R.I.P Darell Mason aka DOT-A-ROCK





Mason played a role in hip-hop's earliest days as a member of the Bronx groups the Mighty Force crew, The Cold Crush Brothers and the Fantastic Five, also known as the Fantastic Freaks or the Fantastic Romantic 5 MCs, performing with Grandwizard Theodore. 

 The Fantastic Five were best known for their 1982 single "Can I Get a Soul Clap" and appeared in the film Wild Style. 

 INTERVIEW w/ DOT-A-ROCK (2002)


více v knize: "Yes Yes Y'all" by Jim Fricke and Charlie Ahearn (2002)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Muslimské debaty I. - víra a praxe, osvícenství a islám, religiozita v hypermoderní době (@Debatní klub, 2.2.2025)

Obrázek
  foto: Grande Mosquée de Paris, postavena v letech 1922 - 1926 ( více zde ) V první pořadu se pánové pokusí odpovědět na témata: Muslimové v západní Evropě a jejich přístup k současným progresivistickým tendencím v evropském liberalismu. Soužití a dialog s nemuslimy. Vnímání Západu z pohledu muslimů a naopak. Muslimové o postmoderně.  Pozvání přijali: Lukáš Alí Větrovec (*1987), moravský konvertita k islámu (od 2001), absolvent religionistiky a student islámských nauk. Administrátor vzdělávacího portálu www.e-islam.cz , facebookových stránek Islámské nauky a islám v praxi, youtubového kanálu Minaret Media, instagramového profilu Zlaté rady a twitterového účtu Dobré slovo.   Hakim Amdouni: (*1973) v Tunisku do čecho-tuniské rodiny, žijící od roku 1994 v ČR. Od roku 2015 praktikující muslim a aktivně přispívající k narovnání představ českého veřejného mínění o islámu. Je autorem komunitních přednášek a besed, např. Příběh identity (poznejte svého muslimského souseda),...
celý text

"Zahradní města budoucnosti" Ebenezer Howard (1898, česky 1924)

Obrázek
  foto: První vydání "Garden Cities of To-morrow" Ebenezer Howard (1898) Sir Ebenezer Howard byl anglický urbanista a zakladatel hnutí zahradních měst, známý svou publikací Zítra: Mírová cesta ke skutečné reformě (1898), popisem utopického města, ve kterém lidé harmonicky žijí společně s přírodou. Publikace vyústila v založení hnutí zahradních měst. Stavba prvního zahradního města Letchworth Garden City byla zahájena v roce 1903. Druhým skutečným zahradním městem byl Welwyn Garden City (1920) a hnutí ovlivnilo vývoj několika modelových předměstí v jiných zemích, jako například v USA Forest Hills Gardens navržené F. L. Olmstedem Jr. v roce 1909, Radburn NJ (1923) a města ve 30. letech 20. století zařazená v programu předměstského přesídlování Suburban Resettlement Program (Greenbelt v Marylandu, Greenhills v Ohiu, Greenbrook v Novém Jersey a Greendale ve Wisconsinu). Howard chtěl omezit odcizení lidí a společnosti od přírody, a proto prosazoval zahradní města a georgismus. Býv...
celý text

Charles Lamb "Čarodějnice a jiní noční běsi" (1821)

Obrázek
  "Příliš se ukvapujeme, považujeme-li své předky šmahem za blázny a náboženské pomatence věřící v kouzla. Vidíme, že ve vztazích к tomuto viditelnému světu byli právě tak rozumní a obezřelí jako my a rozpoznali kdejakou dějinnou nesrovnalost. [...] Gorgony a Hydry, Chiméry - strašlivé příběhy o Celaenovi a Harpyjích - se mohou odrážet v pověrčivém mozku - ale byly tu už předtím. Jde o přepisy, typy - archetypy jsou v nás, věčné. Jak jinak by na nás všechny mohlo mít vliv líčení toho, o čem v bdělém stavu víme, že je falešné? To už od přírody propadáme hrůze z těchto bytostí, neboť známe jejich schopnost působit nám tělesnou újmu? Ale kdeže! Tyto hrůzy jsou mnohem starší. Sahají do časů mimo tělo - bez těla by tudíž byly stejné ... To, že druh strachu, o němž zde pojednáváme, je čistě duchovní - že sílí podle toho, jak je na zemi nehmotný, že převažuje v době našeho nevinného dětství -, jsou obtíže, jejichž řešení by mohlo poskytnout vhled do našeho předzemského bytí a nabídnout p...
celý text

Mnoho povyku pro nic - Uráží osobnost proroka Ježíše víc olympiáda, nebo film Neposkvrněná? (10.8.2024)

Obrázek
  Úvodní ceremoniál olympijských her v Paříži pobouřil křesťanský svět parodií na Leonardovu "Poslední večeři" a Ježíše (syna Mariina, mír a požehnání Boží s ním). Klidný nezůstal ani muslimský svět a kritika přišla rovnou od nejvýznamnější sunnitské instituce univerzity Al-Azhar ( český překlad zde ). Oba postoje jsou naprosto relevantní a dávají naději ve schopnost člověka postavit se progresivistické tsunami pustošící euroamerickou společnost. Novodobé gladiátorské zápasy, opakující se každé čtyři roky, jsou mediální spektákl, jemuž se lze vyhnout jen obtížně, a proto možná křesťané opomenuli film Neposkvrněná (2024), který se teologických dogmat dotýká mnohem víc než parodie  "drag queen" tanečníků.  Žánrově se jedná o horor, nicméně film se dopouští svým příběhem a hlavně očividnými narážkami na křesťanský příběh Ježíše hned několika rouhačských provinění. Děj filmu popisuje životní rozhodnutí mladé dívky (Cecílie) stát se jeptiškou, protože v uniknutí smrti př...
celý text

"Americký malíř Albert Pinkham Ryder" Suzi Gabliková (1984)

Obrázek
  foto: Albert Pinkham Ryder "Loď na moři za měsíční noci", olejomalba na plátně, (14" x 17") "Naše kultura je v dějinách zřejmě první, která je naprosto sekularizovaná. Nejhrozivější je, že sama idea schopnosti tvořit - idea umělce vzdávajícího se světských ambicí a plně oddaného hodnotám, které komerční společnost sama nedokáže vytvořit a nabídnout - už možná přišla o veškerou svou přitažlivost. Kariéry umělců čím dál víc závisí na systému reklam, na zprostředkovatelích a hlavně dobrých a vlivných známostech. Nezajímá nás už nějaký další Albert Pinkham Ryder. Ryder byl totiž samotářský malíř žijící před sto lety, jehož absolutně nezajímali ani peníze, ani pohodlí, ani společenská prestiž. Dokázal žít s třinácti centy na den, doma přespával ve srolovaném koberci a celé noci prochodil po nábřežích pod newyorskými mosty, kde do sebe „vsával měsíční svit“ a pozoroval stíny lodí na vodní hladině. Ryder napsal: „Umělec musí žít, aby maloval, nikoli malovat, aby žil...
celý text

Andrej Tarkovskij: Umění – touha po ideálu, Odpovědnost umělce, Básník filmu, Slovo o Apokalypse (audio)

Obrázek
  foto z knihy "Tarkovsky - Films, Stills, Polaroids and Writings" (2019) Andrej Tarkovskij "Umění – touha po ideálu" (2010) čte: Jiří Hromada V textu s názvem "Umění – touha po ideálu" Tarkovskij zkoumá samu podstatu umění a tvorby. Klade si zásadní otázky jako např. Proč umění existuje? a Kdo umění potřebuje? Lidstvo je podle Tarkovského odsouzeno k nekonečnému úsilí dosáhnout pravdy a umění i věda jsou způsoby, jak získat svět a představují prostředky jeho poznávání na cestě člověka k takzvané „absolutní pravdě“. Umění si podle Tarkovského eseje na rozdíl od vědeckých koncepcí neklade za úkol žádné praktické cíle v materiálním smyslu. Jedna z nejsmutnějších věcí, která se v současnosti odehrává, je definitivní rozpad všeho, co je ve vědomí člověka spojeno s chápáním a vnímáním skutečné krásy. Současná masová kultura, zaměřená na „konzumenta“, mrzačí duše. (text Tur, Vltava) Tarkovskij3286 · Andrej Tarkovskij: Umění – touha po ideálu I. (2010) Tarko...
celý text