* fitra - knihovna *

„Pokora nevylučuje a nemůže vylučovati pevné osobnosti, netkví na rtech a kolenou a na tváři. Jest nejmlčelivější ze všech ctností. Jest to hrdinná ctnost, která roste a zjevuje se jen v tichu, ne ve vřavě světa. Nejpevnější, nejzbrojenější zrak musí ji obsahovati. Není z těch měkkých, beztvarých ctností, které lidé pro svoji zábavu a rozptýlení rozmělňují tisíckráte za den. Spíše chce se mi říci, má chmurný, přísný, neboť nepoddajný zrak: utkvělý na vlastní bludy s vytrvalostí královskou." (…)   "Etický člověk je nemyslitelný bez lásky k Bohu a k bližnímu, bez citu vzájemnosti. Jest bytostí tak nutně citovou jako rozumovou: vnitřní osvícení rozžehuje současně plamen srdce. Jest to plamen, v němž bude spalovati všechny hříchy svého život a obětí očistnou. Křivdil, láska spálí křivdu. Ustupoval zbaběle před vlastní zodpovědností; láska očistí jej k hrdinství. Uslábl v temnotě vášně: láska ji překoná..." Ukázka je převzata z knihy Marie Štěchové „ Prameny život...

Kniha představuje první a jediný zcela dokončený díl pamětí českého Američana, orientalisty a polyglota Aloise Richarda Nykla (1885–1958). Velmi čtivou formou se v nich věnuje svému mládí v Rakousku-Uhersku a pozdější pouti světem, např. ve Švýcarsku, Německu, USA, Mexiku, Egyptě a Japonsku. Po svém návratu do USA v roce 1916 nastoupil dráhu univerzitního profesora a později se stal světově proslulým specialistou na andaluské a srovnávací literatury. V pamětech, napsaných na počátku třicátých let minulého století, se snaží zhodnotit jak svůj život i způsob, kterým nabyl své pozoruhodné jazykové znalosti přímým i teoretickým studiem po celém světě.

Mohamed Ali Šilhavý Předseda Ústředí muslimských obcí v České republice 19. listopadu 1917 - 14. 3. 2008 rozhovor pro BBC ( září, 2001)

Sbírka básní " Osm dní “ (název podle posledních 8 dní v životě T.G.Masaryka) je věnována našemu prvnímu prezidentovi, kterého J.Seifert považoval za svůj vzor. Sbírka obsahuje několik kreseb od Josefa Čapka.

Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy vycházejí poprvé v arabštině V lednu tohoto roku vydalo nakladatelství Al Mutawassit se sídlem v Miláně překlad výběru povídek Karla Čapka. Jedná se vůbec o první vydání výběru Povídek z jedné a druhé kapsy v arabštině. Povídky přeložil z češtiny do arabštiny palestinský překladatel Burhan Kalak, úvod napsal profesor Luboš Kropáček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kniha vychází k výročí Čapkova narození, 9. ledna 1890. „Bylo vybráno a přeloženo 24 povídek z původního celkového počtu 48 povídek, a to povídek jak z jedné, tak z druhé kapsy,“ uvedl překladatel Burhan Kalak, který žije v České republice a je bývalým palestinským diplomatem v Praze.  Více v článku Petry Šťastné @ iLiteratura

Jaroslav  Med * 19. 4. 1932, Havlíčkův Brod  Literární historik a kritik Jeho osudy od havlíčkobrodského dětství za války až po dnešek.   více na na blogu FXŠ Osudy literárního historika a kritika Jaroslava Meda   (Osudy, ČRo3-Vltava) Literární historik a kritik Jaroslav Med   (audio + e-books)

Neumím o F.X.Šaldovi napsat nic podstatného; a nestydím se za to. Nedovede to napsat nikdo, nebo alespoň ještě nikdo nenapsal nic významného o tomto největším žijícím kritikovi současné společnosti, o vášnivém zbožňovateli tvoření, o básníkovi, o úporném hledači Pána Boha, o milovníkovi Dona Quijota, o Lencelotovi, s nímž se každý bojí utkati, o muži, kterého tak mnozí nenávidí jen proto, poněvadž mají strach milovati ho.

Bedřich Hrozný, jeden z našich nejvýznamnějších orientalistů, se proslavil rozluštěním chetitštiny, ale byl také zakladatelem celého oboru chetitologie, který je dnes zastoupen na mnoha univerzitách Evropy i Ameriky a od jehož vzniku uplyne v roce 2015 právě sto let. Byl archeologem, podílel se na založení Orientálního ústavu, byl prvním hlavním redaktorem jeho vědeckého časopisu Archiv orientální a jeho úctyhodná bibliografie zahrnuje okolo tří set padesáti položek. Byl také schopným organizátorem a manažerem vědy, děkanem FF a rektorem UK. Kniha v PDF

více o Vlastě Kálalová-Di Lotti:  Vlasta Kálalová-Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu 

„Anarchistický přelud dokonalé svobody, vepsaný na jejich praporu, vábí obzvláště silnější osobnosti. Kdož by se rád nevyrval konvenci, jež je tak nesnesitelně sešněrovala lidstvo! Kolik vzpour, soukromých i veřejných se proti ní již zdvihlo! Není snad jedince, národa a společnosti, aby jí občas nesetřásly třeba i s risikem života. Heslo svobody je ze všech hesel nejsvůdnější. Tomu rozumí každý. Čím je nezkušenější a naivnější, tím více je jím strhován. A věří mu ovšem doslova, netuše jeho relativity. Nechápe, že jím by zvítězila sama zkáza. Vždyť život existuje jen, pokud je spořádán. Bez řádu by nebylo žádné jednoty a tedy ani osobnosti, jež by se rozložila v tříšť pocitů, citečků a dojmů. Nebylo by ostatně ani těla, jehož důmyslná organisace zakládá se právě na řádu.

„Láska, která předvídá svůj konec, nechtíc překonat samu smrt a protáhnout se až do věčnosti, není pravou láskou.“ Pavla Buzková (1885 - 1949) Česká prozaička, divadelní kritička a publicistka

O " kritických příležitostech " Bedřicha Fučíka, editora, ředitele nakladatelství Melantrich a vězně v padesátých letech minulého století, vypráví spisovatel a literární vědec Vladimír Binar. ( 11.5. 2013) více audio souborů zde mluvené slovo (mp3, soundcloud) http://dilo-fxs.blogspot.cz/search/label/*%20mluven%C3%A9%20slovo%20*

Osobnost Vlasty Kálalové-Di Lotti, lékařky, která v devětadvaceti letech otevřela československou nemocnici v Bagdádu, je známa hlavně díky knize "Doktorka z domu Trubačů" (1), ale také ve spojitosti s politickým procesem s Miladou Horákovou a spol., kde jako jedna z mála československých osobností napsala dopis (2) prezidentu Gottwaldovi a požádala o zrušení trestu smrti pro obžalované. Ačkoli je kniha autobiografický román, můžeme v ní narazit na zajímavé informace o islámu a hlavně o tehdejších poměrech v muslimské společnosti. Na knize je zajímavý způsob vyprávění a jakýsi nadhled v situacích, kdy se jako Evropanka setkala s Orientem. Z jejích poznámek (Přes Bospor k Tigridu), které bohužel nikdy nevyšly knižně, ale mnohé citace z nich byly použity ve zmíněné autobiografii, vyzařuje inteligence a silná empatie vůči novému světu, který se stal jejím domovem až do roku 1932.

Už téměř půl roku je na internetu k dispozici blog věnovanými velké osobnosti české literatury Františku Xaver Šaldovi. Najít zde můžete nejen odkazy na e-knihy FXŠ, ale i raritní eseje a stati jiných autorů věnovaných jeho práci, názorům a významu pro vývoj českého myšlení (jak v umění, tak i ve společnosti). Neméně důležitou součástí blogu je kategorie * Česká literatura * nabízející jména, která s FXŠ souvisí přímo (Bedřich Fučík, Václav Černý aj.) nebo nepřímo (Jan Čep, Jan Zahradníček aj) a svým způsobem tak navazují na Šaldův odkaz nebo se v něm inspirují. Podporovat ověřené jméno z minulosti může vyznít, jako přihřívání polívčičky a pokus o zalíbení, chtěl bych proto zdůraznit, že FXŠ není pro mě primárně literární kritik, ale především člověk, který hájil svůj názor i v případě, že byl (velmi často) osamocen a rovněž se snažil myslet sám za sebe; tedy vlastnost, kterou dnes vidíme velmi zřídka.   * časové i nadčasové * https://nadcasove.blogspot.com/

Literárně-hudební pásmo z vězeňských básní a listů Jana Zahradníčka  a dopisů jeho ženy Marie. Připravila Jana Doležalová.  Účinkují Miroslav Táborský, Jaroslav Vlach a Jana Franková.  Hudbu Arvo Pärta, Daniela Kessnera a Petera Grahama vybrala Wanda Dobrovská.  Režie Markéta Jahodová. Natočeno v roce 2010. délka:00:54:00 download (mp3) http://www.ulozto.cz/xqkpEad/jan-zahradnicek-zjevuje-se-co-utajeno-rar Další ukázky na blogu "Soubor díla FXŠ" http://dilo-fxs.blogspot.cz/

Jiří Pistorius (19. března 1922 Praha - 15. března 2014) literární historik a kritik, překladatel, editor, publicista. Nekrolog Zuzany Jürgens http://dilo-fxs.blogspot.cz/2014/03/zemrel-literarni-kritik-prekladatel.html "Shodou okolností..." (Rozhovor s Jiřím Pistoriem) http://dilo-fxs.blogspot.cz/2014/04/shodou-okolnosti-rozhovor-s-jirim.html související: Jiří Pistorius: F. X. Šalda, bojovník a učitel svobody (audio) http://dilo-fxs.blogspot.cz/2014/03/jiri-pistorius-f-x-salda-bojovnik.html

František Xaver Šalda "politické analýzy slavného kritika" Připravil Jan Sedmidubský a Pavel Hlavatý pořad: Portréty (ČRo Plus), 25.9.2011 O smyslu, který "kritický duch" Františka Xavera Šaldy objevil nejen pro počátek minulého století, hovoří literární historik Jiří Brabec. Připravila Milena M. Marešová. Ukázky čte Hanuš Bor. Víkendová příloha - ČRo 3 Vltava (16. 2. 2013) další audio na blogu FXŠ * Soubor díla F. X. Šaldy * http://dilo-fxs.blogspot.cz/search/label/*%20FX%C5%A0%20audio%20*

Já po života kraji spíš jsem prošel nežli jeho středem a spíš než okruh změřil jeho lem, spíš stín než život a spíš divák v těle bledém já šlapal yaši zrazenou a sirou zem. Já podlostí jsem vašich všecky řádky sčítal a svědek vašich ponížení byl, já odmítal, co podplatný mi úsměv nabízel a skytal, já pošlapaný a zmarněný vámi pyl jsem sbíral. To klam: ne samolibost ješitná a chladná mně k pomstě nabrousila zbraň: Bůh ve mně trestal vás, ne, nebyla zde zrada žádná, mne zbrojil svatý hněv a chtěl svou daň. Já čela svého před mocnými neponížil, já chuďasa jsem miloval, on drah byl mi. Já lidskost vámi deptanou jsem přímil jen a výšil a jídal rád chléb chudoby a tmy. Vy báli jste se mne jak svého kata a jak svého soudce a já jen někdo byl, kdo vydá svědectví. Vy pomluvy jste na mne vymýšleli lhouce a záští vaše rostlo, kořen zlý. Vy v šlář jste pokrytecky halili své hadí tváře a zalhali ten lásky lidské div: váš plamen byl a prospěch z...

Dne 25. srpna bylo v Moskvě popraveno celkem 16 soudruhů – sedmnáctý unikl soudu i popravě sebevraždou. Mezi těmi popravenými jsou Zinověv, Kameněv, a jiní, vesměs přátelé Leninovi, členové staré leninské gardy, otcové a první vojáci ruské komunistické revoluce. Jako Hitler v Německu 30. června 1934 dal vyvraždit své staré legionáře, protože mu neustále jako strašidla stáli v cestě a připomínali něco, co slíbil a nesplnil, jeho starý původní národně-socialistický program, stejně tak nyní zatočil Stalin se starou revoluční historií ruskou. Jenže způsob, jakým tuto vraždu inscenoval, ta pokrytecká velekomedie „veřejného procesu“, je ještě mnohem odpornější než nahá surová brutalita Hitlerova a musí pobouřit každého, patřiž k tomu nebo k onomu směru ideovému, k tomu nebo onomu táboru, jen když má v hrudi poslední špetku úcty k člověku. Šestnáct starých revolucionářů před soudem poplivalo samo sebe, poplivalo své dílo, svou minulost i přítomnost. Zlomeni v sklepeních dnešního režimu s...