Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2025

Abdel-Wahab El-messirí o filosofii nového světového řádu & střetu islámského světa se Západem

Obrázek
  Abdel-Wahab El-messiri (1938 – 2008), egyptský profesor anglické literatury a komparatistiky. Kritik západní moderny a popularizátor tzv. "islámského modernismu". V 50. letech studoval na Alexandrijské univerzitě, později v 60. letech studoval anglickou literaturu a komparatistiku na Kolumbijské univerzitě a dále na Rutgersově univerzitě ve Spojených státech. Po návratu pracoval jako řádný profesor (1979-1983) na Ain shams univerzitě v Káhiře. V 80. letech krátkodobě působil na univerzitách v Saudské Arábii, Kuvajtu a Malajsii. Více zde @Arab Philosophers "Filosofie nového světového řádu"  Abdel-Wahab Elmessiri ”Nový světový řád považuji za vrchol moderny, ale postrádající zcela jakékoli hodnoty. Nový světový řád usiluje o přetvoření světa v jeden velký trh a to vyžaduje zrušení rozdílů mezi všemi lidmi. Z člověka se musí stát nevyčnívající konzument. Naopak jedinec, který si udrží svou integritu, nebude lačně dychtit po konzumu, nebude poslouchat populární hudb...

Albert Camus "Zápisníky" & "Nihilismus a dějiny"

Obrázek
  Albert Camus "Nihilismus a dějiny" (2012) Překlad Kateřina Lukešová, účinkuje Jan Vlasák. Text je z knihy "Člověk revoltující" Albert Camus (1951, česky 1995) Albert.Camus · Albert Camus "Nihilismus a dějiny" (2001), čte Jan Vlasák Albert Camus "Zápisníky" (2013) Deníkové záznamy z let 1935–1959: texty na pomezí eseje, filozofie a básně v próze, postřehy, čtenářské záznamy, zárodky budoucích děl.  Albert.Camus · Albert Camus "Zápisníky" (2012)

"A vidím teď vše, co jsem tenkrát nechtěl vidět ..." Egon Hostovský (1942)

Obrázek
  "A vidím teď vše, co jsem tenkrát nechtěl vidět: cizí dítě, které se jednou ke mně rozběhlo s otevřenou náručí a kterému jsem se vyhnul bez úsměvu. Domy rozjímání, do nichž jsem nevkročil. Dívčí souhlas, který jsem podvedl. Ptáče, které vypadlo z hnízda a které jsem nezvedl. Slyším kamennou kovadlinu Prahy, jak do ní buší zvony, jejichž živoucí tep dnes poznávám jen v pádu slz, slyším modlitbu za zamčenými rty ztřeštěného mladíka a slyším milosrdné ticho svátků, jichž jsem se zřekl, nocí, k jejichž hvězdám jsem nevzhlížel, podzimů, jejichž zlatém mé oči nevykoupily pro duši mír. Všech smrtí, na které jsme se nepřipravil." zdroj: "Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský (1942), audiokniha zde