"Psychologie Ibn Síny" Ján Bakoš (ČSAV, 1956)

března 20, 2013

V českých překladech a monografiích budeme těžko hledat jinou osobnost z islámské historie, které bylo věnováno více samostatných publikací, než právě Avicennovi (latinský přepis jeho arab. jména Ibn Sína).

O to víc překvapivé a trochu i svým způsobem publikování kuriózní, je dvousvazkové vydání "Knihy uzdravení (arab. Kitab aš-Šifa)", které vydala česká akademie věd ve francouzštině a arabštině, jehož autorem je slovenský orientalista Ján Bakoš. Ibn Sínova Kniha se řadí mezi jeho šest velkých děl a zabývá se tématem psychologie. Následující text je převzat z recenze publikováné v časopise Nový Orient v roce 1958, autor Karel Petráček.

„Nad knihou akademika Jána Bakoše“

Nový orient (1958, roč. 13, č. 3, s. 59-60), autor Karel Petráček

Mezinárodní ohlas díla akademika Jána Bakoše "Psychologie d´Ibn Sina (Avicenna) d´apres son oeuvre as-Sifa", česky řečeno Psychologie Ibn Síny (Avicenny) v jeho díle nesnadného pojednání Ibn Sínova podle jedné litografie a několika rukopisů (I. díl, Praha 1956, v arabštině) a v druhém díle podává francouzský překlad. Důležitou částí druhého dílu je obsáhlý komentář.

Kdo alespoň jednou ve svém životě pracoval s arabskými rukopisy uzná, že edice díla není právě prací snadnou. Není to pouhé opisování rukopisu. Především je zde několik rukopisů a vyznat se v jejich variantách, ocenit je a využít pro výsledný text, to je mravenčí práce, která postupuje od slova ke slovu. K tomu si musí čtenář přimyslet propletence arabského písma, které jsou leckde rozmazány, chybí jim tečky označující některá písmena, a v neposlední řadě jsou někdy pokaženy dlouholetou tradicí a hemží se písařskými chybami.

Přitom ovšem edice díla má prvořadou cenu pro vědecký výzkum. Vždy jedině na základě dobré edice se může rozvíjet další bádání a každá chybička v textu může odsunout řešení závažných problémů o několik let, ne-li více. Tím přesnější musí být práce editora. Akademik Ján Bakoš neměl s Ibn Sínovou psychologií lehkou práci. Vždy mnozí kopisté leckdy ani nerozuměli přesně tomu, co opisovali, a nelze se pak divit, že v jejich kopiích je celá řada vynechaných míst, omylů i drobných písařských míst. O jejich množství svědčí to, že leckdy se díváme na překlady poněkud svrchu. Nejde arciť o překlad beletristický, ale o přesné převedení myšlenky jednoho z největších duchů lidstva do francouzštiny, při čemž důraz leží právě na tom slově přesný.

Vždy jde o filosofický text, kde přesnost pojmů je požadavek, od kterého nelze ustoupit. Potíž je však v tom, že leckdy pojmy řazené zakladateli arabské filosofie nebyly tak přesné, jak bychom si přáli. I oni zápasili s terminologií řeckých filosofů i s pojmy touto terminologií označovanými.

S tím se bezpochyby musel doslova prát i akademik Ján Bakoš, i když mu v ruce stála výborná pomůcka, jakou je slovník filosofického jazyka Ibn Síny od paní Goichonové. Z tohoto souboje badatele s textem však vyšla jasná myšlenka filosofova jako drahé jádro z tvrdého ořechu, jádro chutné a příjemné milovníkům moudrosti. Kolik bylo však těch, kdož se mohli seznámit se systémem Ibn Sínov psychologie v arabštině? Jejich počet je nesrovnatelně menší než počet čtenářů znalých jazyka francouzského, kteří mohou nyní Ibn Sínovo dílo studovat.

K vědeckému překladu patří také komentář, je dokonce jeho nutným doplňkem. Akademik Bakoš mu věnoval kolem čtyřiceti stran petitové sazby. Shrnul zde srovnávací materiál z řeckých filosofů, zvláště Aristotela, o kterého se Abů Ali Ibn Sína nejvíce opíral. Jsou zde probrány i problémy, které se k textu váží. Jen namátkou uvádím Ibn Sínovo "cogito ergo sum" v pozn. 58. Nadmíru užitečný je i index hlavních problémů avicennovské psychologie, který je vlastně stručným nástinem teorie tohoto myslitele. (II., 232 - 242).

Jediného lze litovat: že není v samostatném oddíle pojednáno o vztazích Ibn Sínovy psychologie k psychologii peripatetické. v úvodu k druhému dílu (VII - VIII) se o tomto problému sice krátce jedná stejně tak jako v mnohých poznámkách. Ale celková souvislost běžnému čtenáři nutně uniká. Byl by to krásný dokument rozvoje lidské myšlenky a nemyslím, že by širší publikum nezajímal.

Kdo však ví, co akademik Bakoš zamýšlí? Známe ho jako znalce syrské psychologie (vydával Barhebraea a jiné), nyní se nám představil jako avicennolog. Snad se jednou dočkáme i takového syntetického díla, kde vývoj arabské a syrské psychologie, alespoň ve výběru jejich největších představitelů, bude nastíněn.

Akademik Bakoš se zabývá myšlenkou vydat a přeložit Ibn Sínovu Logiku. Buďme neskromní a přejme si obě díla, a akademikovi Jánu Bakošovi dosti sil k tomu, aby je mohl připravit.

......................................
Název: Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Aš-šifa’
I. díl (arabsky), II. díl (francouzsky)
Autor: Abū Alī Ibn Sīnā (980-1037)
Překlad: Ján Bakoš
Vydavatelství: Čs. akademie věd
Sekce jazyka a literatury; Sv. 7 (díl I., arab.)
Sekce jazyka a literatury; sv. 8 (díl II., fr.)
Rok vydání: 1956
Počet stran: 273 (I. Díl), 245 (II. Díl)
......................................

"Psychologie Ibn Síny" I. díl (arabsky) + obsah