Malcolm X "Běloši nám mohou pomoci, nemohou se k nám ale přidat." (12. 3. 1964)






"Běloši nám mohou pomoci, nemohou se k nám ale přidat. Nelze budovat spojenectví mezi černochy a bělochy, pokud není jednota mezi černochy samotnými. Spojenectví nemůže existovat mezi lidmi, pokud není mezi rasami. Nemůžeme myslet na spojenectví s jinými, pokud není jednota mezi námi samými. Nemůžeme očekávat, že nás ostatní přijmou, pokud nejsme schopni přijmout sami sebe."


Malcolm X
(New York, 12. 3. 1964)


Populární příspěvky z tohoto blogu

"You're not n****rs!"

Obrázek
  "The Negro In America" Arnold Rose (Harper Torchbooks , 1964) School Daze (1988), rež. Spike Lee "Are you black?" "take a look at the mirror, man" (...) "Now I bet you n****rs do think y'all white.  College don't mean shit! Y'all n****rs, and you gonna be n****rs forever - just like us. N****rs." (...) "You're not n****rs." "Bittersweet" Joyce Carol Thomas (Firesign Press, San Jose, 1973) https://en.wikipedia.org/wiki/Joyce_Carol_Thomas "Not Forever Tears" Clarence Reed (a Jihad Productions, 1969) Uncommon work of Black poetry from Newark, includes one directly addressed to Malcolm X. související:  Válka a emancipace barev (ke 100. výročí narození Frantze Fanona)
celý text

"Dobrák vozík" (Borom Sarret), rež. Ousmane Sembène (1963)

Obrázek
  Dobrák vozík (festivalový název) orig. název Borom sarret Krátkometrážní / Drama Senegal, 1963, 20 min Režie: Ousmane Sembène "Borom Sarret" (1963)  Neorealisticky laděný, krátkometrážní debut Dobrák vozík (Borom Sarret, 1963). Snímek o vozkovi, který se s koníkem a chatrným dvoukolákem v Dakaru snaží zajistit obživu pro svou rodinu, patří k prvním africkým filmům natočeným domorodým tvůrcem. Tvorba senegalského spisovatele a režiséra Ousmana Sembèneho, zvaného “otec afrického filmu“. (text HAMU ) Ousmane Sembène (1. ledna 1923 Ziguinchor – 9. června 2007 Dakar) byl senegalský spisovatel a filmový režisér, jeden z průkopníků kinematografie v subsaharské Africe. Hlavními tématy jeho děl jsou závislost afrických zemí na bývalých koloniálních mocnostech Pochází z rybářské rodiny žijící v kraji Casamance, v mládí vystřídal řadu manuálních zaměstnání, za druhé světové války sloužil u senegalských střelců. Od roku 1947 pobýval ilegálně ve Francii, kde pracoval v továrně Citr...
celý text

100. výročí narození Aliji Izetbegoviće - Nástin islámského paradigmatu (8.8.2025)

Obrázek
  Letos uplyne 100. výročí narození Aliji Izetbegoviće (8.8.1925 - 19.10.2003), prvního prezidenta samostatné Bosny a Hercegoviny, zakladatel Strany demokratické akce, ale také muslimského intelektuála z poslední generace muslimů kriticky hodnotící Západ a jeho vliv na muslimský svět. Nebýt dvou Izetbegovićových knih -  Islámská deklarace  (1970) a Islám mezi Východem a Západem  (1980) -  stal by se z něj pravděpodobně právník, jehož myšlenky by se nedostaly dál než za hranice Sarajeva. Osud Aliju Izetbegoviće ale nasměroval mimo obor, který vystudoval a jeho životním tématem bylo náboženství a politika v sekularizovaném světě. V obou zmíněných knihách teoretizuje na toto téma a za tu první byl v roce 1983 odsouzen na 14 let vězení. Tento text je koncipován jako snaha definovat hlavní body z knihy druhé - Islám mezi Východem a Západem (1980, česky 1997) - tedy Izetbegovićův koncept "islámského myšlení" a kritice západního myšlení (materialismu/ateismu/kapitalism...
celý text

"Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard (1970, česky 2025)

Obrázek
  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard   Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český Společnost spotřeby je výstižný popis našeho novodobého otroctví, otroctví bezmezného konzumu, kterému je bezvýhradně podřízen diskurz soudobého západního světa. Společnost spotřeby je jedním ze zásadních děl soudobé sociologie. Svým významem se řadí mezi díla, jako jsou Durkheimova Společenská dělba práce, Veblenova Teorie zahálčivé třídy nebo Osamělý dav Davida Riesmana. Společnost spotřeby s pronikavou jasností ukazuje, jak velké technokratické korporace vyvolávají tužby, jimž nelze odolat, a vytvářejí novou společenskou hierarchii, která nahradila někdejší třídní rozdíly. Ve Společnosti spotřeby Jean Baudrillard předkládá analýzu naší současné západní společnosti. Soustřeďuje na fenomén spotřeby předmětů, jehož se dotkl již v Le Système des objets (Systému předmětů, 1968). Je třeba si...
celý text