* fitra - knihovna *

  foto: Scott Gillis "Metropolis" (2013) "Čím vyšší byly domy, tím menší byli lidé. Na ulicích  tísnily se jich tisíce, takže člověka nebylo vidět. Člověk zahynul. Začal žít teprve v násobcích, jakmile za ním vzrostla řada nul, měnil se v dav, získávaje úcty statisíců. V boji o štěstí na něj lehl zástup. [...] Věže domů se slily v jednu mohutnou horu, jejíž olověné šedé rysy se ztrácely v oblacích. S mostu to byl fantastický pohled, který pokořil užaslé oko člověkovo. [...] Odešlo všecko. Nikdy nevstoupíš dvakráté do téže řeky, nikdy neuvidíš dvakráté téhož Nového Yorku.  V této části začal vertikální život. Klubka lidských těl letěla zdvižemi do práce, zdvižemi z práce. Davově se pracovalo, davově myslelo, továrně se vyrábělo nad hřbitovy řemesel. Továrny na jídlo, které dosud jmenovali jídelnami, nasycovaly hřmotné davy kolem dvanácté; továrny na bydlení počaly požírati malé, útulné domy sídelních čtvrtí, pročež rodinný život dosud utíkal daleko za obvod Města, aby se ...

Dvořákova Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ vznikala během jeho pobytu v New Yorku, v letech 1892–1895. Obecně je známo, že se Dvořák po příjezdu do Nového světa zajímal o indiánskou a afroamerickou tradiční hudbu, pro někoho může být ale novinka, že přímo v jeho nejslavnější skladbě byl použit černošský spirituál, který si Dvořák vypůjčil od svého žáka a přítele Harry T. Burleigho, prvního afroamerického skladatele. Dvořák zastával funkci ředitele Americké národní konzervatoře, kde se Burleighem setkal. Během tří let strávených v NYC zasvětil Burleigh Dvořáka do světa černošských spirituálů a písní z dob otroctví, které znal od svého dědečka. Na oplátku zakomponoval Dvořák dvě Burleigho skladby ("Goin' Home" a "Swing Low, Sweet Chariot") do nejhranější symfonie světa. H.T. Burleigh "Goin' Home"  Antonín Dvořák „Z Nového světa“ Symfonie č.9, e-moll, op. 95, 2. věta: Largo

  foto: "Style Wars" (1983),  Režie: Tony Silver, Graffiti writers: Seen, Iz The Wiz, Shy147, MinOne, Duro, Quick, Daze (Dj Kay Slay), Mare 139, Kase2, Skeme, Sach, Rock Steady Crew, Rammellzee and K-Rob.... Letos uplyne 40 let od premiéry dokumentu "Style Wars" o newyorském graffiti a v minulém roce vyšla zajímavá kniha o současném graffiti "People & Throw up/Asian Series" od autora POST177 . Dokument Tony Silvera a kniha POSTa177 spojuje určitá ryzost, pravdivost, ale hlavně umělecký přístup nekontaminovaný korporátní/pozdně kapitalistickou kulturou, jež je vidět ve veřejném prostoru od Davida Černého, Pasty až po obličej vašeho oblíbeného rappera na energy drinku. Tony Silver svým dokumentem zachytil moment v čase, který má výpovědní hodnotu přesahující dokumentovánou subkulturu. Style Wars tedy není jen výpověď doby, ale svědectví člověka z města, nacházející se v kulturním prostředí Ameriky popsané Jeanem Baudrillardem a hledající něco skutečného...

 

foto: Gordon Parks´s Harlem in 1940´s @blog Ephemeral New York

Tragédie se stala ve městě New York (ve čtvrti Bronx), kde Diallo bydlel. 4. 2. 1999 byl zastaven policií a když chtěl vytáhnout peněženku s doklady, policisté jej zastřelili. V protokolu bylo uvedeno, že policisté na něj vypálili 41 nábojů, 19 z nich jej zasáhlo. Krátce před neštěstím mluvil telefonicky se svou matkou žijící v Nové Guiney a říkal, že se dostal na univerzitu. Příběh Amadoua Diallo inspiroval, mimo jiné, newyorské rappery, kteří nahráli kompilaci "Hip Hop For Respect [EP] Amadou Diallo Tribute ft. Mos Def, Talib Kweli " Pohřební modlitba (salatu-al-džanáza) a prosba za mrtvého (du´a). Hrob Amadou Diallo Amadou Diallo byl pohřben 16.2.1999 ve vesnici Hollade Bouru (Nová Guinea). Bylo mu 23 let. "Hip Hop For Respect [EP] Amadou Diallo Tribute ft. Mos Def, Talib Kweli" Amadou Diallo 2. 9. 1975 – 4. 2. 1999 zdroj: foto Ozier Muhammad web Amadou Diallo Foundation

New York City/I don´t know why I love you maybe it´s because you mine Like so many others, I found it all too easy to stand off at a distance an´ criticize. But there ain´t nothin´ wrong with the city, just some people been wrong there like everywhere else.

" ...Jestli vás udivuje, jak může čtrnáctileté dítě střelit svého vrstevníka do hlavy ... a pak jít domů na večeři, pak vězte, že to není otázka dne, týdne nebo měsíce. Chce to léta příprav, abyste byli ochotni spáchat vraždu... " " ...A tak guvernér navrhl zákon, který určil nejmenší možný rozsudek za přechovávání relativně malých dávek narkotik...Řešení, které překupníci vymysleli, bylo stejně tak prosté, jako ďábelské. Začali využívat děti. A děti, které nebyly ochotny se nechat tímto způsobem využívat, bylo mnoho... "

Harlem, 131st street (NYC)   *Fotografie byly pořízeny během mé návstěvy NYC/NJ/Philadelphia (květen 2001 a leden-březen 2003) *All these pictures were taken during my visit of NYC/NJ/Philadelphia in May 2001 and January-October 2003

Fotografie jsou z časopisu Světová literatura (3/1965)  a byly publikovány k povídce Jamese Baldwina „ Dopis z jedné oblasti mého mozku “

Ve svazku společně vycházejí dvě díla vymezující autorovu tvorbu. Prvotina Jdi a hlásej to z vrchu je příběhem čtrnáctiletého černošského chlapce Johna, který se pokouší definovat svůj vztah k nejbližšímu okolí i společnosti, v níž žije, aby se tak dobral pravdy o své totožnosti a místě v životě.

http://d-nice.com/

Nobody Knows My Name: More Notes of a Native Son, is a collection of essays by the american author James Baldwin. The collection was published by Dial Press in July 1961, and like Notes of a Native Son, Baldwin's first collection published 1955, it includes revised versions of several of his previously published essays, as well as new material.

 *Fotografie byly pořízeny během mé návstěvy NYC/NJ/Philadelphia květen 2001 a leden-březen 2003  All these pictures were taken during my visit of NYC/NJ/Philadelphia in May 2001 and January-October 2003