foto: Scott Gillis "Metropolis" (2013) "Čím vyšší byly domy, tím menší byli lidé. Na ulicích tísnily se jich tisíce, takže člověka nebylo vidět. Člověk zahynul. Začal žít teprve v násobcích, jakmile za ním vzrostla řada nul, měnil se v dav, získávaje úcty statisíců. V boji o štěstí na něj lehl zástup. [...] Věže domů se slily v jednu mohutnou horu, jejíž olověné šedé rysy se ztrácely v oblacích. S mostu to byl fantastický pohled, který pokořil užaslé oko člověkovo. [...] Odešlo všecko. Nikdy nevstoupíš dvakráté do téže řeky, nikdy neuvidíš dvakráté téhož Nového Yorku. V této části začal vertikální život. Klubka lidských těl letěla zdvižemi do práce, zdvižemi z práce. Davově se pracovalo, davově myslelo, továrně se vyrábělo nad hřbitovy řemesel. Továrny na jídlo, které dosud jmenovali jídelnami, nasycovaly hřmotné davy kolem dvanácté; továrny na bydlení počaly požírati malé, útulné domy sídelních čtvrtí, pročež rodinný život dosud utíkal daleko za obvod Města, aby se
.jpg)
