"Postmoderní, ironické, příjemné" Umberto Eco (Poznámky ke "Jménu růže"“, 1986)
foto: Jan Smetana (1918 – 1998) český malíř, grafik, člen Skupiny 42 "Od roku 1965 do dneška se definitivně vyjasnily dvě myšlenky. Že zápletka se dá znovu objevit i jako citace jiných zápletek a že tato citace by mohla být méně ,,útěšnější" než sama citovaná zápletka (v roce 1972 nakladatel Bompiani vydal almanach, "Návrat k zápletce", byla to obdivná a přitom ironická přehlídka autorů jako Ponson du Terail a Eugène Sue a obdivná a přitom neironická přehlídka vynikajících stránek Dumasových). Je možné, aby nějaký román nebyl útěšná ukolébavka, byl problematický a přitom aby se dobře četl? Spojení těchto požadavků a znovunalezení nejen zápletky, ale i příjemného pocitu při čtení, měli přinést američtí teoretici postmodernismu. Postmodernismus je bohužel výraz, který se hodí [...] na všechno, co se zamlouvá tomu, kdo jej právě používá. Na druhé straně jako by tu byla snaha posunout tento výraz někam zpátky: napřed se zdálo, že se hodí na pár spisovatelů či umělců ...