Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2020

"Přelud kultury" Jindřich Chalupecký (1934)

Obrázek
  foto:  "František Hudeček" Jiří Machalický, Martin Zeman (Galerie Moderna, 2011) UKÁZKA III.   „Jsme ve společenské soustavě, která společenské uplatnění ukládá jedinci jako poslední mravní příkaz. Monomanie tvarů a barev, unikající z mezí stísněné praktické existence ve svobodu iluzivní říše představ, totiž umělci, nevystavující své obrazy a sochy jen proto, aby se stali průvodci do dobrodějné země snů. Podléhají zmíněné morálce Jde o uplatnění, o slávu, o jméno. Hodnota života se nehledá v soukromí, ale teprve tady na veřejné základně, a mimo ni vše ztrácí na ceně a smyslu. [...] Pro tuto společnost: pro "kulturní lidi", kteří ze svého víceméně úspěšného, ale vždy neradostného, vždy nešťastného, vždy znovu zavalovaného nevysvětlovaným, ale neodvratitelným pocitem prázdna a nesmyslnosti, se vykupují, se domnívají vykupovat, se snaží vykupovat sváteční úctou ke kulturním hodnotám. Čte se kniha, o niž se mluví, jde se na premiéru, kam jsou všichni, jde se na výstav...

Romare Bearden – harlémský malíř a kolážista

Obrázek
  „Dělat moderní umění umí dnes mnoho lidí, a virtuózně. Jenže dělají je spíše proto, že svět, ve kterém žijí, na nich taková díla žádá, než oni sami potřebovali svým dílem obrátit se k světu. Možná, že jim mnoho záleží na umění; ale málo jim záleží na světě.“

Sebenenávist (Panenkový test psychologa Kenneth B. Clarka a jeho manželky Mamie Phipps Clark ze 40. let)

Obrázek
foto: In the 1940s, the psychologists Dr. Kenneth Clark and Dr. Mamie Clark designed the infamous “doll tests” to study the effects of racial segregation on children (foto by Gordon Parks) Krátký dokumentu newyorské filmařky Kiri Laurelle Davisové nazvaný A Girl Like Me  nabízí zajímavou sondu do života mladých Afroameričanek a ukáže jak vidí samy sebe.  Inspirace je převzata od význámného afroamerického psychologa Kenneth B. Clarka a jeho manželky  Mamie Phipps Clark*, se kterou ve 40. letech provedl  experiment s panenkami. *V roce 1943 byla Mamie Phipps Clark první afroameričanka, která získala titul Ph.D v oboru psychologie na Kolumbijské univerzitě. "A Girl Like Me" by Kiri Davis (2005) from Mecca_Audio on Vimeo . Malcolm X "Who taught you to hate the color of your skin?" (May 5, 1962, Los Angeles) from Mecca_Audio on Vimeo .

Eutanazie – polemika mezi Markem Váchou, Tomášem Hříbkem, Jakubem Jirsou, Martou Munzarovou a Ingrid Strobachovou @Filosofický časopis

Obrázek

Kritika Tomáše Machuly k úvodu Ondřeje Beránka v překladu "Rozhodného pojednání o vztahu náboženství a filosofie" od Ibn Rušda (Filosofický časopis 2012/6)

Obrázek
  Tomáš Machula kriticky komentuje úvod Ondřeje Beránka v jeho překladu Ibn Rušda " Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie " ( více o knize zde )  " Text Ibn Rušda, který právě vychází, se ovšem týká nikoli Aristotela, ale tématu, které je pro středověké filosofy obzvláště významné a citlivé – a to jak pro oblast islámu, tak pro židovství a křesťanství. Je to vztah filosofie a náboženství. Jako první představení tohoto autora v českém překladu je to rozhodně dobrá volba. Toho dobrého je na právě vydané knize více a rád bych tyto věci zmínil dříve, než se dostanu ke kritičtější části recenze, které se nelze vyhnout, protože kniha trpí také řadou vážných nedostatků.  Nejprve je třeba říci, že překládat a komentovat Averroa je úkol nesnadný. Vyžaduje totiž znalost středověké filosofie, historiografie, arabského jazyka i náboženství. A v případě náboženství jde především o islám, ale také o křesťanství, přinejmenším tehdy, chce-li se autor zabývat Averroovým vli...

Rozhovor s islamologem Bronislavem Ostřanským o knize "Islámská čítanka" mapující muslimské písemnictví (28.10.2020)

Obrázek
  V roce 2012 jsme rozmlouvali s islamologem Bronislavem Ostřanským o jeho překladu "Popsání pozoruhodností Egypta" od šejcha Ahmada al-Maqrízího ( celý rozhovor z 05/2012 zde ). Letos v říjnu ale vydalo vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy publikaci "Islámská čítanka: Studijní antologie arabského islámského písemnictví" ( více o knize zde ) a proto jsme jej oslovili jako člena editorského týmu, který knihu uspořádal a společně se svým kolektivem přeložil více jak tři desítky ukázek muslimského písemnictví, mapující texty od středověku po současnost a představující různá východiska a typy muslimské myšlení. Ukázky všech překladů jsou v knize uvedeny bilingvně (arabsky/česky) proto kniha není určena pouze studentům islamologie, ale také arabistům, a tudíž bylo několik otázek zaměřeno na arabštinu samotnou. V závěru rozhovoru byly položeny otázky na aktuální témata, zda je, či není salafíja hnutí a také na muslimský feminismus. 1. Začal bych otázkou, z...

Rozhovor s Alenou Rettovou o její knize "Africká filosofie" představující nejvýznamnější myslitele Afriky a jejich díla (4.11.2020)

Obrázek
 

3 x výklad Verše světla (Muhammad ibn Džarír at-Tabárí, Abú Hámid al-Ghazálí, Abú Alí Ibn Sína)

Obrázek

"Islam / Visual Encyclopedia of Art" Giovanni Curatola (SLOVART, 2009)

Obrázek
Obrázová encyklopedie umění se tentokrát zabývá islámem. Tato kniha vás provede historií a největšími kulturními skvosty jednoho z nejvýznamnějších náboženství světa. Islám je rozšířen na všech světadílech, zejména však v severní Africe a střední Asii. Přijměte naše pozvání k prohlídce nejznámějších světových mešit.  Celý text knihy je v anglickém, francouzkém, německém a holandském jazyce.  Název: Islam / Visual Encyclopedia of Art Autor: Giovanni Curatola Rok vydání: 2009 Vydal: SLOVART Formát: 320 stran, 195 × 240 × 26 mm, brožovaná

Jiří Sádlo a Tereza Matějčková demytizují závažnost odborného psaní (Horror Vacui, 29.10.2020)

Obrázek
  Jiří Sádlo a Tereza Matějčková demytizují závažnost odborného psaní (49min) (Horror Vacui, 29.10.2020)

"Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016)

Obrázek
Kulturní historik zkoumá kořeny a důsledky normalizace patologického narcismu v americké kultuře 20. století na základě psychologické, kulturní, umělecké a historické syntézy. Podle jeho definice (převzaté z Freuda) narcista, jehož pohání potlačená zlost a nenávist k sobě samému, uniká do velkolepého sebepojetí neboli obrazu o sobě, přičemž ostatní lidi využívá jako nástroje k uspokojení, i když zároveň touží po jejich lásce a uznání. Ozvěny takových vlastností vidí Lasch ve fascinaci osudem a slávou celebrit, ve strachu ze soutěživosti, v neschopnosti potlačovat nedůvěru, v mělkosti a krátkodobosti osobních vztahů a v hrůze ze smrti. Podle Lasche Amerika zplodila po 2. světové válce typ osobnosti, který klinickým definicím "patologického narcismu" plně odpovídá. Svou tezi staví Lasch na osobitých politických názorech a encyklopedickém uchopení amerických sociálních a ekonomických dějin, aktuálních výtvarných a literárních děl a na klinickém výzkumu a psychologických teoriích...