"Čas království a říší Mukaddima" Ibn Chaldún (Odeon, 1972)
O málokteré významné osobnosti středověku, a to nejenom islámského, máme k dispozici tak podrobné a přesné zprávy jako právě o Ibn Chaldúnovi. Vděčíme za to především jemu samému, neboť zanechal vlastní biografii, lze říci, že Ibn Chaldúnova autobiografie je vůbec nejpodrobnější v celé islámské literatuře. Abdarrahmán ibn Chaldún, severoafrický dějepisec, polyhistor a myslitel, se během pobytu na hradě Kal´at Ibn Saláma rozhodl sepsat dějiny světa, jejichž první vydání dokončil po sedmi letech práce (1375-1382) a až do konce svého života je doplňoval a zdokonaloval.
Ibn Chaldún zamýšlel napsat dějiny těch národů a oblastí, s nimiž se islámský svět dostal do styku. Celý spis se skládá ze sedmi svazků: první díl "Úvod" (arab. Mukaddima), druhý až pátý díl obsahuje historii Arabů od dob před islámských až do Ibn Chaldúnovy doby.
Hlavním přínosem Ibn Chaldúna pro arabskou a muslimskou historii je jeho výbor materiálu a jeho kritické hodnocení. Z historického hlediska jsou nejcennější poslední dva díly (šestý a sedmý), obsahující dějiny muslimského západu a Berberů. Dodnes tvoří nejvýznamnější a nejbohatší pramen k dějinám této oblasti. Ibn Chaldún zde čerpá z osobních znalostí a z materiálu, který sám shromažďoval a který do té doby zůstával neznámý. Tyto dva díly nejzřetelněji ukazují jeho talent jako badatele i jako spisovatele.
Je nesporné, že partie, obsahující historii východních částí islámského světa a oblasti neislámské, patří k nejméně originálním z celého díla. Ibn Chaldún byl zde odkázán jen na písemné prameny a nebyl příliš hluboce seznámen se současnými problémy v době, kdy tyto partie psal. Přesto i zde se projevil jeho kritický duch v tom, že odvrhl různé legendy, historky a povídačky, které až do jeho doby byly považovány za historickou realitu.
Obrovský význam Ibn Chaldúnova díla, však nespočívá v narativních partiích, nýbrž právě v "Úvodu", kde je poprvé v historii vědy společnost, její kultura a civilizace předmětem objektivního zkoumání. Stejně jako pro moderní historiky, i pro Ibn Chaldún nebyly rozhodující jednotlivé události, nýbrž právě mechanika pohybu lidské společnosti. To je pro něj předmětem i cílem historického bádání.
Na jednom místě Ibn Chaldún říká:
"A to je účelem této první knihy našeho díla. A je to současně samostatné věda, neboť má svůj zvláštní předmět, totiž lidskou civilizaci a společenskou organizaci, a obsahuje své zvláštní problémy, totiž vysvětlení podmínek, které se postupně pojí k podstatě civilizace... A věz, že pojednání o tomto předmětu je něco zcela nového, mimořádného a nanejvýš užitečného."
Podle Ibn Chaldúna se řídí společenský proces určitými zákonitostmi, které přes to, že nemají tak absolutní platnost jako přírodní zákony, jsou přece jen poměrně stálé a působí, že stejné podmínky vyvolávají stejné následky.
Ibn Chaldúnova Mukaddima je velmi rozsáhlé dílo, podle káhirského vydání z r. 1867-1868, podle něhož je tento překlad pořízen, zaujímá "Úvod" celý první díl o 534 velmi hustých stranách. Ne vše, co je v "Úvodu" obsaženo, je stejné úrovně a zajímavosti pro dnešního čtenáře. Provedl jsem proto z celého textu "Úvodu" určitý výběr; řídil jsem se kritériem nevynechat nic podstatného z Ibn Chaldúnova bohatství myšlenek a vypustit to, co by bylo vlastně zátěží pro čtenáře, který není dostatečně obeznámen s problémy arabského i islámského světa
(Text byl převzat z úvodu knihy, autor dr. Ivan Hrbek)
...................................
Název: Čas království a říší Mukaddima : Úvod do historie
Originální název: "al-Mukaddima"
vydáno v Káhiře 1867-1868
Autor: Abdarrahmán ben Muhammad Ibn Chaldún (1332-1406)
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Vydavatelství: Praha, Odeon
Edice: Živá díla minulosti; Sv. 64
Rok vydání: 1972
Počet stran: 529 s.
...................................
