"Blues for Mister Charlie" James Baldwin (1964)



In a small Southern town, a white man murders a black man, then throws his body in the weeds. With this act of violence--which is loosely based on the notorious 1955 killing of Emmett Till--James Baldwin launches an unsparing and at times agonizing probe of the wounds of race.
For where once a white storekeeper could have shot a "boy" like Richard Henry with impunity, times have changed. And centuries of brutality and fear, patronage and contempt, are about to erupt in a moment of truth as devastating as a shotgun blast.

In his award-winning play, Baldwin turns a murder and its aftermath into an inquest in which even the most well-intentioned whites are implicated--and in which even a killer receives his share of compassion.

The Plot summary was taken from Random house, Inc.



Populární příspěvky z tohoto blogu

"Five tracts of Hasan Al-Banna (1906-1949): A selection from the Majmuat rasail al-Imam al-shahid Hasan al-Banna" Translated by Charles Wendell (University of California, 1978)

Obrázek
Hasan Al-Banna preceded with his work and thus left an imprint on many attempts in the years between the two wars, and especially after the Second World War, to constitute an Islamic order as the supreme political and social ideal. The publication under review contains his five studies translated into English by well-known Arabist and historian Charles Wendell. These are his most often cited essays - Between Yesterday and Today, Our Mission, To What Do We Summon Mankind?, Toward The Light and On Jihad. The main idea is always oriented toward the creation of an Islamic order (an-nizam al-islami). Hasan Al-Banna sees in Islam the only teaching that can ensure social progress and well-being and that is the key to the resolving of all basic problems of mankind. In the above-mentioned essays he tries to explain why, in his opinion, the establishment of an Islamic order is inevitable. According to his concept, there is only one valid law, namely the law of God that has to be impl...
celý text

"Umění jako surovina pro novou mediální kulturu" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga

Obrázek
  fotot: Vincent van Gogh, Rolník, červen 1888 "Globální vítězné tažení médií mění každou kulturní událost v událost mediální, jako by vznikla pro média a v médiích. Jednotlivé kultury dodávají přitom materiál, jenž je globálně к dispozici, jakmile se uloží v paměti počítačů a celosvětově se šíří v médiích. Světová kultura, jež své bohatství ovšem nevytvořila sama, oslavuje svou všemocnost, protože - zdánlivě — vlastní vše, nač si lze vzpomenout, a proto si nepotřebuje už na nic vzpomínat.  Světová kultura je vlastně jakýsi fantom médií, která každému, bez ohledu na původ a majetek, slibují stejný podíl na kultuře. Světové umění je přitom, protože není závislé na jazykových bariérách, symbolem nové jednoty světa, dodává však pouze surovinu pro novou mediální kulturu, kterou zase kontrolují USA a Evropa.  Pochyby o jeho existenci začínají tam, kde ho hledáme ve světových dějinách umění, které jako společný model paměti neexistují a ani existovat nemohou. (...) Prezen...
celý text

Neil Postman "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy" (1985)

Obrázek
  ukázka z knihy  Neil Postman "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy"   (Mladá fronta, 1999, překlad: Irena Reifová, originál  "Amusing Ourselves to Death: Public Discourse in the Age of Show Business", 1. vydání 1985) "Orwell se obával těch, kteří zakážou knihy. Huxley se obával, že knihy už nebude třeba zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. [...] Orwell se obával, že před námi bude skrývána pravda. Huxley se obával, že pravda se utopí v moři bezvýznamnosti. [...] Jak Huxley poznamenal v pozdějším Návratu do překrásného nového světa (Brave New World Revisited), bojovníci za lidská práva a racionalisté, kteří jsou vždy připraveni vzdorovat diktatuře, zapomněli vzít v úvahu „takřka bezedný lidský hlad po nejrůznějších formách rozptýlení“. V románu 1984, dodává Huxley, jsou lidé ovládáni prostřednictvím bolesti. V Konci civilizace je kontrola zajištěna prostřednictvím slasti. Stručně řečeno, Orwell se obával, že nás zničí předmět ...
celý text

"Chlapec a svět" (2013), rež. Alê Abreu

Obrázek
  "Chlapec a svět/O Menino e o Mundo/The Boy and the World"  Rok výroby 2013 Země Brazílie Minutáž 80 min Režie Alê Abreu Malý chlapec žije s rodiči na venkově. Jeho otec odchází za prací a syn ho následuje. Postupně objevuje nevšednost světa, ve kterém dominují zvířecí stroje a silní jedinci. Dětská nevinnost ostře kontrastuje s tíživou odpovědností dospělých a bezcitnou společností. Důmyslná práce s barvou, perspektivou a rozmanité způsoby zobrazují otázky či důsledky moderního světa očima dítěte.
celý text

Neil Postman "Konec vzdělávání, konec velkých příběhů a uctívání nových božstev" (1996), 55 min.

Obrázek
  foto: obálka "The End of Education: Redefining the Value of School" Neil Postman (Knopf, 1995) 03:45 [Neil Postman]  "Absence konce znamená absenci smyslu." 05:40 [Neil Postman]  "Abyste se naučili dát něco dohromady, něco používat, to vyžaduje určité zredukování vzdělávání na mechanický proces a pro takové dovednosti to je ten nejlepší způsob, jak si je osvojit. Nicméně abyste se stali jiným člověkem, který skrze studium získá náležitý vhled, koncept nebo vizi, jež mu změní obraz světa, to je záležitost zcela jiná. Aby se tak stalo, je zapotřebí mít "smysl" a to je otázka metafyziky. Termín "smysl", o kterém tady hovořím, je zcela něco jiného než "motivace". V souvislosti s výukou se pojem "motivace" vztahuje k dočasným fyzickým úkonům, kdy student oplývá zvědavostí a jeho pozornost se soustředí na studium. Nemám v úmyslu tento přístup shazovat, ale nesmí být zaměňován za "smysl", proč jsme ve třídě, poslou...
celý text