Naše pralesy (1956), scenář, kamera, režie: Alois Jiráček

 


Naše pralesy (1956), Scenář, kamera, režie: Alois Jiráček from Mecca_Audio on Vimeo.

Film byl natočen ve státních rezervacích:
Biskupice, Dobroč, Javořina, Lanžhot,
Mionší, Slovenský ráj, Tatranský národní park

Naše pralesy (1956) 

Československo, 1956, 17 min 
Scenář, kamera, režie: Alois Jiráček 
Vypravěč: Václav Voska 
Hudba: Václav Lídl
Filmový symfonický orchestr řídí Milovoj Uzelac















Populární příspěvky z tohoto blogu

Téma v literatuře VI. - Knihy, literatura a psaní

Obrázek
  foto: Theresa Bernstein "The Readers" (1914) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Neříkej mi, že jsem knihy měl rád víc než tebe. Měl jsem je rád víc než sebe." "Ve šťastných rodinách nemívají velké knihovny." Jan Zábrana "Celý život 2" (1992) ✻ ✻ ✻ "Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou." William Faulkner ✻ ✻ ✻ "Jste obklopen knihami – jako velký knihomil? Víte, knihy, to je hrozná věc! Vidíte u mě tu záplavu. Nevím si s ní rady. A to myslím doopravdy! Radím vám, abyste byl velice přísný ve výběru knih pro svou knihovnu. Nemilosrdně vyřazujte všechno, co už nebudete potřebovat. Hlavně různou beletrii a vůbec knihy, které jednou přečtete a víte, že se k nim už vracet nebudete. (1972)" Václav Černý, Antonín Bělohoubek "Rozmluvy s Václavem Černým" (1998) ✻ ✻ ✻ "Mně se líbí,“ opakoval jsem. „Bav se s ní rozumně. Ne abys jí povídal nesmysly jako ,Orchestr hraje dnes prima“...
celý text

"Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy." Alan Marshall (1963)

Obrázek
 foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Řekl jsem mu, proč k němu přicházím. Vysvětlil jsem, že mám pocit, jako bych byl málo placen, a že srovnání s částkou, kterou dostává on, by mu snad umožnilo navrhnout mi spravedlivý honorář. „To nesouvisí s hodnotou vašich článků,“ pravil. „Všichni jsme placeni podle toho, jakou máme převahu, jakou váhu má naše osobnost, abychom dovedli přesvědčit ostatní o své ceně. Jste asi placen tolik, zač stojíte. Kolik vlastně dostáváte?“ „Tři libry deset." "Tři libry deset — ano, tak to je. Tak já dostávám patnáct liber za stejný počet slov, ale můj honorář vyjadřuje schopnost přesvědčit redaktora, že za tolik stojím. Vy takovou schopnost nemáte, a proto vám vždycky budou platit jenom to, čemu říkám pakatel. Kdybych byl vámi, netrápil bych se kvůli tomu. Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy, aby poskytovali blahobyt těm, jejichž potřeby jsou větší než vaše.“ „Vy si tedy mys...
celý text

Téma v literatuře V. - Peníze, bankovnictví & chudoba

Obrázek
  foto: politická karikatura z časopisu Puck Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Jedna z velkých zkušeností, které jsem v životě udělal (a ne příliš brzo) : dávej si pozor, všímej si, jak se lidé tváří, nebo co jim bezděčně dělá obličej, když mluví o penězích..." Jan Zábrana "Celý život (1) - výbor z deníků 29. dubna 1948 - 5. listopadu 1976 (Torst, 1992) ✻ ✻ ✻ "Dělníci zoufale dřeli, aby se udrželi v továrnách na boty, podvyživená děvčata často omdlévala u strojů, byli zavedeni takzvaní vodiči, kteří udávali rytmus výroby. (Držte krok s vodičem po své levici, nebo půjdete. Vodič pracuje rychle. Je to vybraný dělník. A vy musíte také pracovat rychle.1) Jak se prohlubovala krize, zvyšovala se zaměstnanost dětí, zatímco mladí lidé přes jednadvacet let nemohli najít práci." Alan Marshall "Ve vlastním srdci" (1964, česky 1980) přel. Ladislav Smutek, s. 81 ✻ ✻ ✻ "Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a ch...
celý text

Hip hop jako kultura, nebo žánr? (Affro, Filip Konvalinka, Dj Mehdi, Bobby a Jakub Tichý)

Obrázek
  foto: Brooklynský rapper Special Ed. Toto foto bylo použito pro obálku alba "Youngest in Charge" (1989) Ačkoliv je hip hop už delší dobu nazýván "novým popem", stále bývá označován za městskou subkulturu. Kontroverzní newyorský podcaster Troi "Star" Torai ve svém pořadu The Star Report tvrdí, že hip hop není kultura, ale hudební žánr. Samotný pojem "kultura" definují vědní obory různými způsoby: sociolog Daniel Bell označuje kulturu za "sféru významů", jež je schopna "nalézat imaginativním způsobem, skrze expresivitu umění a rituál, smysl ve světě." Kulturní historik J. Huizinga vidí zase v kultuře "směřování k ideálu, který je více než ukojení pouhých tělesných potřeb." Jinými slovy, 20. století definuje kulturu jako nehmotné statky určité skupiny lidí (národa/civilizace), bez nichž by nebyla sama sebou. Teprve až éra amerického multikulturalismu a kulturní revoluce 60. let rozšířila význam kultury a zahrnula do...
celý text

Seriál Chalífát a racionalizace nenávisti vůči muslimům v Evropě (20.6.2020)

Obrázek
„Civilizace, jež zjevně nedokáže řešit problémy vyvolané vlastním fungováním, je civilizací úpadkovou. Civilizace, jež raději přivírá oči před svými nejklíčovějšími problémy, je civilizací zasaženou. Civilizace, jež se snaží oklamat vlastní zásady, je civilizací na smrt nemocnou. (...) Evropa je neobhajitelná. (...) To není samo o sobě nijak závažné. Závažné je, že „Evropa“ je mravně, duchovně neobhajitelná.“ „Rozprava o kolonialismu“ Aimé Césaire (1950)* Začátkem roku 2020 odvysílala švédská televize (Sveriges Television) a v březnu Netflix osmidílný seriál Chalífát, popisující příběh muslimů, kteří se buď do tzv. Islámského státu (IS) dostat chtějí a nebo v něm již naopak jsou, a rádi by se vrátili zpět do Evropy. V zásadě se příběh odehrává ve dvou rovinách; v té první je hlavní hrdinka Pervin, švédská muslimka, která se svým manželem odjede do syrského města Rakka (arab. aR-Raqqa) a naivně očekává v Dáiš ovládaném městě idylickou islámskou společnost. Po tomto zklamání s...
celý text

Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Aš-šifa’ I. "arabic" (CSAV, 1956)

Obrázek
Among many writings of the brilliant scholar, philosopher and writer Avicenna (from his Arabic name Abu Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, born in 980 in Afsana, close to Bohara, and deceased in 1037 in Hamadan), the sixth book of his big work “Ash-shifaa“  (The Book of Healing), treating the subject of psychology , is highly significant by his importance. During the Greek antiquity as well as in the Middle Age, in Asia and in Europe, psychology had probably been, within the wide frame of philosophy and natural sciences, the most important scientific branch, for the questions it rises extend to all the phenomenon of life but mostly to the problems of sensible and intellectual knowledge, and also the problems regarding the union of the body and soul, from here, psychology enters the field of ancient natural sciences.
celý text