Život ve vyprázdněném světě



Přednáška* Pavla Janouška "K čemu je výuka literatury na středních školách?", která proběhla v rámci dne otevřených dveří Ústavu pro českou literaturu AV ČR (11. 11. 2015) nebyla typickým monologem přednášejícího, ale jak bylo řečeno v jejím úvodu, tématem diskusním. To se také potvrdilo hned krátce po úvodu, kdy ze strany posluchačů zaznělo několik kritických názorů, proč vyučovat kánon české literatury, když dnešní student nemá o jeho představitelích jednak povědomí, ale hlavně nemá, jak jsem doufám pochopil z dotazů, čím by se s autory ztotožnil a na čem by mohl mezi nimi vzniknout vztah. Názor srozumitelný a při pohledu na současnou kulturu mnohými možná kvitovaný. Ti, od kterých polemika vzešla ale neříkali, čím by kánon nahradili, co by tedy mělo být tím novým "slovem", které osloví znuděnou generaci. Argument přednášejícího byl ale velmi prostý; vyučovat kánon není jen předávat data narození a bibliografie autorů, je to hlavně spojování jiných souvislostí, které na první pohled můžeme považovat jako okrajové a dílčí prvky kolem sebe. Tento přístup k výuce rovněž udržuje úroveň kultury a my se díky němu udržujeme osobitost a ryzost. Jestliže bychom dnes slevili a přizpůsobili se, co by se dělo za dalších deset let? Pavel Janoušek tento stav nazval "životem ve vyprázdněném světě", kde člověk chodí a není schopen vidět nejen kulturu kolem sebe, ale také jej vnější svět k ničemu nevybízí. Stejně jako byla tato přednáška tématem diskusním, i výuka nám dává schopnost diskutovat, a právě díky vzdělání jsme s to pospojovat souvislosti a vzniká tedy dialog mezi námi a vnějškem. 

Je-li řeč o souvislostech a orientování se v nich, nebylo by možná od věci řešit spíše než kánon, jestli naše školství vůbec poukazuje na souvislosti a učí historii (jakoukoliv) ne jako sled úseků, kdy jeden skončil a další začal, ale jako etapy v čase, které se překrývají a jedna inspiruje druhou, a tedy pohled na svět, který není černobílý.





* "K čemu je výuka literatury na středních školách?
   prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.

Cílem přednášky – vycházející z dlouholeté zkušenosti vysokoškolského učitele budoucích učitelů literatury – je formulovat důvody, proč a jak by se měla literatura na českých středních školách vůbec vyučovat, respektive s kritickým a polemickým odstupem zhodnotit současnou koncepci její výuky. Najít problémové body, které způsobují, že navzdory desítky let trvajícímu reformnímu úsilí stávající situace předmětu není uspokojivá.

Více ZDE 


Malba: Jiří Trnka "Zahrada" 1962 @kybl.net


Populární příspěvky z tohoto blogu

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)