* fitra - knihovna *

Sbírka básní " Osm dní “ (název podle posledních 8 dní v životě T.G.Masaryka) je věnována našemu prvnímu prezidentovi, kterého J.Seifert považoval za svůj vzor. Sbírka obsahuje několik kreseb od Josefa Čapka.

"Černoch je přirozený, spontánní a bystrý talent. Zde tedy začasto vstupuje do popředí určitý jeho vtip, radost a až i humornost, něco i z té čipernosti, jevící se zase jinak v obchodním talentu Afričanů, v jejich zálibě v obchodu, který provozují začasto ne z vážné potřeby, ale pro kratochvíli samu. Je v tom mnoho potěšení míti věci, čachrovati s věcmi. Vyrábějí a tvoří začasto z hravého sklonu, vždycky však s velice šťastnou formální schopností. Teď musíme předeslati, že primitivní národové nejsou tak bědní, jak se mnohdy míni; aspoň na Afriku to v celku naprosto neplatí. Nesmíme – až na nějaké ty výjimky – viděti v afrických národech jen žalostné živořící nuzácké stíny a ne lidi z masa a krve, s živými a uplatňovanými náklonnostmi, s vysloveným a sytě využívaným naturelem. A mají tedy i své ponětí závažnosti, důstojnosti a tak tedy i representace, nějakého životního luxu, a řekněme i svého způsobu elegance. (…)  Z anatomických tvarů uchopí jen to nejpodstatnější a přeloží ...

Trapnosti. Trapné je důležité kázati v románech nebo na jevišti věci, které v dané chvíli člověk přirozeně v sobě najde. – Hrdinství, odpírání, obětavosti možno snad naučiti premiérové publikum, ty ostatní ne tak snaživé: ti jsou toho schopnější než si autoři myslí. – Asi jsou autoři sami velmi premiérovými lidmi. Hrdinství (mravní brannost) je věc prostá a má být buzeno a připomínáno prostými prostředky a nikoliv zatracenou, hysterickou intelektuální onanií. Kdo dovede milovati svobodu, spravedlnost, svou rodinu, půdu, bude přirozeně hájiti svobodu, spravedlnost, půdu; tomu ho nemusí učit žádný pán ve smokingu. Strádání a obětem se neučí (leda ve smokingu), strádá se a obětuje se více než si smokingoví hlasatelé dovedou představit. Je tomu třeba jen dáti lidsky slušný, živý a prostý výraz – jestli už je třeba na to přistřihovat a šít divadelní formu. zdroj:  " Psáno do mraků "  Josef Čapek 

Jan Zrzavý "Umění Josefa Čapka" (PDF) Stať Jana Zrzavého vyšla původně ve sborníku Život 12, v březnu 1954 .................. Václav Černý "První náčrt k studii o Josefu Čapkovi" (PDF) Stať Václava Černého vyšla v Kritickém měsíčníku 8, 1947. Dále pak v jeho dvousvazkové sbírce esejů " Tvorba a osobnost" . . ................. Jan Patočka "Kulhavý poutník Josef Čapek" (PDF) Stať Jana Patočky vyšla v časopise Tváře 1, č.9/10, prosinec 1964. Původně se jednalo o přednášku pod názvem „ Josef Čapek myslitel “ přednesena na vzpomínkovém večeru ve Společnosti bratří Čapků 22.března 1950 v Lékařském domě v Praze k pátému výročí zmizení Josefa Čapka (naposledy spatřen v koncentračním táboře Bergen-Belsen 4.4.1945) . .................

Kniha měla vyjít v roce 1947 u F. Borového jako pietní publikace k Čapkovým nedožitým šedesátinám. K autorské účasti byli přizváni „ pátečníci “ a lidé z blízkého okruhu Josefa Čapka.

"Josef Čapek Kulhavý poutník" (Krátký film Praha, 1967) Úryvky z Čapkových knih - Lelio, Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora, mluví: Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček a Jan Tříska. hudba: Marek Kopelent námět, scénář, režie: Jiří Gold "Jiří Trnka" dokument Režie: Jiří Lehovec Rok: 1967 Délka: 11 minut Pouhých deset minut trvá následující, Jiřím Lehovcem mistrně natočený, filmový dokument z roku 1967 o Jiřím Trnkovi, který nám pootevřel skrytá vrátka do zahrady naší imaginace, představivosti. Jeho výtvarné umění a filmové loutky - mají duši. Pojďte tedy navštívit Jiřího Trnku při práci. (oficiální text distributora) "Karel Zeman dětem" (1980) Režie: Karel Zeman 1980, 20 min

Přátelům "Dříve než odejdu z tohoto světa a v nic se obrátím, již ani šerý stín ve věčných temnotách, jen bez paměti prach,  prach smytý z paměti, přátelé, chtěl bych vám před prahem zásvětí své vděčné díky vzdát. Měl jsem vás povždy rád, však říci vám to, žel, mně plachý ostych překážel, přímo od srdce vyslovit ten hřejivý a světlý cit, ten pocit milý tak a prostý přátelské důvěry a náklonnosti. Podivná bytost člověk je: váhá si přiznati, co miluje, a nepoznán pak odchází; odpusťte, mojí předrazí, rodní vy moji, ženo, dítě mé, jednání moje nesprávné, já tolik jsem vás miloval a neřekl to, nepřiznal, nepřičinil se, přátelé, vám lépe vyjeviti city své. ... Vám, přátelé vy hodní, rozmilí, vděčností přemnohou jsem zavázán: měl jsem vás rád, však neřekl to vám, než plaše schovával to v sobě sám, ta vděčnost ale v srdci nemluvném měla svůj ustavičný byt, ta tichá věrnost v srdci mém žehnula světlým plamenem, ten jenom smrt může uhasit!" Zdroj: Josef Čapek „Oheň a...

JOSEF ČAPEK - MALÍŘ, BÁSNÍK A SPISOVATEL V Klementinum od 6. 6. do 4. 7. 2012 Výstava, kterou pořádá NK ČR ve spolupráci s Památníkem K. Čapka, se snaží podat ucelené informace o životě a díle Josefa Čapka, umělce a ryzího člověka, který poněkud zůstává ve stínu svého celosvětově známého bratra Karla. Na závěsných panelech je zdokumentována jeho tvorba literární i výtvarná, odvíjí se jeho životní příběh. Výstava zachycuje mládí, studia, první společné tvůrčí počátky s bratrem, předválečnou avantgardu, volnou malbu i práci pro obživu, umělecky naplněná 30. léta 20. století, boj proti totalitě a konec života v koncentračním táboře. Expozici doplňuje výběr monografií z fondu Národní knihovny, na jejichž obsahu i formě se Josef Čapek umělecky podílel. Výstavní chodba v přízemí, pondělí – sobota: 9 – 19 hodin Více ZDE (text www.nkp.cz) Knihy Josefa Čapka ZDE

Josef Čapek patří k těm klasikům české literatury, které známe i neznáme. Dosud nedostatečně zmapovaná je například jeho rozsáhlá aktivita výtvarně kritická. Čapek byl svou občanskou profesí vlastně novinář, od počátku Masarykovy republiky ho referentství živilo, a přesto tato jeho práce zůstává dnes prakticky neznám, protože většinu Čapkových referátů je nutno hledat v knihovnách a archivech.

Tato kniha je výběrem teoretických článků a statí Josefa Čapka z tématické oblasti, která představuje v autorově mnohostranné činnosti podíl zvláště významný, počet velmi rozsáhlý a přece čtenářům dosud nejnesnadněji přístupný. Zkoumavý zájem teoretika a kritika výtvarného umění, jejž Josef Čapek sdílí s několika druhy své malířské generace

Arthur Machen "Tři podvodníci" 1927 Mistr Petr "Pleticha" 1921 Charles Vildrac "Objevy" 1923

Posmrtně vydané dílo Josefa Čapka PSÁNO DO MRAKŮ, zveřejňující jeho filosofický zápisník z těžkého čtyřletí kolem katastrofální krize evropského podzimu 1938, je knihou u nás zcela výjimečnou, jednou z těch, které se stávají věčnou hodnotou v duchovních dějinách národa. „Chtěl bych knihu plnou hvězd,“ řekl o ní autor,

Nejskromnější umění je soubor esejů a studií o takzvaném diletantském umění, které bylo poprvé knižně vydáno v roce 1920. První publikace esejů zahrnutých do Nejskromnějšího umění už vyšly jako ukázky připravované knihy.

Kniha Josefa Čapka ( Psáno do mraků , Nejskromnější umění ) už naznačily, že v jeho osobě není jen kritik, ale i myslitel a filosof. Kulhavý poutník je bezpochyby velmi hloubavá úvaha, ve které J.Čapek nalézá dostatečný prostor k svobodnému a nekonvenčnímu zamyšlení nad osudem člověka, společnosti a bytím jako takovém.

  „Kdo to měl být, ten Kulhavý poutník ? Abych to řekl co nejstručněji, znamenal mi člověka, který někam jde. Kohosi, kdo zajisté má někam namířeno, ale napadá trochu na jednu nohu a tak ovšem není rázným chodcem … Ale ta trocha kulhavosti mu nevadí, aby si, třebas napadaje, nešel svou cestou jako jiní lidé. Ba, jda o něco pomaleji, než mnozí ostatní, někdy při tom více vidí a pozoruje a snad i o něco uvážlivěji si povšimne všelijakých setkání. Občas se postaví, když se ta kratší noha malinko či více prohne; usedá třeba u příkopu, což je docela dobré místo k zastávce, neboť příkop je vždycky tak trochu příměr světa a života, nebo se posadí do stínu pod velikým stromem, jehož listí se třpytí a šepotá dolů k zemi, do šíra kraje u vzhůru k velkoduchovému blankytu, a zde tedy odpočívá, aby nespěl příliš kvapně, aby si pooddechl a při tom se porozhlédl. Tu, nabíraje na silách i na vděčné odevzdaném poklidu, nazírá úkazy veliké, jako je třeba pták nebo jen motýl. Takto tedy tou kr...

Kniha Josefa Čapka, nazvaná Dějiny zblízka shrnuje výběr politických kreseb, kterými malíř a básník satiricky glosoval v předválečných Lidových novinách současné události. Tyto řezavě ironické dokumenty doby vychází knižně poprvé. A jejich soubor dokládá, že v obsáhlém a rozmanitém díle Josefa Čapka mají místo velmi významné. V nich objevuješ pojítko mezi malířem tak silné a politické imaginace a myslivým básníkem, který ve svém Kulhavém poutníku a v zápisníku vydaném pod titulem Psáno do mraků vnesl do českého písemnictví zcela nový útvar literární.