"Přehled politických a kulturních dějin islámských zemí... , Díl II." Rudolf Veselý (Karolinum, 1991)

S islámem vešel na počátku 7. stol.n.l. do světových dějin nový činitel, který světové dějiny pronikavě a natrvalo ovlivnil. Islám se stal základním civilizačním stimulátorem společenského a politického života zemí Západní Asie a Severní Afriky. Je nepochybné, že od svého vzniku dodnes hraje islám podstatnou úlohu ve vývoji zemí Západní Asie a Severní Afriky, zemí, jež nazýváme Předním, Blízkým či Středním Východem.

V následujících kapitolách shrneme na pozadí společensko-ekonomického pohybu základní rysy tohoto politického vývoje od vzniku islámského učení a jeho první politické aplikace v Muhammadově medínské obci až do konce 18. století.
Těchto 1200 let bylo dobou, kdy islámské země prožívaly epochu samostatného historického vývoje neovlivněny ve svém celku západní Evropou. Náš výklad končí v okamžiku, kdy se islámské země staly předmětem zájmu rozvíjejících se kapitalistických západoevropských zemí. Období mezi 7. a 18. stoletím bylo dobou realizací hodnot islámu, jejich politických, společenských a kulturních aplikací a jejich transformací v nových historických podmínkách.

První díl popisuje dějinný vývoj států, které byly nějakým způsobem spjaty s chalífátem a jeho územím, jak se vytvořilo v průběhu první poloviny 8. století. Dále jsou to dějiny počátků islámského státu a chalífátu umajjovského a abbásovského, a dějiny státních útvarů, které na tomto území vznikly či vznikly mimo něj (severní Afrika, Španělsko - al-Andalús).

Druhý díl začíná invazí Mongolů ve 13. století, která rozdělila islámský svět na dvě velké části - na část Mongoly ovládanou, která zabírala oblast íránskou a turecko-mongolskou a na část arabskou, která nebyla pod vládou mongolských chánů. Toto etnicko-politické dělení se prohloubilo, takže v 15. a 16. století se islámský svět rozpadl již na tři velké národnostní a politické oblasti:

na oblast arabskou, jíž stál v čele stát egyptských Mamluků
na oblast íránskou v čele se státem Safíjovců v Íránu
na oblast tureckou, kterou reprezentoval stát osmanských Turků v čele s dynastií Osmanskou

Islámský svět podlehl v nedávné minulosti dočasně více či méně evropské politické a sociálně-ekonomické nadvládě. Z velké části však dokázal překonat tyto vnější síly tím, že jich využil a přetvořil je v nástroj svého osvobození a tak pro budoucnost vytvořil předpoklady pro formování nových sociálně-ekonomických vztahů.


(Text je převzat z úvodu, autor Rudolf Veselý)


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název:
Přehled politických a kulturních dějin islámských zemí od vzniku islámu do konce 18. století, Díl II.
Autor: Rudolf Veselý (n.1931)
Vydavatelství: Karolinum, 1991
Rok vydání: 1991 (první vydání, Univerzita Karlova, 1971)
Počet stran: 153
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%




:: OBSAH DRUHÉHO DÍLU ::

Úvod

XI. Mongolské státy na Předním východě a ve východní Evropě

XII. Írán za vlády Timura a jeho nástupců

XIII. Předmoghulská Indie

XIV. Turecké státy ve východním Středomoří a východní Evropě a vznik Osmanské říše

XV. Islámský svět mezi Osmanci a Safíjovci (16. století n.l.)

XVI. Indie pod vládou Moghulů

XVII. Írán v 17. a 18. století do počátku qagarské dynastie

XVIII.Úpadek Osmanské říše v 17. a 18. století


Přehled důležitých dat v dějinách oblasti Předního východu, severní Afriky a Střední Asie

Doplňková literatura

Obsah