Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2023

Zemřel novinář a dokumentarista John Pilger

Obrázek
  John Pilger (9.10.1939 - 30.12.2023) byl australský novinář, spisovatel a dokumentarista, žijící a pracující v Londýně. Narodil se v australském Sydney, dokončil Sydney Boys High School na které se již začínal zajímat o novinářskou práci – založil tamní studentský magazín. V roce 1958 dostal práci v Daily Telegraph a na začátku 60. let přijat práci v britském The Daily Mirror a od té doby žije v Londýně. Stal se zahraničním respondentem, válečným zpravodajem (vytvářel zprávy z války ve Vietnamu), částečně jej též zajímala sociální témata, zahraniční politika. Zprávy přinášel z mnoha zemí světa, zejména Asie a Afriky (Vietnam, Kambodža, Egypt, Indie, Bangladéš, Biafra, Východní Timor, Irák, Barma, Nikaragua, Palestina) později se věnoval např. problémům zemí Jižní Ameriky nebo otázkám dětské práce v Indonésii. V průběhu let svou práci vydal i v knižní podobě či jako dokumentární filmy určené pro televizi. ( wikipedie )

Muslimové ve výrocích napříč dějinami; od Proroka Muhammada po současnost

Obrázek
Muslimové ve výrocích napříč dějinami; od Proroka Muhammada (saws), přes učence, historiky, filosofy, vědce, až po intelektuály 20. století. Muslimové se vyjadřovali nejen k teologickým otázkám, ale rovněž ke způsobu vládnutí svých panovníků a jak chápali a praktikovali své náboženství. Přelom 19. a 20. století byl rovněž obdobím setkávání Západu s muslimským Východem a konfrontace obou světonázorů.  Pozn.: Většina citací byla převzata z knih:  "Dějiny arabského světa" Albert Hourani ,  Duchovní cesty islámu " Luboš Kropáček ✻ "Zdržujte se trestu nad muslimy, nakolik jen můžete. Je-li pro obviněného jakékoli cesty úniku, nechte jej jít. Pro imáma je skutku lepší chybovat v odpuštění, než chybovat v potrestání." Prorok Muhammad (saws) (570 - 632) zdroj: " Tvář milosrdenství v islámu " (2005) ✻ Reakce imáma Mahmúda Šaltúta na tendence ukazovat na soulad Koránu s moderní vědou: „Takový pohled na Korán je nepochybně ...

Zlo v západní kultuře VII. - české umění a kultura

Obrázek
  Czech Grand Design 2023 (29.2.2024 @Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně)  Dekorace z představení "Bakchantky" Eurípidés (premiéra @Stavovské divadlo, 16. únor 2023) Info o představení @Vltava Heilung, Gaahls Wyrd (Praha Forum Karlin, 4.11.2022) Další posty ze série  Zlo v západní kultuře

Richard Sennett o nové střední třídě bez kultury, narcismu, zlu/dobru, vztahu člověka k práci/společnosti a Billu Gatesovi

Obrázek
  foto: Richard Sennett "The Fall of Public Man" (Knopf, 1977) Richard Sennett (*1943) @wikipedia český článek @ Koroze (nejen) manažerského charakteru (Alena Breuerová, 5.9.2011) "Korózia charakteru" Richard Sennett (2021, Hronka), slovensky  @Databáze knih *  *  *  *  *  *  *  *  *     „Jaké zlo budete tolerovat záleží na tom, po jakém dobru toužíte.“ "Which evil you tolerate depends on what good you pursue." * "The Corrosion of Character: The Personal Consequences Of Work In the New Capitalism" (1998) *  *  *  *  *  *  *  *  *      "Nová střední třída je třídou bez vlastní kultury. Výjimečnost jejího postavení spočívá především ve zkušenosti možnosti, ale i nutnosti vytváření sebe sama....  "Spása nebo zatracení, zkušenost smyslu existence nebo upadnutí v nebytí závisí na způsobu života, který si jedinec zvolí. Absenci kultury, absenci tradice, a abse...

"Narcistická láska" Christopher Lasch (z knihy "Kultura narcismu")

Obrázek
  "Dokonce i tehdy, když terapeuti mluví o potřebě „smyslu“ a „lásky“, definují lásku a smysl jen jako naplnění emocionálních požadavků pacienta. Sotva je napadne – ani není žádný důvod, proč by mělo, uvážíme-li podstatu terapeutického podnikání – povzbudit pacienta k tomu, aby svoje potřeby a zájmy podřídil potřebám a zájmům ostatních, někomu, nějaké věci či tradici mimo sebe.  „Láska“ jakožto sebeoběť či sebeponížení, „smysl“ jakožto podřízení vyšší loajalitě – takovéto sublimace připadají terapeutické senzibilitě jako nesnesitelně tyranské, pohoršlivé pro zdravý rozum a škodlivé pro osobní zdraví a blaho.  Osvobodit lidstvo od takových zastaralých představ o lásce a povinností se stává úkolem postfreudovské terapie a zejména jejích nadšenců a popularizátorů, pro něž duševní zdraví znamená překonat zábrany a okamžitě uspokojit každý pud.“  zdroj: "Kultura narcismu" Christopher Lasch (1979, česky Triton 2016), s. 30 další ukázka z knihy "Kultura narcismu"

"Tajemství sametu: O zákulisí převratu 1989 s režisérem Jiřím Svobodou" Kantůrková, Eva (Akropolis, 2013)

Obrázek
  Fanon77 · Tajemství sametu: O zákulisí převratu 1989" Jiří Svoboda a Eva Kantůrková, Eva (Akropolis, 2013) "Tajemství sametu: O zákulisí převratu 1989 s režisérem Jiřím Svobodou" Kantůrková, Eva (Akropolis, 2013), 220 s. e-kniha (PDF) Anotace "Při práci nad televizním scénářem o postavě Mistra Jana Husa se sešli spisovatelka Eva Kantůrková a režisér Jiří Svoboda. Debaty, které spolu v druhé polovině loňského roku vedli prostřednictvím e-mailů, jsou zcela nevšední. Otevírají Pandořinu skříňku, dotýkají se neuralgických míst našich životů, bolestné zkušenosti uplynulých desetiletí, podrobených nejrůznější nepřízni; uvažují o příčinách i podobě listopadového převratu, o zákulisí politických špiček, o počátku 90. let, kdy Jiří Svoboda stanul v čele KSČM (včetně brutálního atentátu na něj), o současné vládě a poměrech v ČR. Chvílemi to vypadá jako setkání vody a ohně, nebe a pekla - ale vždy je to setkání s odzbrojující tolerancí, úctou a respektem k názoru toho dru...

"Proč se dívat na zvířata?" John Berger (1977)

Obrázek
foto: the Regents Park Zoo (London, UK), ca. 1855 "Během devatenáctého století započal v západní Evropě a v Severní Americe vývoj, který dnes, ve století dvacátém, vyvrcholil velkofiremním kapitalismem a zničil veškeré tradice, jež do té doby tvořily spojnici mezi člověkem a přírodou. [...] Když oči zvířete pozorují člověka, jsou pozorná a ostražitá. Je dobře možné, že se totéž zvíře stejně podívá i na zvíře jiného druhu. Nevyhrazuje si pro člověka zvláštní pohled. Avšak žádný jiný druh, kromě člověka, nepocítí v pohledu zvířete důvěrnou blízkost. Jiná zvířata ten pohled zadržuje a zastavuje. Člověk pohled vrací, a tím si uvědomuje sám sebe. Zvíře jej zkoumá přes úzkou propast neporozumění. To proto může člověk zvíře zaskočit. Nicméně i zvíře – byť třeba ochočené – může zaskočit člověka. I člověk hledí přes podobnou, i když ne identickou propast neporozumění. [...]  Vždy hledí přes nevědomost a strach. Když je tedy viděn zvířetem, je sám viděn způsobem, jakým on vidí své okolí. Uv...