* fitra - knihovna *

  foto: Christian Norberg-Schulz "Genius loci: Krajina, místo, architektura" (1980, česky 1994, 2010), Karsten Harries "Etická funkce architektury" (1998, česky 2010) Christian Norberg-Schulz (1926–2000)  byl norský historik a teoretik architektury. Je znám pro své četné knihy z oblasti historie a také z oblasti teorie architektury. V oblasti teorie architektury se jeho zájem posunul od analytických a psychologických teorií v počátku jeho intelektuální kariéry směrem k fenomenologii místa. Patří mezi první teoretiky architektury, kteří využili fenomenologii a ontologické myšlení Martina Heideggera v oblasti architektury. (wikipedia) Karsten Harries (*1937 v německé Jeně)  je profesorem filozofie na Yale University v USA. Zde také v roce 1961 získal titul Ph.D.; poté působil na univerzitách v Austinu a Bonnu, odkud se v roce 1970 vrátil na Yale University. Zabývá se filozofickým dílem Heideggerovým, ale také filozofií umění, především architektury. Knihu Smysl mod...

  foto: První vydání "Garden Cities of To-morrow" Ebenezer Howard (1898) Sir Ebenezer Howard byl anglický urbanista a zakladatel hnutí zahradních měst, známý svou publikací Zítra: Mírová cesta ke skutečné reformě (1898), popisem utopického města, ve kterém lidé harmonicky žijí společně s přírodou. Publikace vyústila v založení hnutí zahradních měst. Stavba prvního zahradního města Letchworth Garden City byla zahájena v roce 1903. Druhým skutečným zahradním městem byl Welwyn Garden City (1920) a hnutí ovlivnilo vývoj několika modelových předměstí v jiných zemích, jako například v USA Forest Hills Gardens navržené F. L. Olmstedem Jr. v roce 1909, Radburn NJ (1923) a města ve 30. letech 20. století zařazená v programu předměstského přesídlování Suburban Resettlement Program (Greenbelt v Marylandu, Greenhills v Ohiu, Greenbrook v Novém Jersey a Greendale ve Wisconsinu). Howard chtěl omezit odcizení lidí a společnosti od přírody, a proto prosazoval zahradní města a georgismus. Býv...

  Během veliké části historie umění bylo nerozdílnou částí života společnosti, je těžké stanovit, kde končí práce a začíná umění. Život je podrobován práci a celá lidská osobnost neproniká již pracovním procesem, aby jej oživila. Nová dělnická třída, jak je nazývána, nemůže bohužel, ani produkovati umění, ani na ně reagovati. Složité lidové tance mizí, národní písně ztrácejí svůj rozmar i hloubku. Strojově vyrobený nábytek, koberce, záclony i látky, které vstupují na místo starých rukodílných výrobků ztrácejí všechnu estetickou hodnotu.  Uprostřed 19. století započal zjevně věk neumění. Jaké účinky měly moderní metody výroby a styku na města a venkov v západním světě? Prvním následkem bylo nepochybně úplné znetvořeni krajiny a bezuzdné zneužití a drancování téměř všech přírodních zdrojů a hlavně bezuzdné zneužívání dělníků samotných. Rozklad pevných forem v pozdějších obrazech Turnérových a Whistlerových je z části svědkem prvního období režimu uhlí. Nová města 19. století trp...

  "The City in History: Its Origins, Its Transformations, and Its Prospects" Lewis Mumford (Harcourt, Brace and World, 1961)