"Úvod do dějin islámských zemí" Eduard Gombár (Najáda, 1994)

Tato práce v jistém slova smyslu navazuje na učební text profesora Rudolfa Veselého Úvod do studia dějin zemí Předního východu I. pomocné vědy historické (Praha 1988). Úvod do dějin islámských zemí je obsahově rozdělen do čtyř celků. První část je věnována specifikám heuristiky středověkých, moderních i současných dějin islámských zemí Blízkého východu a severní Afriky, a to jak při studiu literatury, tak i v oblasti práce s prameny. Pro tuto část je nezbytná znalost postupu a techniky historikovy práce tak, jak je obsažená v úvodu do studia dějepisu.
Doporučuji zejména dvě publikace: Havránek, J., Myška, M., Paclík, J.: Úvod do studia dějepisu. Praha 1967 a Hroch, M. a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha 1985.

Druhá část je věnována dějinám a současnému stavu výzkumu islámských zemí v Čechách.
Ve třetí části jsou nastíněny dějiny výzkumu islámských zemí v zahraničí včetně počátků zájmu o islámské země, jak se objevují u cestovatelů na Blízký východ.
Zde bylo nutno učinit pouze omezený výběr osobností a institucí tak, aby text nebyl příliš zatížen podrobnostmi.

Čtvrtá část obsahuje přehled moderní a soudobé historiografie v samotných islámských zemích. K jednotlivým tématům je připojen seznam literatury umožňující podrobnější studium příslušné problematiky.

Text úvodu do studia dějin vznikal postupně. První verze byla dokončena v srpnu 1991 před mým odjezdem v diplomatických službách. V průběhu pobytu v arabských zemích se mi podařilo shromáždit a prostudovat další materiály zejména k pramenům k dějinám muslimského Španělska a Maghribu, což napomohlo k obohacení a rozšíření první verze.
Na tomto místě bych rád poděkoval svým kolegům prof. dr. Rudolfu Veselému, doc. dr. Luboši Kropáčkovi a dr. Jitce Malečkové za cenné podněty a připomínky pře přípravě textu.

(text byl převzat z úvodu, autor Doc. PhDr.Eduard Gombár, CSc.)

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název: Úvod do dějin islámských zemí
Autor: Eduard Gombár
Vydavatelství: NAJÁDÁ s.r.o., Praha
Rok: 1994
Počet stran: 180
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

:: OBSAH ::

PŘEDMLUVA

I. HEURISTIKA
Prameny
Literatura

II. STUDIUM ISLÁMSKÝCH ZEMÍ V ČESKÝCH ZEMÍ
Čeští cestovatelé v oblasti Blízkého východu
Dějiny výzkumu islámských zemí v Čechách
Instituce se vztahem k islámským zemím v Čechách

III. STUDIUM ISLÁMSKÝCH ZEMÍ V ZAHRANIČÍ
Počátky vědeckého zájmu o Blízký východ
Soudobí výzkum islámských zemí

IV. MODERNÍ A SOUDOBÁ HISTORIOGRAFIE V ISLÁMSKÝCH ZEMÍCH
Historiografie na blízkém východě v 19.století
Soudobá egyptská historiografie
Soudobá historiografie na arabském východě
Soudobá historiografie v arabském Maghribu
Soudobá turecká historiografie
Historiografie v Íránu

Bibliografie

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text