rozum člověku umožňuje poznat přírodu a svět, ale také své přirozená pravá. O to opíráme svou vizi transformace světa.

25:25 Joseph Ratzinger, papež Benedikt XVI. (1927-2022) se vymezoval vůči utopiím prométhovsko-pokrokářské a romanticko-reakční. V boji proti potratům Ratzinger neargumentoval Zjevením, ale přirozeným právem. Přirozené právo jako dubleta Zjevení a způsob vést dialog s nekřesťany.

28:40 Raný Marx a jeho utopie smíření protikladů obou utopií.
           Komunismus bude překonáním protikladů: příroda bude humanizována a člověk bude renaturalizován.
           Smiřuje protiklad minulosti s budoucností.
           V budoucnosti ideální společnosti (komunismus) se k nám vrátí "minulost" (prvobytně pospolná společnost)
            Prolnutí umělecké kreativity s vědeckým rozumem.
            Příroda se stane kongeniálním prostředím lidské tvořivosti.

31: 10 Romantický (raný) Marx přebíhá k prométhovsko-pokrokářské utopii
           Utopie prométhovsko-pokrokářské v podobě marxistické a liberální spolu soutěží až do roku 1989, kdy je sovětský prométheus poražen americkým prométheem.

31:40 Převtělení raného Marxe do kontrakultury 70. a 80. let ve Spojených státech, ze které vzešlo Silicon Valley a velikáni Steve Job, Bill Gates. Tato technologická utopie má v sobě zároveň tvořivost umělce.

32: 20 "The New Spirit of Capitalism" Luc Boltanski and Eve Chiapello (1999)


33:35 Co se stalo v roce 1989?
           Konec bipolárního světa (Západ vs. sovětský blok)
           Výrok prezidenta George Bushe st. na Earth Summit v Riu de Janiero (1992):


35:30 Po roce 2010 začaly vítězit hlasy reakční verze utopie, vymezující se vůči kultuře, nikoli socio-ekonomickou strukturu, viz Trum, Jair Bolsonaro, Viktor Orbán.

38:40 Michel Serres ve své knize "Le Contrat naturel" (1990) říká, že dnešní doba potřebuje nového Galilea a nový proces, který to obrátí vzhůru nohama. Někdo, kdo řekne, že se na tu Zemi musíme dívat jinak: Galileo se na Zemi díval jako na jednu z mnoha planet. Nový Galileo se na Zemi bude dívat jako na jedinečnou planetu a jedinečnou realitu. Protože zatím nevíme o jiné, kde by byl život podobný našemu.
Rovněž přírodní zákonitosti musí být nahrazeny jiným typem vědění, které se podobá tomu humanitnímu. Důležitější než obecné zákonitosti je historie Země.

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Jiří Trnka

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)