"Tři zvonečky: Arabské lid. ukolébavky a říkadla" Karel Petráček a Věra Kubíčková (ČSAV, 1952)

Kdykoliv se zadíváme nebo zaposloucháme do některého z projevů lidového umění, ať už je to zpěv, hudba nebo tanec, poezie nebo umění výtvarné - pocítíme upřímnou radost. Radost z bezprostřednosti, s níž lidový tvůrce dovede umělecky ztvárnit prostá dění svého života, z toho, jak spontánně, jadrně a vtipně umí vyjádřit všecko, co vidí a co jej zaujme. A to platí plnou měrou i o lidové poezii arabské. Také ona se nepájí ze stejného zdroje, zrcadlí život obyčejných lidí od jara do podzimu, avšak nejde jí o pomíjivé a pomíjející osudy jedince, jí zajímají pouze ty události, které s pravidelností ročního střídání, potkávají život celého kmene, rodu, celého národa.