* fitra - knihovna *

     Koncept moderny u Masaryka a Šaldy (Jiří Brabec, 2011) 16. pokračování cyklu veřejných přednášek na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. 04:00 Co je moderna? Moderna v literatuře se pojí s koncem 18. stol. a začátekem 19. stol. Moderna je krize člověka. K čemu se subjekt (člověk) bude vztahovat. Jménem tolerance byl rozbit náboženský rozměr společnosti.  Rozum ovládnul konec 18. stol. a začátek 19. stol - "Panství rozumu" Tato moderna může být charakterizována jako uvolnění subjektu z nadosobních (náboženských vazeb) 08:29 Masaryk podává docentskou práci "Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty" Poprvé byla kniha vydána v roce 1881 v německém znění, v roce 1904 pak byla vydána i česky Masaryk si v Sebevraždě klade otázky: Kde vlastně žijeme v přítomném čase? Jak vlastně vypadá moderní člověk? Moderní člověk je nervózní, neklidný, člověk, který se zbavil Boha. Sebevražda je extrémní řešení na tuto skutečnost. 14:00 Masaryk tuto společnost naz

  "Kýč a krása mají k sobě (vizuálně) tak blízko, že jsou mnohdy těžko rozeznatelné, protože kýč je zlo, které ke svému kontaktu s člověkem užívá výrazových prostředků krásy. Mezi nimi je ale jeden podstatný rozdíl: krása je vyjevením lásky, kdežto kýč v sobě lásku nemá. Kýč má cíl člověka zmanipulovat a zahltit jeho mysl nepodstatným. [...] Zážitek, který v nás vybuzuje fyziologické smysly je zážitek velmi intenzivní, ale velmi krátkodobý a proto jej člověk musí opakovat. Zážitek, který v nás vyvolá duchovní vjem, není tak intenzivní, ale roste a nejde zapomenout, protože nás dovedl k něčemu úplně jinému."  Vladimír Suchánek zdroj: Andrej Tarkovskij a duchovní filmy (13. listopad 2011, Český rozhlas) Vladimír Suchánek (*1949) @wikipedia Vladimír Suchánek (video přednášky) @youtube *  *  *  *  * "Nejde totiž jen o to, že avantgarda vzniká jako reakce na šíření kýče, ale i kýč se obnovuje a daří se mu díky tomu, že neustále těží z objevů avantgardy." Umberto Eco  zdr

  „Hypnopedie  je  nejsilnější  prostředek  pro  vštípení  morálky  a  pocitu komunity, jaký kdy existoval.“ Studenti si to poznamenali do sešitků. [...] „Až konečně mysl dítěte je celá z takového našeptávání a až souhrn těchto našeptávání je myslí dítěte. A nejen dítěte, ale také dospělého člověka – po celý jeho život. Mysl, která soudí, dychtí, rozhoduje  se - mysl  vytvořená  z  těchto  našeptávání.  A  všechna  našeptávání  jsou  naše  našeptávání!“ "Konec civilizace" Aldous Huxley (1932) z anglického originálu ... Brave new world ... přeložili Josef Kostohryz a Stanislav Berounský v r. 1970 první překlad Gerta Schiffová v r. 1933, vydavatel V Praze : L. Mazáč

  06:00  Monoteimsus ne náboženský (židovský, křesťanský, islámský), ale sekularizovaný 08:00  Podvojnost, kritika monoteismus, Jungova ambivalence Náš svět je podvojný (muž a žena, den a noc, nádech a výdech) Nemá smysl si klást otázku, co je v té dvojici důležité V čem se liší podvojnost od prularismu? 10:00  Podvojnost není dualismus, např. dobro a zlo, protože v podvojnosti se oba prvky doplňují 12:00  Podvojnost je v kontrastu s tvrzením, že svět je založen na jednom principu 14:00  Kritika globalizovaného liberalismu, který pochází z náboženského monoteismu Trh - přirozený mechanismus Přirozená lidská práva jednotlivce 19:30  Jiná interpretace českých dějin 35:00 Současná společnost prodchnutá globalizovaným liberalismem a progresivismem 37:00 Nový myšlenkový komplex (postavený na podvojnosti), který by měl v sobě dva póly,  které by ale nesplývaly, jako např. muž a žena nesplývají, ale byly by nositeli východiska ze současného marasmu

  Myšlenkové proudy v současném Egyptě I., Politické myšlení, literární kritika Karel Petráček, Jaroslav Oliverius (SPN, 1969) 215 s. OBSAH Úvodem        K. Petráček Moderní arabské myšlení a jeho charakteristika Moderní arabské myšlení Minulost, přítomnost, budoucnost Vývoj Možnost a podmínky Tradice - věčná sunna Zosobnění sunny Vnitřní tendence arabského myšlení Formy moderního myšlení v Egyptě Politické myšlení     K. Petráček Moderní politické ideologie arabského světa Vliv Západu na politické myšlení arabského světa Politické aspekty současného islámu Islám, lidská osobnost a humanismus Islám, svoboda a demokracie Islám a nacionalismus Islám a socialismus Islámský socialismus Islám a komunismus Islám a vlastní pojetí politicko ekonomické teorie společenského pokroku Islám a cizí směry ekonomicko politického myšlení Islám a současné ekonomické učení Principy islámské ekonomie Arabský socialismus v Egyptě a islám Islám v politické akci Islám a vojenství Islám v boji o Palestinu Is

  foto: První vydání "Walden; or, Life in the Woods" Henry David Thoreau (Boston, Ticknor and Fields, 1854)  "Jitro, které se z celého dne nejsilněji vtiskává do paměti, je hodinou probuzení. Tehdy býváme nejméně ospalí a aspoň na hodinu v nás procitá část naší bytosti, která jinak dnem i nocí podřimuje. Sotva můžeme něco očekávat ode dne, máme-li tomu říkat den, do něhož nás neprobudí náš strážný duch, ale mechanické šťouchance nějakého sluhy, kdy nás nezburcuje naše vlastní obnovená mohoucnost a vnitřní podněty, doprovázené nikoli továrním zvoncem, ale chvějivými tóny nebeské hudby a libou vůní prosycující vzduch – k vyššímu životu, než byl ten, z něhož jsme se pohroužili do spánku; a tak tma přináší své ovoce a je, jak se ukáže, právě tak dobrá jako světlo. Ten, kdo nevěří, že každý den obsahuje i časnější, posvátnější, zářivě jitřní a dosud jím neznesvěcenou hodinu, zříká se života a klesá níž a níž po temnící se cestě. Poté, co smyslové vjemy částečně pominou, duše

  No Arab historical figure is more demonized than the Egyptian literati-turned-Islamist Sayyid Qutb. A poet and literary critic in his youth, Qutb is known to have abandoned literature in the 1950s in favor of Islamism, becoming its most prominent ideologist to this day. In a sharp departure from this common narrative, Sabaseviciute offers a fresh perspective on Qutb's life that examines his Islamist commitment as a continuation of his literary project. Contrary to the notion of Islam's incompatibility with literature, the book argues that Islamism provided as Qutb with a novel way to pursue his metaphysical quest at a time when the rising anti-colonial movement brought the Romantic models of literature to their demise. Drawing upon unexplored material on Qutb's life--book reviews, criticism, intellectual collaborations, memoirs, and personal interviews with his former acquaintances--Sabaseviciute traces the development of Qutb's thought in line with his shifting netwo

  foto: Rukopis koránského textu datovaný 568 n.l. - 645 n.l., nalezený na Birminghamské univerzitě v roce 2015; patří mezi nejstarší dochované rukopisy Koránu. Arabský text zapsaný na (pravděpodobně velbloudí nebo ovčí) kůži je koránská súra (kapitola) č. 20. Dle islámské tradice bylo Boží slovo (Korán) sesláno proroku Muhammadovi (570 - 632) v letech 610-632 n.l. Korán byl uchováván orální tradicí, ale rovněž zapisován. Finální redakce koránského textu proběhla za vlády třetího chalífy Uthmána ibn Affána (576 – 656).   více informací @BBC News, 22.7.2015 "Formy ústní a písemné fixace qur´ánského textu: Přehled islámských a Západních perspektiv" Václava Tlili (prosinec 2020) "Podle tradiční představy muslimů představuje Qur´án – základní posvátné Písmo stoupenců islámu – jedinou seslanou Knihu existující ve své původní podobě. Muslimové se přitom odkazují na boží slib uchovat zjevení ve svém autentickém znění a argumentují veršem Qur´ánu, kde Bůh ve významu řekl: „My z

  foto: "The Fire Next Time" James Baldwin, Steve Schapiro (Taschen, 2020) Text "Has the American Dream Been Achieved at the Expense of the American Negro"* James Baldwin přednesl 18. února 1965 jako příspěvek v debatě s Williamem Buckleym na univerzitě v Cambridgi. Později (7. března 1965) vyšel jako článek pod názvem "The American Dream and the American Negro" v The New York Times. "Není to poprvé, co mám pocit, že se opět nacházím v pozici biblického Jeremiáše. K zodpovězení této otázky záleží, jak sami sebe vidíte v tomto světě a k jaké realitě sebe vztahujete. Tedy předpoklad, který máme v sobě tak hluboce zakořeněn, že si jej téměř neuvědomujeme. Bílý Jihoafričan, zemědělec z Mississippi nebo šerif z Alabamy mají v podstatě totožný obraz světa, ve který skutečně věří. Černošská žena, muž nebo dítě musejí být pro ně naprosto šílení, jestliže chtějí bojovat proti systému, jemuž vděčí za svoji identitu. Na druhou stranu já zde hovořím jako nejčastě