* fitra - knihovna *

  Afroamerický sociolog, historik a aktivista za občanská práva W. E. B. Du Bois (1868-1963) reagoval básní "Litanie z Atlanty" na rasové nepokoje ve městě Atlanta (stát Georgie), ke kterým došlo mezi 22. až 24. zářím 1906 (podrobnosti @"Atlanta Race Riot of 1906" ). V revue Gedeon, vydaném r. 1932 ,vyšel první český překlad této básně; překlad Arnošt Vaněček. Gedeon - Revue en miniature pro duchovní život přítomnosti a pro přátele Palestiny Březen 1932, ročník III. - číslo 2. související: W. E. B. Du Bois "The Philadelphia Negro – zapomenutý počátek sociologie ve Spojených státech amerických" Hynek Jeřábek (HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, 01/2013)

"Velké umění musí být především odrazem zkušenosti, citového rozpoložení člověka, který existuje v ohraničeném světě svého já. Musí vzniknout z přirozených emocionálních zdrojů duše v tomto světě.  Nikdy nemůže vzniknout tím, že se těmto zdrojům obratně vyhneme nebo budeme předstírat, že neexistují. Nikdy nemůže vzniknout tím, že si přivlastníme vyčpělé citové reakce nějaké čisté společenské koncepce lidstva.  Musí vycházet ze skutečných kategorií lidské činnosti, z pravdivých zpráv o lidském životě, a nikoliv z vyfantazírovaného líčení dosažených kulturních výsad, rozšiřovaného ochotně přehánějícími apologety toho či onoho společenského "řádu". zdroj: Leroi Jonese " Mýtus o černošské literatuře "  článek v PDF ("The Myth of a 'Negro Literature'), který vyšel v časopise Saturday Review v roce 1966, český překlad Jan Zábrana, Světová literatura (1965, č. 1, s. 234)

  "Termín "kulturní průmysl" byl snad poprvé použit v knize Dialektika osvícenství, kterou jsme Horkheimer a já publikovali v Amsterodamu v roce 1947. Ve svých konceptech jsme původně mluvili o "masové kultuře". Tento výraz jsme nahradili "kulturním průmyslem," aby byla vyloučena interpretace hodící se jeho obhájcům: že je to záležitost něčeho jako kultury, která povstává spontánně z mas samotných, současná forma populárního (lidového) umění. Od tohoto musíme kulturní průmysl velmi pečlivě odlišovat. Kulturní průmysl slévá staré a familiární do nové kvality. Ve všech jeho odvětvích existují produkty, jež jsou šity na míru masové konzumaci a do velké míry povahu této konzumace samy určují, neboť jsou produkovány více či méně podle plánu. [...] Kulturní průmysl záměrně integruje svého konzumenta seshora. Ke škodě obou nutí ke spojení oblasti vysokého a nízkého umění, oddělené po tisíce let. Vážnost vysokého umění je zničena spekulacemi o jeho účinnosti

„Kýčovitý postoj patří mezi postoje, jež lze nazvat nevěcný. Každý nevěcný postoj není kýčovitý, ale každý kýčovitý postoj je nevěcný v tom smyslu, že se neobrací k věci, jíž se myšlenka či cit týkají, k níž míří, nýbrž se od ní odvrací. V oboru myšlenkovém lze za nevěcný označit takový způsob citování, pro jaký je důležité, kdo něco řekl, pro jaký je důležitější jméno něž myšlenka a slova citátů důležitější než to, co tato slova míní. A jelikož takový postup nejednou hodlá také dojímat a vzrušovat právě velikostí jména autora citátu (a v něm bývá často další citát), přivádí nás již v oblasti kýčovitého prožívání a kýčovitého postoje.“ Petr Rezek „Filosofie a politika kýče“ (Ztichlá klika - Jan Placák, 1990) Úvodní kapitola "KÝČ A NEVĚCNOST", s. 9-10. Petr Rezek (* 9. ledna 1948, Praha) je český fenomenologický filosof a teoretik umění. "Šaldovu cenu dostal filozof Petr Rezek" 30.06.2015 "Obtížný a protivný Petr Rezek" 16. leden 2018 Petr F

  foto: Vincent van Gogh "The Potato Eaters" 1885 Lithographie on paper . 26.5 x 32.5 cm 02:14  Otázka současného umění Jak být subverzivní? [Subverze = podkopat, podvrátit] lat. "subverto" = podvrátit něco 03:10  Subverze je prvek moderního umění 03:40  Walter Benjamin ""umělec ve věku vrcholného kapitalismu" [Charles Baudelaire: A Lyric Poet in the Era of High Capitalism] 04:13  Marxismus dělí společnost na buržoazii a proletariát, Charles Baudelaire ještě přidává jeden prvek: moderní umělec Moderní umělec má s proletářem společné to, že oba prodávají svou pracovní sílu na trhu. Umělec svůj umělecký potenciál Moderní umělec chce ale uplatnit svou tvůrčí sílu/představivost, která není ohodnocena trhem. Chce umění, které má jiné umělecké normy/ideály, než je vkus tehdejší buržoazie. Stejně jako proletář, který chce svou prací uplatnit svou tvůrčí energii 06:00 Moderní umělec a proletář se ale rozchází v tom, že jeho umění je nepochopitelné jak prole

  foto: Jiří Kolář "Úšklebek století" koláž z roku 1961, přehled tvorby Jiřího Koláře vyšel v publikaci "Jiří Kolář: Úšklebek století / Grimace of the Century" (NGP, 2020) "Chalupecký říká: „Umění se musí změnit.“ I v dalších textech ze sedmdesátých a osmdesátých let Chalupecký problematizuje pojem umění: „Sama kategorie umění se stává pochybná,“ píše v doslovu k esejům zařazeným do knihy Na hranicích umění. Lidé jako by umění nepotřebovali, „svět umění se stává uzavřeným, světem sám pro sebe, elitářskou záležitostí nebo organizovanou zábavou“. A v eseji Umění v odlišném světě z roku 1976: „Moderní umění degeneruje.“ Kořeny „akademizace“ nalézá už v Bauhausu a v Malevičově vitebské škole. Konjunktura moderního umění nastává už počátkem dvacátého století. Umění se stává zbožím. Osmadvacetiletý Picasso si už roku 1909 mohl najmout rozsáhlý byt na bulváru Clichy, měl služebnou a uzavřel velice výhodnou smlouvu s obchodníkem Kahnweilerem. Za úspěch se ale podle Cha

  Jiří Brabec Peroutkův postoj má i svá omezení (Vltava, 2017) download mp3 (1:01:03) Jiří Brabec: Peroutkův postoj má i svá omezení 26. září 2017 (Vltava, Vizitka) Literární historik, vysokoškolský pedagog a signatář Charty 77 Jiří Brabec se dlouhodobě zabývá osobnostmi, jako jsou T. G. Masaryk, F. X. Šalda a Záviš Kalandra. Rediguje Spisy TGM a Dílo Jaroslava Seiferta. 20. století bylo „časem absurdním, hrozným, byl to čas otřesených hodnot, nic nebylo pevného, vše bylo v pohybu, ale v takovém pohybu, který má spíše záhubný charakter, než aby byl povzbuzující. A v takovém čase člověk hledá někoho, s kým si může popovídat,“ odůvodnil Jiří Brabec, proč se jako literární historik pokoušel s Masarykem, Šaldou a dalšími osobnostmi především vést dialog.   2:50 Co pro vás představují osobnosti F. X. Šaldu, T. G. Masaryka nebo Z. Kalandru? 4:30 Návrat k minulosti je vždy dialog. Záleží, jaké dotazy historii klademe? 5:20 F. X. Šalda: "Co je člověk v moderním světe? Je to člověk oh

  Karl Kautsky  (1854-1938) Významná postava dějin socialistického hnutí, historik, filozof a ekonom, rodák z Prahy říjen 2009 (Historický klub @ČRo Vltava) více @wikipedia download 2 x MP3