* fitra - knihovna *

Nepokoje v Jižním centru Los Angeles vyvolal osvobozující verdikt v případu napadení Rodney Kinga Los Angelskou policií, který se udál 2. března 1991. Obžalovaní policisté (Laurence Powell, Stacey Koon, Timothy Wind, Theodore Briseño) byli 29. dubna 1992 zproštěni viny. Nepokoje si vyžádaly 55 mrtvých, 2300 zatčených a škodu za 1 miliardu dolarů. Případ byl znovu otevřen v roce 1993 a King znovu vypovídal jako svědek. Nový verdikt zněl trest odnětí svobody na 30 měsíců pro  Laurence Powella a Stacey Koona, další dva policisté (Timothy Wind, Theodore Briseño) byli zproštěni viny. Odškodné pro Rodney Kinga bylo téměř 4 milióny dolarů. Od útoku v roce 1992 do současnosti, měl King nejméně 4 další problémy se zákonem způsobené jeho závislostí na alkoholu. V roce 2009 šel na léčení do Pasadena Recovery Centra.  Zákrok kalifornských policistů opět otevřel téma Afroameričanů v americké společnosti, a jako téma se tato událost objevila v textech amerických rapperů,...

" Já také jsem Amerika " přední strana obálky " Já také jsem Amerika " zadní strana obálky   " Já také jsem Amerika " úvodní strana  Info o knize: "Já také jsem Amerika" Markéta Vojtovičová (Pressfoto, 1976) Grafická úprava Libor Fára

Josef Čapek patří k těm klasikům české literatury, které známe i neznáme. Dosud nedostatečně zmapovaná je například jeho rozsáhlá aktivita výtvarně kritická. Čapek byl svou občanskou profesí vlastně novinář, od počátku Masarykovy republiky ho referentství živilo, a přesto tato jeho práce zůstává dnes prakticky neznám, protože většinu Čapkových referátů je nutno hledat v knihovnách a archivech.

Tato kniha je výběrem teoretických článků a statí Josefa Čapka z tématické oblasti, která představuje v autorově mnohostranné činnosti podíl zvláště významný, počet velmi rozsáhlý a přece čtenářům dosud nejnesnadněji přístupný. Zkoumavý zájem teoretika a kritika výtvarného umění, jejž Josef Čapek sdílí s několika druhy své malířské generace

Svět islámu je nám sice povědomý, současně je však i podivně vzdálený. Dr. Grube ve svém poutavém přehledu dějin a umění etnicky i tradicemi odlišných oblastí, jež tvoří svět islámu, ukazuje s pomocí 200 názorných ilustrací bohatství a rozmanitost islámského výtvarného projevu. Za vlády Umajjovců, první velké islámské dynastie (661 - 750 n.l.), působila nová kulturní síla na svět, který dosud podléhal vlivu antiky. Pak s rostoucím vlivem Abbásovců (po r. 750) tradice Západu a Střední Asie se střetly a splynuly. Turecké, perské a arabské prvky se prostupovaly a vzájemně se ovlivňovaly pod patronací islámu.

S islámem vešel na počátku 7. stol.n.l. do světových dějin nový činitel, který světové dějiny pronikavě a natrvalo ovlivnil. Islám se stal základním civilizačním stimulátorem společenského a politického života zemí Západní Asie a Severní Afriky. Je nepochybné, že od svého vzniku dodnes hraje islám podstatnou úlohu ve vývoji zemí Západní Asie a Severní Afriky, zemí, jež nazýváme Předním, Blízkým či Středním Východem. V následujících kapitolách shrneme na pozadí společensko-ekonomického pohybu základní rysy tohoto politického vývoje od vzniku islámského učení a jeho první politické aplikace v Muhammadově medínské obci až do konce 18. století.

S islámem vešel na počátku 7. stol.n.l. do světových dějin nový činitel, který světové dějiny pronikavě a natrvalo ovlivnil. Islám se stal základním civilizačním stimulátorem společenského a politického života zemí Západní Asie a Severní Afriky. Je nepochybné, že od svého vzniku dodnes hraje islám podstatnou úlohu ve vývoji zemí Západní Asie a Severní Afriky, zemí, jež nazýváme Předním, Blízkým či Středním Východem. V následujících kapitolách shrneme na pozadí společensko-ekonomického pohybu základní rysy tohoto politického vývoje od vzniku islámského učení a jeho první politické aplikace v Muhammadově medínské obci až do konce 18. století.

Ghassán Kanafání, významný palestinský spisovatel, se narodil roku 1936 v městě Akka v severní Palestině, avšak již ve 12 letech byl nucen se svou rodinou opustit vlast v důsledku izraelské okupace, podobně jako statisíce jiných rodin palestinských Arabů. Po krátkém pobytu v Libanonu přesídlila rodina do Sýrie a Ghassán se svými sourozenci prodělával těžké mládí palestinského vyhnance a pomáhal od mládí živit rodinu. Přitom navštěvoval večerní školu, později i střední a po jejím absolvování se stal učitelem v táborech pro uprchlíky.