* fitra - knihovna *

Monografie pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského multikulturního dialogu s přihlédnutím k situaci v České republice. Po metodologickém a teoretickém rozboru koncepcí „konce dějin“ Francise Fukuyamy a „střetu civilizací“ Samuela Huntingtona se autorka věnuje například změně v přístupu Evropy k islámskému světu po skončení „tureckého nebezpečí“, muslimské komunitě v Evropě a také Barcelonskému procesu, jenž vyústil ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Analýza arabské a muslimské komunity v Čechách probíhá na základě osobních interview s jejími členy, pozornost je věnována rovněž historii Společnosti česko-arabské a vzniku a činnosti Česko-arabské obchodní komory. Vzhledem k aktuálnosti problematiky islámu v Evropě je monografie určena nejen odborné, ale i širší veřejnosti.  ........................... Název: Islámská kultura a její reflexe v Českých zemích Autorka: Jana Gombárová Nakladatel: Karolinum  Rok vydání: 2017 Počet stran: 556 ...........

   

Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a s ním spřízněné politické strany a hnutí. Kromě okolností vzniku a historie jeho regionálních odnoží se podrobněji zaměřili na současnost a vyhodnotili dopady vojenského převratu, během něhož byl svržen egyptský prezident Mursí. Zásadní pozornost věnují těm zemím, kde se Muslimským bratrům či jejich sympatizantům podařilo vytvořit politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným segmentem dané národní politické scény (parlamentní, vládní stranou či hlavní opoziční silou).

Kniha představuje první a jediný zcela dokončený díl pamětí českého Američana, orientalisty a polyglota Aloise Richarda Nykla (1885–1958). Velmi čtivou formou se v nich věnuje svému mládí v Rakousku-Uhersku a pozdější pouti světem, např. ve Švýcarsku, Německu, USA, Mexiku, Egyptě a Japonsku. Po svém návratu do USA v roce 1916 nastoupil dráhu univerzitního profesora a později se stal světově proslulým specialistou na andaluské a srovnávací literatury. V pamětech, napsaných na počátku třicátých let minulého století, se snaží zhodnotit jak svůj život i způsob, kterým nabyl své pozoruhodné jazykové znalosti přímým i teoretickým studiem po celém světě.

Středomoří bylo vždy dynamickým regionem, ve kterém docházelo k setkáváním nebo střetům náboženství, říší, národů či etnik. Přední čeští a slovenští historici, arabisté, islamologové a orientalisté v knize zkoumají, na území vymezeném Irákem a Granadou, dynamiku těchto dějů od středověku až po současnost. I když se jednalo o velmi rozsáhlé teritorium, lze zde vysledovat velké množství společných prvků. Především velký vliv nejvyšších elit a značnou podobnost jejich struktury, jednání a politického zapojení v rámci arabských států. Zdeněk Beránek si tohoto prvku všímá na situaci Alžírska posledních dvaceti let a Jaroslav Bureš na území Palestinské samosprávy. Událostem v národnostně nebo nábožensky různorodých zemích se věnují Karol Sorby ml. v případě dodnes citlivé kurdské otázky v Iráku a Karol R. Sorby v Libanonu po občanské válce v roce 1958. Josef Ženka rozplétá kontury působení a intrik žen v nasrovské Granadě a Václav Drška ukazuje na složitost vztahu křesťanského Burgundska ...

"Obrazy starého sveta" Československo, 1972, 64 min Režie: Dušan Hanák Hudba: Václav Hálek

"V čase svého života snaž se žít - žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když je nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci - třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít - ...

„Nejprve bychom se měli zabývat tím, jak kolonizace systematicky zbavuje kolonizátora civilizovanosti, jak ho doslova ohlupuje, degraduje a probouzí v něm skryté pudy, jako je žádostivost, sklon k násilí, rasová nenávist a morální relativismus [...] Co se mě týče, pokud jsem připomenul pár drobností z těchto odporných jatek, neučinil jsem tak z nějakého sebemrskačského potěšení, ale protože si myslím, že těch lidských hlav, těch sbírek uší, těch vypálených domů, gótských nájezdů a krvavých par, těch měst odpařujících se pod ostřím meče se jen tak snadno nezbavíme. Dokazují, že kolonizace, to opakuji, zbavuje lidskosti i toho nejcivilizovanějšího člověka; že pod vlivem koloniálního úsilí, koloniálních snah, koloniálních výbojů, založených na pohrdání domorodým člověkem a obhajovaných tímto opovržením, se člověk, jenž toto úsilí, tyto snahy, tyto výboje podniká, pozvolna nevyhnutelně mění, že v tom druhém začne vidět zvíře a naučí se s ním jako se zvířetem zacházet, se objektivně sám pom...

Román z jihu Spojených států líčí obtížný a nejednotný boj černochů proti rasovému útisku. Výrazně je zobrazeno tragické postavení černošské matky, která bojuje za rovnoprávnost své rasy a v tomto duchu vychovává i své děti, zároveň však žije v obavách o osud své rodiny v prostředí plném nepřátelství, lstivosti a brutality. (text nkp.cz) ............................ Autor: John Oliver Killens (1916-1987) Název: Což Daniela nezachránil Pán? Angl. orig. "Youngblood" (1954) Překlad: Jan Krátký Doslov: Jaroslav Hornát "Z dějin černého lidu" Ilustrace: Zdeněk Kirchner Vydavatel: Mladá fronta Edice: Nástup (Sv. 130) Rok vydání: 1959 Počet stran: 477 ............................

Román, v němž přední americký spisovatel (nar. 1916) a přímý účastník bojů za druhé světové války v jižním Tichomoří, na pozadí válečných událostí řeší problematiku nerovnoprávného postavení černochů v USA a ukazuje jejich boj za základní občanská práva a svobody.   (text nkp.cz) ............................ Autor: John Oliver Killens (1916-1987) Název: A potom jsme uslyšeli hřmění Angl. orig. "And Then We Heard the Thunder" (1962) přel. a doslov: Zdeněk Lahoda Ilustrace: Adolf Born Vydavatel: Naše vojsko Edice: Máj (Sv. 252) Rok vydání: 1975 (2. vydání 1980, 3. vydání 2001) Počet stran: 475 ............................

       foto: titulní strana " Záhada hlavolamu " (Blok, 1968) ilustrace Milan Zezula Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara představuje naprosto ojedinělý jev české kultury dvacátého století. Toto dílo se již stalo předmětem řady odborných rozprav, zejména mezi literárními kritiky a pedagogy. Rozsah a dosah Foglarova působení ovšem překračuje běžné kategorie literární vědy i pedagogiky. I proto se v odborných studiích Foglarova díla nápadně často objevují religionistické termíny jako iniciační rituály, mytické archetypy, kultické prvky, posvátné ideály krásy a dobra, magické kouzlo fikčního světa, mystický a mysteriózní náboj prózy atd. Zdá se, že nastal čas pokusit se interpretovat Foglarovo výchovné a literární dílo také z hlediska vědy o náboženství.

"Mé tělo budiž pohřbeno zcela tichým a nehlučným způsobem, zcela prostě, s nejmenší měrou obřadů; zcela lhostejno, zda bude zpopelněno žehem, lhostejno, bude-li uloženo do hrobu. Jen žádný pomník ať na něj nestaví!  Jsem nepřítel vší pompy hřbitovní. Žádám snažně, aby nebylo nad mou rakví nikým řečněno, zejména ne nikým z oficiálního světa českého; nenáviděl mě a choval se ke mně často ničemně a urážlivě - nechci tedy, aby musil po smrt mé lhát a přetvařovat se. Nechci tedy žádných poct ani university, ani od Akademie, ani od města Prahy - pokládal bych je za hloupou a nevkusnou komedii. (...) Z téhož důvodu odmítám  jakékoli t.zv pocty pohrobní, jako je pojmenování budov, ulic, ústavů, atd. mým jménem (...)  Mé jméno bylo psáno do vody, do času, do větru... a ty je odnesly nebo odnesou." (...) Více na blogu " časové i nadčasové " F. X. Šalda "Má poslední vůle" (25. duben 1936, Dobřichovice) Šaldův zápisník (Ročník IX., 1936 - 1937, s. 16...

JAMES BALDWIN: Když dovolíte, řeknu vám jeden příběh, který se stal před mnoha lety, když jsem poprvé navštívil Londýn. Šel jsem do Britského muzea, pochopitelně [smích], a jeden muž, který tam pracoval se se mnou dal do řeči a chtěl vědět, odkud jsem. Na to jsem mu odpověděl, že jsem z Harlemu. Moje odpověď ho ale neuspokojila a já nechápal, co má tedy na mysli.  Říkám mu tedy znovu " Narodil jsem se v Harlemu, v harlemské nemocnici, v New Yorku ". Žádná z těchto odpovědí ho také neuspokojila a tak se tedy ptal dál: " Kde se narodila tvá matka? " Odpověděl jsem: " Narodila se Marylandu ” a všiml jsem si, že ze mě začíná být znechucený, takže byl čím dál více netrpělivý. " Kde se narodil tvůj otec? " " Můj otec se nerodil v New Orleans ". " Ano, " řekl " ale, kde si se narodil ty? " Začínalo mi to docházet. Zopakoval jsem: " Má matka se narodila Marylandu, otec v New Orleans a já se narodil v New Yorku ". ...