* fitra - knihovna *

  "Zajímavým a často pozorovaným (a opět mnohokrát na filmových záběrech zachyceným) jevem je také napodobování výrazů a pohybů dítěte matkou. Když dítě projeví jen náznak úsměvu, usměje se i matka, když se zamračí, mračí se i ona. Tím, že napodobuje projevy dítěte a že je současně i zdůrazňuje, přehání, zpomaluje, zřetelněji odděluje delšími pauzami, poskytuje dítěti zpětnou vazbu. Dítě tak dostává výrazně předvedenou bezprostřední informaci o svém vlastním chování. [...]  Z jiné strany ukazují na jemnou souhru citových stavů matky a nemluvněte pozorování amerického psychologa L. Salka. Tento badatel si na obrazech, sochách, fotografiích i při skutečném pozorování povšiml toho, že většina matek ve všech společnostech i historických dobách drží své nemluvně na levé ruce. Platí to jak pro matky pravoruké (83 % těchto matek drželo své dítě v prvých čtyřech dnech po porodu na levé ruce), tak pro matky levoruké (78 % matek). Matky samy vysvětlovaly tuto preferenci všelijak — pravo...

 

Velké firmy si našly nový zdroj zisku: naše děti. Joel Bakan odhaluje, do jaké míry tyto firmy zneužívají zranitelnost a ovlivnitelnost dětí, jak manipulují se strachem jejich rodičů a jednají bez ohledu na zájmy a zdraví dětí.

Publikace je určená především pro rodiče a učitele či vychovatele bilingvních dětí. Úvodem zmiňuje význam řeči obecně včetně charakteristických znaků „řeči zaměřené na dítě" a popisuje detailně řečový vývoj bilingvních dětí. Obsáhle pojednává o bilingvismu jako takovém, jeho různých modifikacích a zdůrazňuje jeho vztah ke kognitivním schopnostem dítěte. 

Naši přední psychologové, sociologové, pedagogové, antropologové a další odborníci z oblasti sociálních věd připravili jeden z prvních konkrétních programů výchovy dětí a mládeže k toleranci a proti rasismu.  Informace o národnostních menšinách a zvycích etnik, vytváření modelových situací neporozumění a xenofobie pomocí interaktivních her aj. Informace o národnostních menšinách a zvycích etnik, výsledky výzkumu postojů mládeže základních a středních škol, vytváření modelových situací neporozumění a xenofobie pomocí interaktivních her aj. 

Příručka poskytuje informace všem rodičům, kteří vychovávají své děti v bilingvním prostředí. Pomůže jim uchopit všechny faktory, které bilingvní výchovu ovlivňují, a nabídne jim rozličná řešení problémů, s nimiž se bilingvní rodina potýká. Informace doplňuje množství případových studií. Závěrečná část knihy obsahuje abecedně řazený rejstřík hesel. Autoři vycházejí z vlastní zkušenosti rodičů vychovávajících své děti v bilingvním prostředí a zprostředkovávají i zkušenosti jiných bilingvních rodin, se kterými  při psaní knihy spolupracovali.  Kniha je určena nejen rodinám dětí, kteří vychovávají své děti v dvojjazyčném prostředí, ale i dalším zájemcům o multikulturní prostředí.

Málokterá schopnost člověka je tak samozřejmá, jako je schopnost dítěte naučit se jazyk a tímto jazykem komunikovat. Ačkoliv osvojování jazyka dětmi je předmětem psychologického a lingvistického bádání již po dobu více než sto let, ani dnes není tento proces dokonale prozkoumán. Kniha objasňuje proces osvojování jazyka a rozvoje komunikační schopnosti u dětí na základě teorií a výzkumů vývojové psycholingvistiky. Seznamuje čtenáře s nejnovějšími teoretickými a výzkumnými poznatky o tom, jak vzniká a vyvíjí se jazyková a komunikační schopnost u dětí od narození a během předškolního období. Publikace je určena především studentům psychologie, lingvistiky, pedagogiky, vysokoškolským pedagogům těchto oborů a také učitelkám mateřských škol.  

Kniha J.Sullyho je bohatou snůškou dokladů odpozorovaných skutečností. Bylo ji dokonce až vytýkáno, že prý má ráz tuze "anekdotický", avšak neprávem zajisté, neboť slouží naopak jen ke cti spisovateli, že nedá se svést k ukvapenému a předčasnému sestrojování teorií a hypotéz, nýbrž že se moudře omezuje na obtížnou a zdlouhavou práci průpravnou, sbíraje, roztřiďuje a analyzuje co možno hojná fakta ze života dětského.

Autor, jenž se na poli teorie výtvarné výchovy mládeže již dočkal světového uznání, uvádí čtenáře nenáročným způsobem do duševního prostředí, v němž vznikají první dětské představy o světě a v souvislosti s nimi i první dětství kresby. 

Od časů J.Á.Komenského (ale už předtím, v antickém Řecku) se uvažuje o tom, s jakými duševními funkcemi je spjat výtvarný projev dítěte, jaký je jeho přínos pro rozvoj mladé osobnosti a k čemu má, či spíše může cítit jeho výchovné vedení.

Estetiskou výchovou v nejširším slova smyslu rozumíme takové působení na citovou, volní, rozumovou a mravní stránku dětského duševna, jehož cílem je trvalé ovlivnění vztahů k umělecké tvorbě historické i současné a k estetickým podnětům, které přináší společenský život a jimiž na citlivého vnímatele působí přírodní krása; estetickou výchovou se má rozvinout i vlastní estetická činnost dětí, především jejich projev výtvarný, hudební a slovesný.